Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Tajemství podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku

Tajemství podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku

2200 jeskyní a možná dvakrát tolik!
Naše země se mohou chlubit nejen významnými jeskyněmi a jejich rozsáhlými systémy, ale také tradičním zájmem o jejich výzkum a průzkum i vysokou kvalitou péče o ně. Na vysoké úrovni je také technické zajištění a provoz všech jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Oficiálně je u nás v evidenci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České speleologické společnosti přes 2200 jeskyní, z nichž téměř 1800 je krasových a na 500 pseudokrasových. Odhaduje se však, že ve skutečnosti jich máme alespoň dvakrát tolik. Největší množství přírodních jeskyní je soustředěno v Moravském a poté v Českém krasu, ostatní krasové jeskyně jsou rozptýleny v mnoha malých vápencových ostrůvcích, zatímco pseudokrasové sluje se doslova kupí v pískovcových skalních městech a roklích.
   Nejdelší jeskyní našich zemí je soustava Amatérské jeskyně v severní části Moravského krasu hluboko pod Ostrovskou plošinou na podzemní říčce Punkvě a jejích přítocích. Má zatím prozkoumáno a zdokumentováno 35 km chodeb o výškovém rozdílu přes 200 m. Soustava se skládá z několika jeskynních systémů se samostatnými vchody, které vzájemně propojuje ústřední koridor Staré a Nové Amatérské jeskyně, jímž protéká Sloupský potok (ponořuje se pod zem u obce Sloup) a Bílá voda (ponořuje se nedaleko Holštejna), aby se v podzemí spojily v bájnou Punkvu. Na Sloupské větví leží zpřístupněné Sloupsko-šošůvské jeskyně, na Bílé vodě zase jeskyně Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a Třináctka. Z Macošského sifonu na konci Nové Amatérské jeskyně pak Punkva odtéká přes jezírka na dně Macochy a zpřístupněnými Punkevními jeskyněmi do vývěru v Pustém žlebu. všechny tyto jeskyně speleologové a jeskynní potápěči postupně navzájem propojili podzemními cestami nebo, mnohdy riskantně, alespoň proplavali hlubokými a těsnými sifony (nejdelší byl Macošský, dlouhý 420 m).

Objev největšího jeskynního systému a cena života za něj
Podzemní říčky za miliony let vytvořily ve zvrásněných souvrstvích lažáneckých a vilémovických vápenců moravského devonu složitý labyrint chodeb, síní a dómů o několika patrech, z nichž nejhlubší leží ještě hluboko pod hladinou Punkvy a jejích jezer. Na tmavých jeskynních stěnách s bílými žilkami kalcitu působivě splývají girlandy bílých krápníků, mohutné závaly zřícených skalních bloků místy pokrývají sintrové kaskády a stalagmity. Doslova nekonečné se při chůzi zdají chodby podzemního řečiště s mocnými nánosy kluzkých valounů kulmských drob. Z prostorných dómů vedou vysoké komíny do vyšších pater a pod hluboké závrty na ostrovské plošině.  
   Podle barvicích pokusů předků i vlastních bádání předpokládal existenci tohoto systému už prof. Karel Absolon, ale přes všechnu snahu mu bylo dopřáno objevovat jen jeho periferní jeskyně. Tak se prastarý sen moravských jeskyňářů začal naplňovat teprve v lednu 1969, kdy členové Plánivské skupiny brněnského Speleologického klubu, vedeni Milanem Šlechtou, po dlouhodobém a obtížném průkopu zasutých svislých komínů z Cigánského (Simonova) závrtu pronikli přes dóm Objevitelů v hloubce 110 m na aktivní řečiště Bílé vody. Na truc „profíkům“ svůj objev pojmenovali Amatérská jeskyně. V srpnu téhož roku M. Šlechta a M. Beníšek proplavali dlouhý nízký povodňový sifon a vstoupili do mohutné říční chodby s dómy a paralelními větvemi – Nové Amatérské jeskyně. Když pak 29. srpna 1970 M. Šlechta a M. Zahradníček opět proplavali sifon, aby při vícedenním pobytu dokončili započatý objev (stačilo jen jít dál volnými chodbami), nenadálá povodeň je zastihla v nízké prostoře a zmařila jejich životy.
   V objevech a průzkumu Amatérské jeskyně pak pokračovali pracovníci a spolupracovníci Geografického ústavu ČSAV v Brně a jeskyni otevřeli novým, bezpečnějším vchodem. Od té doby pokračuje odkrývání nových prostor a pronikání do již známých jeskyní v okolí, vědecký výzkum a dokumentace celé soustavy pod vedením odborníků z České speleologické společnosti a Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Turisté mají přístup do částí této soustava, Sloupsko-šošůvských jeskyní a Punkevních jeskyní s propastí Macochou.

Nej jeskyní České republiky
Nejhlubší naší propastí je Hranická propast nedaleko Teplic nad Bečvou, má dosud prozkoumanou hloubku 273,5 m (z toho 204,5 m představuje naše nejhlubší jezero). Není to však propast nejmohutnější. tou je samozřejmě 187,5 m hluboká Machocha v Moravském krasu.
   Nejdelšími českými jeskyněmi jsou Koněpruské u Berouna (zhruba 2000 m), do nejhlubší české jeskyně Arnoldky u Bubovic (hloubka 104 m) se raději nespouštějte. Navštívit se nejdají také nejdelší pseudokrasové jeskyně – Teplické u Teplic nad Metují (neuvěřitelných 1065 m), přístupné je ale jejich blízké okolí.
   Nejdelší jeskyně v dolomitu jsou Bozkovské dolomitské jeskyně u Semil (1040 m), největší jeskyní v travertinu je Skalní kostel ve Sv. Janu pod Skalou (30 m) a nejdelšími jeskyněmi s aragonitovými formami jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně (930 m), v nichž jsou také naše největší podzemní plynová jezera (CO). Přístupné jsou největší přírodní podzemní prostory – Obří dóm v Rudickém propadání v Moravském krasu (70x30x60 m). Jen o málo menší je největší veřejnosti přístupný dóm – Hlavní dóm v Kateřinské jeskyni (97x44x20 m. Nejdelšími zpřístupněnými jeskyněmi u nás jsou Sloupsko-šošůvské (4165 m, chodník měří 1230 m).

  KV                                                            Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení