Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Vodní dýmka – dobrá společnice letních večerů

Vodní dýmka – dobrá společnice letních večerů

Historie vodní dýmky
Indie je jedna z prvních zemí, která dala impuls ke vzniku vodních dýmek, jaké známe dnes. Původně byly sice vyrobeny z dutého kokosu se zasunutým stéblem trávy, ale už tehdy fungovala dýmka na podobném principu jako dnes. Prvotním účelem takto vyrobených vodních dýmek byla možnost kouření opia a hašiše. Posléze vodní dýmka sloužila ke kouření čistého vlhkého tabáku. Uhlíky se dávaly přímo na vlhký tabák, bez použití dnešního alobalu nebo jiných prostředků, na které by byla možnost položit žhavé uhlíky.
   Svým současným tvarům se vodní dýmka přiblížila teprve před 500 lety v Turecku. Byla přidána hadice a nádoba. Tyto úpravy byly provedeny za vlády sultána Murada IV. v rozmezí let 1623 a 1640 a byl to hlavní zlom ve vývoji vodní dýmky. Postupem času vodní dýmka pronikla do Libanonu a Sýrie, kde dostala jméno „narghile“. Po průniku na africký kontinent do Egypta a Maroka se pro ni v této části světa vžilo proslulé označení „shisha“ („sheesha“ česky „šíša“). A již před 300 lety se vodní dýmka stala velice vyhledávanou v tureckých „kavárnách“, kde však vždy platila pouze za mužskou kratochvíli.
   V Evropě a Americe získala vodní dýmka na popularitě až na přelomu 19. a 20. století. V této době zažívaly dýmky veliký rozmach a nesměly chybět při žádných čajových dýcháncích. S boomem cigaret a nástupem rychlého životního stylu musela ale z výsluní ustoupit. Dnes se již opět prosazuje do popředí.

Nepsaná pravidla vodní dýmky
Vodní dýmka je složena z korunky, těla, vázy a šlauchu. Do korunky se dává tabák – bývá zpravidla keramická nebo kovová, kovová část dýmky tvoří samotné tělo. Váza (skleněná nebo keramická) se plní vodou a hadice (šlauch) slouží ke vtahování kouře.  
   Když potahujete kouř z vodní dýmky, je hnán trubicí, která se nachází uvnitř kovového těla dýmky, do vázy s vodou. Protože je trubice pod vodou, dochází k bublání a vzduchovým bublinám, které obsahují kouř. Tím, že bubliny stoupají k hladině, kouř se ochlazuje a zároveň očišťuje od různých nečistot. Poté je nasáván do trubice, která je propojena se šlauchem.
   Dnes vodní dýmka vyvolává asociaci dlouhého a pohodového posezení s přáteli, kdy se popotahováním dostává lehká chuť tabáku do plic za zvuku bublající vody a zapředených hovorů. Vodní dýmky nechybí v žádných čajovnách a milovníci tohoto pokouřeníčka si je pořizují také domů. Vodní dýmka si během své historie vytvořila nepsaná pravidla, která dotváří celý charakter posezení. Kouří se na zemi, protože by neměla být umístěna nad úrovni země. Jde především o její stabilitu. Uhlíky se nepoužívají k zapálení cigarety, ani není slušné ji odkládat na talířek vodní dýmky. Hadice se má držet v pravé ruce a podávat náustkem k sobě, nebo odložit na stůl. U dýmek se dvěma a více šlauchy se nikdy netahá ze všech současně. Pokud nejste zrovna na řadě, je dobré ucpat náustek prstem, aby nedocházelo k nadměrnému ředění kouře vzduchem.

Příchuť tabáku jakou srdce ráčí
Do vodní dýmky se používají speciální tabáky s různou intenzitou a příchutí. Nicméně i v těchto tabácích se nachází nikotin, ale je alespoň částečně filtrován vodou. Ve prospěch vodních dýmek mluví také to, že je kouř ve vodě ochlazován a navíc v tom nejste sami (vodní dýmka se dělí mezi přáteli). Tabák, který je určen pro vodní dýmky se skládá v podstatě ze směsi vysušené ovocné drtě, z ochucené melasy a čerstvých tabákových listů. Tabák do vodních dýmek má tak mnoho chutí, na které si jen vzpomenete. Vybírat můžete z ovocných příchutí (jablko, třešeň, meloun, jahoda), květinových (růže, vanilka) ale i mnohých dalších. Novou chuť navíc získáte smícháním hotových tabáků.

  KV                                                               Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení