Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Základní otázky kardiaků

Základní otázky kardiaků

Jaké jsou rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění?
Existuje asi 250 rizikových faktorů, které zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Mezi hlavní patří hypertenze, porucha lipidového (tukového) metabolismu, kouření, cukrovka, obezita, nedostatek fyzické aktivity, stres, pozitivní rodinná anamnéza, mužské pohlaví.
Co je to hypertenze?
Podle kritérií označujeme za arteriální hypertenzi opakované zvýšení TK (tlak krevní) nad 140 mm Hg systolického TK nebo 90 mm Hg diastolického TK, prokazované ve dvou ze tří měření pořízených minimálně při dvou návštěvách lékaře. Hypertenze se dělí na primární (90-95%), kdy příčina není známá, a sekundární (5-10%), kdy je příčina známá.
Jak zjistím výšku krevního tlaku během dne?
Výšku krevního tlaku během dne zjistíme buď opakovaným měřením tonometrem, nebo pomocí tzv. tlakového Holtera. Tlakový Holter je používán při občasné a kolísavé hypertenzi, podezření na syndrom bílého pláště, při hypertenzi vzdorující léčbě a ověření nočních hodnot TK. Přístroj se skládá z manžety, přístroje s motorkem, kompresorem a mikroprocesorem. Na přístroji lze nastavit počet a frekvenci měření. Vyhodnocení se provádí pomocí počítače, který zhotoví křivky (systolick, diastolický, střední TK) a křivky průměrů. Vyhodnocení stanoví lékař.
Co je to dobrý a špatný cholesterol?
Cholesterol je látka, která má pro organismus mimořádný význam. Je základní látkou ze které vznikají hormony v nadledvinkách a v pohlavních žlázách. Z cholesterolu vzniká vitamín D potřebný pro stavbu kostí a v neposlední řadě je cholesterol součástí žlučových kyselin. Hladina cholesterolu v krvi je výsledkem rovnováhy mezi jeho přívodem (živočišnou potravou) a tvorbou (v našich játrech) na jedné straně a jeho odbouráváním na straně druhé. Tuky se v krvi váží na bílkoviny a vznikají tak lipoproteiny. Ty dělíme na LDL lipoproteny (s nízkou hustotou), HDL (s vysokou hustotou) a VLDL (s velmi nízkou hustotou). Cholesterol obsažený v LDL je ten „špatný cholesterol“ a usazuje se v cévách, v HDL je „dobrý cholesterol“, který je přenášen do jater a tam odbouráván.
Jak zvýším „dobrý“ cholesterol?
HDL cholesterol můžeme zvýšit speciální dietou, zvýšením fyzické aktivity, kontrolou tělesné hmotnosti, nekuřáctvím a malým množstvím alkoholu. Pokles tělesné hmotnosti je doprovázen vzestupem hladiny HDL cholesterolu. Je nutno připomenout, že i malý úbytek hmotnosti 5-10% vede k významnému snížení rizika ischemické choroby srdeční.
Je cukrovka významný rizikový faktor?
Cukrovka neboli diabetes mellitus je onemocnění, které vzniká v důsledku nedostatečné sekrece inzulínu nebo jeho nedostatečného účinku. Cukr v těle je v důsledku cukrovky špatně metabolizován a tato porucha se promítá i do poruchy metabolismu bílkovin a tuků v těle. Ano, cukrovka je významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Je sice léčitelná, ale nikoli vyléčitelná, proto je u diabetiků dvojnásob důležité snížit nebo vyloučit ostatní rizikové faktory.
Jak se projevuje akutní srdeční selhání?
Hlavním příznakem je dušnost, která je nejprve záchvatovitá a noční, pacient si preventivně dává vysoko polštáře pod hlavu. Při vzniku akutního plicního edému (voda na plicích) má pacient těžkou klidovou dušnost, rychle dýchá a kašle a v sedě je mu trochu lépe. Při embolii plicní je pacient dušný, rychle dýchá a je cyanotický (fialová barva sliznic a pokožky).
Můžeme pacientovi s akutním srdečním selháním doma nějak pomoci?
Nejdůležitější je rychlé přivolání územní záchranné služby, která pacienta transportuje na jednotku intenzivní péče. Doma pacienta posadíme a provedeme podvaz tří končetin (například pravá horní končetina na paži, obě dolní končetiny na stehně) tlakem, který nepřevyšuje systolický tlak (tak, aby krev mohla alespoň trochu proudit a nedošlo k poruše prokrvení končetiny). K podvázání můžeme použít například širší pásky. Doba podvazu nemá přesahovat 10-15 minut. Rotací postupně střídáme podvázané končetiny. Otevřeme okno. Pacienta se snažíme uklidnit. Můžeme podat nitroglycerin pod jazyk (pokud pacient nemá nízký tlak). Sledujeme příznaky (rychlá frekvence srdeční, opocení, cyanóza, bezvědomí, pěna u úst, charakter vykašlávaného sputa).
Mohu si nějak pomoci sám, když mám arytmii?
Při některých typech arytmií (tachykardií) mže stimulace parasympatického nervového systému – takzvané vagové manévry – zastavit arytmii. Mezi vagové manévry patří zadržení dechu, tlak na stolici, hluboký předklon, tlak na oční bulby (mírný tlak tak, aby nedošlo k poškození oka), vyvolání dávivého reflexu. Pokud se pomocí těchto manévr nepodaří arytmii ukončit, je třeba navštívit lékaře.
Jak se provádí základní pomoc u pacienta s infarktem?
Pacienta uložíme do klidu a sledujeme jeho základní životní funkce (dýchání, tep...) Pokud víme, že se léčí na srdce, můžeme mu podat nitroglycerin. Pokud máme možnost změřit krevní tlak, změříme ho a napíšeme na lístek, který pak předáme lékaři. Provádíme preventivní opatření proti případnému šoku (ticho, teplo, tišení bolesti...) Nachystáme seznam léků, které pacient používá, a nachystáme věci osobní potřeby, které bude potřebovat při hospitalizaci.  Pokud dojde k zástavě srdeční, která se projeví bezvědomím, pacient nedýchá a nenahmatáme tep na velkých cévách (céva na krku, céva v třísle), okamžitě zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci. Nutno zdůraznit, že pro další osud pacienta je rozhodujících prvních pět minut srdeční zástavy. Pokud totiž v této době pacientovi neposkytneme pomoc, dojde k nezvratnému poškození mozkových buněk! Nikdy se proto nebojte resuscitaci zahájit, i když máte dojem, že ji neposkytnete odborně. Pokud pacienta necháte jenom ležet, jeho další osud je určitě horší, než když začnete srdce masírovat.

  KV                                               Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení