Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Vývoj lodí – od dlabanky k dieselovému pohonu

Vývoj lodí – od dlabanky k dieselovému pohonu

S dlabankou za prvním osidlováním světa
K prvním pomůckám k překonání vzdáleností na vodě patřily kmeny stromů, na nichž člověk pádlováním rukama a nohama vyplouval k různým cílům. Když svázal několik kmenů větvemi nebo provazy, vznikly stabilní vory pro dopravu na větší vzdáleností. A konečně vydlabáním kmenů vznikl prostý člun – dlabanka (monoxyl). Plavidla tohoto jednoduchého typu se vyráběla po celém světě; takové čluny zčásti dodnes používají některé národy například v Africe. Pádlování umožňuje bezpečný a rychlý pohyb.
   Odvážlivci a zvědavci prozkoumávali na člunech vydlabaných z kmenů i moře v blízkosti pobřeží, záhy se naučili využívat síly větru, vyráběli plachty z textilií nebo svazovaných stébel či velkých listů. Lodi s plachtami existují prokazatelně již nejméně 7000 let. Ze dvou spojených dlabanek vznikla stabilní plavidla – katamarany, které měly plachty; pomocí nich bylo možno objevovat a osidlovat ostrovy v Oceánii a Tichomoří. V regionech s hojností rákosu v Africe (především Egyptě) a Jižní Americe, se čluny a vory vázaly z rákosu. Jestliže byly vybaveny plachtami a ony dokázaly přeplout moře.

Vynález kormidelního vesla
Technika a umění stavby lodí z planěk nad kýlem se v průběhu doby neustále zdokonalovaly. Vznikala stále větší plavidla a zvyšoval se počet stěžňů a plachet, do nichž se opíral vítr. Plavby přes moře a oceány, které kdysi byly ojedinělými dobrodružstvími plnými rizik a nebezpeční, se staly pravidlem. Síla větru a vln ovšem zůstává nebezpečnou v každé době. Třebaže se to již nestává tak často, občas se některá  loď ztratí, ztroskotá v bouři, je stržena do hlubin nebo vržena na skaliska.
   Od starověku získávají námořní mocnosti nadvládu ve svých částech světa. Jejich vzestup je spojen s krutými válkami. Stejně jako dnes určovaly technický pokrok vojenské zájmy. Z veslic se staly mohutné antické galéry. Do 18. století operovaly ve Středomoří, a dokonce se pokoušely ohrožovat Anglii. Po zrušení otroctví v Evropě ovšem již nebyl k dispozici neomezený počet nedobrovolných veslařů. Převažujícími typy lodí již dávno byly koga a karaka a v oblastech s arabským vlivem karavela.
Důležitým vynálezem bylo kolem roku 1240 kormidelní veslo na zádi. Do té doby byly čluny a lodi řízeny pomocí velkých vesel, která byla na pravé straně zádi (při pohledu od zádi směrem k přídi). Záďové veslo umožňovalo lepší řízení plavidel. Veslo se v dobách před zavedením kormidelního kola ovládalo tyčí, takzvanou kormidelní pákou; kormidelník stál vlevo od ní a zády byl obrácen k levoboku.

Kolumbus a zapomenutí Vikingové 
Svět se změnil poté, co Kolumbus ve víře, že při plavbě na svých malých, ale důkladných lodích našel západní cestu do Indie, objevil roku 1492 nový světadíl V roce 1489 portugalský mořeplavec Vasco da Gama našel námořní cestu z Evropy do Indie poté, co obeplul Afriku. Magellam (Fernando Magalhães) od roku 1519 obeplouval svět. Smělí mořeplavci byli od 15. století hnáni nejen touhou po poznání a radostí z objevování. Poklady cizích zemí, koření a zlato byly součástí lákadel, která táhla objevitele přeplouvat moře.
   Dřívější plavby – jako například Vikingů kolem r. 1000 do pozdější takzvané Ameriky a obchodní plavby Číňanů až do Afriky a možná ještě dále od roku 1405 – zůstaly bez trvalé odezvy, přestože se jednalo o obdivuhodné podniky.
   Objevení cizích zemí, jejich dobytí a vykořisťování byly vzpruhou pro evropské a později i severoamerické hospodářství. Svět zažíval svou první globalizaci. Dopravními prostředky byly lodi, které přepravovaly zboží a zároveň podporovaly technický rozvoj. Od 19. století vznikaly první hrdé windjammery, velké rychlé plachetnice, které ovládaly světová moře více než 100 let.

Dlouhá cesta parních lodí
Již od 17. století existovaly pokusy předstihnout plachetnice parníky. Různé pokusy o konstrukce parních strojů ovšem ještě nevedly k úspěchu. Výzkumníci a vědci však tvrdošíjně pokračovali v experimentování. Například Denis Papin vypustil koncem 17. století na vodu několik parních lodí. Ale nová éra začala teprve když James Watt v roce 1764 vyvinul první skutečně provozuschopný parní stroj. Parní stroje sloužily v továrnách, v lokomotivách a na lodích. Začala revoluce výrobních a dopravních prostředků- Začala éra průmyslové revoluce.
   Koncem 18. století již plulo několik parolodí na řekách a v blízkosti pobřeží. Jejich vrcholná doba ovšem začala teprve v 19. století. Neznamenala však automatický konec lodí plachetních. Nákladní plachetnice díky své nákladní kapacitě, rychlosti a nízkým provozním nákladům vedly daleko před parními loděmi – a to jak v mezikontinentální, tak v pobřežní dopravě. Kutry – ať již používané k rybolovu nebo ve vojenské službě – ještě dlouho zůstávaly nejdůležitějšími malými plavidly.

Rudolf Diesel a jeho revoluce
Vývoj parního stroje a následně parní turbíny, poté stavba lodí ze železa a později z oceli způsobily, že se parníky stále zvětšovaly a zrychlovaly. První přeplutí Atlantiku parní lodí se uskutečnilo roku 1819. Parolodi byly stále vybaveny plachtami, které byly jejich přídavným pohonem. První funkční parníky poháněla lopatková kola (kolesa). Kolesa byla zpočátku umístěná symetricky na levoboku a pravoboku; především říční lodi měly pohon kolesem na zádi. Po mnoha pokusech různých konstruktérů se Rakušanovi Josephu Resselovi v roce 1827 podařilo sestrojit funkční lodní šroub. Parníky s lodním šroubem potom pomalu nahrazovaly kolesové parníky. Avšak i doba parolodí se chýlila ke konci.
   Vynález vysokotlakového spalovacího motoru – dieselového motoru – Rudolfem Dieselem měl od roku 1893 pro lodní plavbu velký význam V roce 1903 byly v Rusku postaveny první lodi s dieselovými motory. Na rozdíl od parních lodí se lodi s novým dieselovým pohonem nazývaly motorové lodi. Motorové lodi vytlačily parníky z řek a moří teprve koncem druhé světové války.
   Atomová energie byla jako síla pohánějící lodi využívána jen omezeně; nukleární motor se používal především ve vojenské oblasti, převážně pro ponorky.

  KV                                                                          Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení