Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Záhady naší republiky – planoucí koule z jižních Čech

Záhady naší republiky – planoucí koule z jižních Čech

Kulový blesk je snad jediný ze záhadných fenoménů, s jehož existencí se vědci dokázali smířit, i když pravděpodobnost jeho spatření člověkem je asi stejná, jako možnost setkání s bludičkou, ohnivým mužíkem nebo bílou paní. Někdo kulový blesk nezahlédne po celý živo, jiný jako by jím byl doslova pronásledován. Ovšem existují zvláštní druhy výbojů, na které se označení kulový blesk nehodí, protože neodpovídají naší tradiční představě o blesku: pohybují se neslyšně, pomalu, raději v chladnu a blízko vodních ploch a bouřka není podmínkou jejich vzniku. Dokonce si ani nejsme jisti, jestli jsou žhavé, nebo studené; každopádně jejich energie je zarážející...

Zárodek nové struktury z vesmíru?
Paní Hrachová z Petrovic na Běšině (okres Klatovy) popisuje své setkání s podivným úkazem jako bíle zářící kouli, která mohla mít v průměru kolem 20 cm a po obvodě z ní trčely jako paprsky krátké válečky. Tyto výstupky se však po dotyku se zemí okamžitě proměnily v jakousi průsvitnou modrou koronu, v mihotavý věnec, jehož struktura připomínala plameny na hladině hořícího lihu. Koule na zemi dvakrát pružně poskočila jako tenisový míček a vzápětí prudce odlétla šikmo vzhůru. Celý úkaz proběhl v naprostém tichu.
   Další svědek pan J.D. z Kamenného Malíkova u Jindřichova Hradce rybařil jednou podvečer u rybníku Nový v Žirovnici. Drobně mžilo, byla tma, že by se dala krájet. A najednou z ničeho nic bylo nad rybníkem světlo jako ve dne, ale jiné, zvláštní, takové bílé jako od zářivky či halogenu. Celý desetihektarový rybník i s ostrůvkem a okolní krajinou byl osvícen. Zdroj onoho světla visel asi 30 m nad lesem a byl ode mne vzdálen asi 350 metrů. Světlo se drželo stále na stejném místě. Asi po 15 nebo 20 minutách se jeho bílá barva změnila na oranžovou a v ten moment ta zářící koule vzlétla prudce vzhůru, udělala manévr do pravého úhlu a zároveň se barva změnila z oranžové na červenou. Vše se událo za naprostého ticha a trvalo pouhou vteřinu. Poté ono světlo odlétlo v podobě malého červeného bodu hlemýždí rychlostí přes Žirovnici směrem na Popelín, což trvalo asi 30 minut.

Koule, které jsou fascinovány lidmi  
Někteří ufologové po spatření nákresu paní Hrachové usoudili, že by mohlo jít o průzkumnou sondu mimozemšťanů. Válcovité výčnělky po obvodě objektu jim připomínaly dotyková čidla, známá například z námořních plovoucích min. Mohlo se ale jednat také o zárodek nové hmotné struktury, o plazmovou vločku (stavěnou podle stejné fraktálové geometrie jako vločka sněhová), zkrátka o něco, co narůstalo ze vzduchu proudícího silným elektromagnetickým polem. Napovídala by tomu okolnost, že asi dvě hodiny po onom zvláštním setkání propukla v celé oblasti velice silná bouře.
   Existují mnohá další svědectví o vidění prapodivné zářivé koule, která se pohybuje zvláštním a nevypočitatelným způsobem. Fascinující na nich je, že se zajímají především o živé bytosti. Jakmile spatří člověka, většinou k němu rychle zamíří. Mají spadeno na jeho hlavu, případně ruce a nohy. Dá se to vysvětlit tak, že právě z těchto míst vystupuje u člověka vyzařování tělesného elektromagnetického biopole. Opačně nabité póly na sebe působí a kulový blesk je prostě přitahován ke končetinám člověka jako k pólům magnetu. Zní to logicky, jenže... kulový blesk sice jako by lidi pronásledoval, ale jen výjimečně je zabíjí. Smrt častěji přinášejí „obyčejné blesky“.

Co na to věda?
Podle jedné z vědeckých teorií vznikají zářící koule z molekul vzduchu, z jejich povrchu byly strhány elektrony a odmrštěny do určité vzdálenosti, měřené na stupně či úrovně, protože žádnou pro člověka představitelnou prostorovou míru nelze použít. Skok elektronu na vyšší úroveň nejsme schopni smyslově vnímat, ale jeho zpětný pád je provázen světelnou září. Návrat z první úrovně dá studené světlo – jak se zdá, tento proces ve svém těle realizují broučci světlušky. Může být i důvodem vzniku takzvaných bludiček, či dokonce samovolného plošného rozzáření vzduchu bez viditelného zdroje. Čím dále jsou elektrony od iontů v atomech na povrchu molekuly odmrštěny a čím více úrovní musí při zpětném pádu překonat, tím je vyzářené světlo teplejší – až po termonukleární reakci, kde se vyvine žár milionů stupňů.
   Umělá tvorba velkých kulových blesků však naráží na překážky. Nejenže pro její konzistenci je do ní potřeba „rvát“ enormně velké množství energie, je ale příliš „živé“ a často ukáže i svou ničivou sílu. Fyzik Richmann byl při výrobě kulových blesků zabit a nejedna americká laboratoř rozmetána.
Lidové označení blesku jako „posla božího“, proto nemusí být jen poetickým přirovnáním. Blesky zajišťují propojení různých hladin energie (a možná i informací, které v těchto energetických polích vznikají). A kdo ví, jestli výboje ve tvaru koule nejsou světelnými bytostmi, miniaturními slunci, zárodky právě vznikajících vesmírů či putujícími shluky vědomí, které se vlivem silných výbojů bouřkové elektřiny rozzáří do spektra přístupného lidskému zraku.

ZDROJ: ukázka z knihy České záhady, Otomar Dvořák, nakl. XYZ, Praha,xyz-knihy.cz

Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení