Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Umíte si vybrat a sestavit reprosoustavu, která skutečně vydrží?

Nebojte se investovat, reprosoustavy stárnou pomalu
   Reprosoustavy jsou nejdůležitější součástí hudební poslechové sestavy, protože mají nejsložitější úkol. Elektrickou energii ze zesilovače musí převést na mechanickou, rychlými pohyby membrán rozkmitat vzduch a vytvořit zvuk. A to s takovou přesností, aby zpěv a nástroje zněly jako ve skutečnosti. Oproti ostatním článkům řetězce mají jednu velkou výhodu -  stárnou velice pomalu. Pokud si tedy dnes koupíte takové, které Vám budou zvukově i vzhledově plně vyhovovat, není důvod je neposlouchat i za dvacet let. Určitě budete mít jiný zesilovač a zdrojem zvuku bude nejspíše nějaké bezdrátové zařízení, přistupující přímo do gigantických archivů bezztrátově komprimované muziky na serverech hudebních vydavatelství, ale reprosoustavy můžete mít stále stejné

Regálovou nebo sloupovou, dvoupásmovou nebo třípásmovou?
   Reprosoustavy se dělí na dvě základní kategorie, regálové a sloupové. Regálové mají nízkou ozvučnici, proto vyžadují umístění na speciální stojan, specializovaný nástěnný držák, nebo přinejhorším na polici. Výhodou jsou nižší náklady na výrobu ozvučnice, výrobce tak může více investovat do reproduktorů a dělicí výhybky. Nevýhodou může být malý prostor ozvučnice a z toho plynoucí skromnější podání basů. Sloupové mají ozvučnici vysokou a proto je stačí postavit na podlahu.Výhodou je snadnější reprodukce hlubokých kmitočtů, nevýhodou vyšší náklady na ozvučnici. Její ošizení může ústit v nepříjemné zabarvení zvuku vlastními rezonancemi. V obou případech ale platí, že výškové reproduktory musí být umístěny ve výšce uší sedících posluchačů. Zároveň by jednotlivé reprosoustavy a křeslo posluchače mělo tvořit vrcholy rovnoramenného trojúhelníku.
   Další dělení vychází ze zapojení reproduktorů do výhybky na dvoupásmové, dva-a-půl-pásmové a třípásmové. Dvoupásmová je nejjednodušší. Výhybka rozdělí signál na výšky a středobasy, vysoké signály pak posílá do výškového reproduktoru, ostatní do středobasového. U dva-a-půl-pásma je to stejné, jen výhybka ještě navíc oddělí samotné basy a ty pošle do druhého středobasového reproduktoru. U třípásmové reprosoustavy rozdělí výhybka zvukový signál na tři části - výšky, středy a basy. Ty pak reprodukují jednotlivé měniče.
Čím méně je reproduktorů, tím dražší (a zvukově lepší) modely mohl výrobce použít. Dvoupásmové konstrukce tak mohou mít ve výškách a středech kvalitativní náskok. Třípásmové modely však zpravidla lépe zahrají basy. Navíc, čím jednodušší je dělící výhybka, tím méně výsledný zvuk ovlivní.

 Parametry, na které nezapomínejte
•výkon – Nejčastěji je udáván výkon MAX, jde ale o krátkodobý výkon, který je reproduktor schopen vyvinout pouze po několik sekund při stejné kvalitě. Mnohem přesnější je hodnota výkonu značena jako RMS výkon, nebo také jako nominální, sinusový výkon. Jde o hudební výkon, který ani při dlouhodobém hraní nepoškodí reproduktory.
•impedance – udává se v ohmech, obvykle od 2 do 16. Údaj o impedanci na zesilovači a reprobednách musí být shodný, příp. nižší, pokud to reprosoustava umožňuje!! Impedance je komplexní odpor složený ze dvou složek: reálná (opravdová, skutečná) a nazývá se rezistance. Je to část impedance, kdy elektrická energie vykonává práci neboli přeměňuje se na magnetickou – vzniká zvuk. Imaginární (zdánlivá, neskutečná nebo jalová) se nazývá se reaktance.
•kmitočtová charakteristika – jde o rozsah pásma, které je schopen reproduktor produkovat. Dle toho parametru se reproduktory dělí na basové, výškové, středové nebo širokopásmové.
•ostatní parametry – citlivost, směrová charakteristika, konstrukce, materiál, rozměry, váha atd.

Kupovat „vše v jednom“ nebo kousek po kousku?
   Sestavy vše v jednom (all-in-one) jsou nejčastěji používány u domácího kina a jsou vhodné do místnosti rozměrů 20, nanejvýš 25 m². I po splnění této podmínky očekávejte průměrný zvuk ve všech ohledech. Dalším faktorem je nemožnost jakékoli aktualizace. Pokud si u kávy rádi poslechnete svoji oblíbenou hudbu, vybírejte jednotlivé komponenty zvlášť. Vyšší pořizovací cena bude vykompenzována kvalitním zvukem, který můžete kdykoli oživit a vylepšit.
    U každého reproduktoru je velmi důležité znát jeho směrovou charakteristiku. Významně vám v rozhodování napoví kmitočtová charakteristika. Čím vyšší frekvence, tím je směrovost reproduktoru vyšší. Pokud byste toto zanedbali, můžete se při poslechu dočkat nepříjemných ozvěn, nebo může být soustava „citlivá“ na polohu posluchače. Renomovanější výrobci přímo na produktu uvádějí možnou variabilitu (30 °, popř. 60° od přímé osy reproduktoru).
   Výrobce přibaluje ke svým soustavám i kabely, které lze při instalaci využít. Je třeba si ohlídat správnou polaritu (spárování kabelu a svorek + a -). Stačí dodržet jednoduchou zásadu: kabelová žíla opatřená značkou patří na červenou svorku. Pokud však z nějakého důvodu potřebujete polaritu prověřit, nouzově lze vyzkoušet, kde je „plus“ a kde „mínus“ i pomocí 1,5 V baterie. Po připojení na plusový pól se vychýlí membrána reproduktoru směrem ven. Kabely musí být přinejmenším párově shodné, tedy vždy přední (zadní) musí být propojeny kabelem stejného průřezu, značky, materiálu, konstrukce. a pozor, to je důležité, také stejné délky!

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Komentáře

Impedance, kabely

Vcelku pěkný článek jen je matoucí impedance. Já bych to vyjádřil asi takto: Na zesilovači je psána nejnižší impedance do které je schopen pracovat a pod ní nelze jít. Dobré zesilovače mají zatěžovací impedanci 4 ohmy, ale nejsou moc vidět, protože to zvyšuje nároky na použité součástky, chlazení a zdroj. Proto většina umí minimálně do 8 ohmů. Podle toho bych dnes vybíral reprosoustavy, tedy zásadně osmi ohmové (mimo jiné při této impedanci teče kabely 2/3 proud proti 4 ohmům).
Je pěkné, že píšete o stejných kabelech k soustavám, ale než mít stejně dlouhé a např. smotané kabely, to je lepší je zastřihnout na míru i za cenu jiných délek. Protože to klubíčko co smotáte u bedny se Vám začne chovat jako předřazená cívka.....

Přihlášení