Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Zvedněte hlavu k obloze

Zvedněte hlavu k obloze

Do 18. října je možné pozorovat na ranní obloze dostaveníčko tří panet – Merkuru, Saturnu a Venuše. 12 října se k nimi připojí ještě srpek Měsíce. Je to tip od astronomů pro ty, kteří vstávají časně ráno do práce, nebo si jsou kvůli tomuto úkazu ochotni přivstat.

Nebeské představení v podobě konjunkce Merkuru, Saturnu a Venuše je možné pozorovat nízko nad východním obzorem po 6. hodině letního času. Poloha planet se každý den mění, nutný je proto dobré počasí a výhled k východu, pak jsou všechny planety viditelné pouhým okem. Do 18. října máte také jedinečnou možnost během noci pozorovat všech pět planet Sluneční soustavy. Večer na jihu svítí totiž velmi jasný Jupiter a v druhé polovině noci v souhvězdí Blíženců narudlý Mars.

Představme si jednotlivé "aktéry zářivého představení". Venuši poznáme bezpečně nejlépe. Je ze všech ranních planet nejjasnější. Ranní obloze vévodí již od konce minulého roku, kdy jsme ji mohli dalekohledem pozorovat jako výrazný stříbřitý srpeček. Merkur, který je ke Slunci nejblíže, se nyní dostává do tzv. největší západní elongace (tedy vychází dříve jak Slunce a z našeho pohledu je od Slunce úhlově nejdále). V malém přístroji jej též prozradí fáze podobná Měsíci. Tato elongace je navíc jednou z nejlepších v roce a Merkur tak najdeme bez větších obtíží. Saturn, kterému po 4. září, kdy mu z pohledu ze Země na krátkou chvíli "zmizely" úzké prstence, se nyní dostává na ranní oblohu a bude ozdobou jara a léta roku 2010. "Odsunutým aktérem" je i Mars, jenž v ranních hodinách leží vysoko na obloze v souhvězdí Blíženců a prozradí jej načervenalá barva, 12. října  se přidá Měsíc.

Jak planety pozorovat?
Všechny planety jsou bez potíží pozorovatelné lidskýma očima, neboť jsou jedněmi z nejjasnějších objektů nočního nebe. Samozřejmě, máte-li po ruce dalekohled, znamená to pro vás navíc určitý "luxus". Ale již i takové divadelní kukátko odhalí i slabé hvězdy v pozadí. Větší přístroj na stativu (s průměrem nad 7 cm v průměru) pak ukáže při větším zvětšení mimořádně úzké Saturnovy prstence nebo fázi Merkuru. V určitých dnech pak zažijete výjimečný zážitek - všechny (nebo alespoň dvě) planety v jednom zorném poli vašeho přístroje.
 
9. - 12. října 2009 (pátek - pondělí)
Merkur se stává čím dál hůře pozorovatelný - slábne a na obloze se vrací ke Slunci (vychází tedy čím dál později). 12. října také najdeme Měsíc ve fázi poslední čtvrti jihovýchodně od Marsu. Dělit je bude přibližně 2.7° (kolem 2. hodiny ranní budou k sobě nejblíže, jen 1.5° - viz snímek).

13. října 2009 (úterý)
Venuše a Saturn jsou úhlově mimořádně blízko sebe, dělí je na obloze jen 0.7°. Pěkný pohled nabídne i dalekohled, který ukáže již zmíněné Saturnovy prstence.

14. října 2009 (středa)
Pořadí planet se opět mění. Nejseverněji leží Saturn, těsně "pod" ním Venuše a u obzoru Merkur. Ten se stává pomalu nepozorovatelným - je třeba jej hledat malým dalekohledem.

15. října 2009 (čtvrtek)
Ke "šňůře" planet se přidává Měsíc ve fázi úzkého srpku. Lze pozorovat tzv. popelavý svit, tedy zemskou atmosférou rozptýlené sluneční světlo na neosvětlené měsíční polokouli.
 
16. října 2009 (pátek)
Měsíc se dostává do fotogenického trojúhelníku s Venuší a se Saturnem.

 

17. a 18. října 2009 (sobota a neděle)
Merkur a Měsíc mizí v jasu ranního rozbřesku. Z planet už jsou ráno pozorovatelné jen Venuše, Saturn a samozřejmě vysoko nad obzorem Mars, který se při pohledu malým dalekohledem blíží k otevřené hvězdokupě M44 - Jesličky.

  

 

         KV                                     Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení