Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Rady pro začínající golfisty

Rady pro začínající golfisty

Dynamika míče a hole
Chcete-li zlepšit svou hru, je pochopení některých principů dynamiky míčku a hole důležité. Bez toho je učení jen náhodným zkoušením s mnoha omyly. Mnoho klubových golfistů vidí své míčky létat doprava a doleva, aniž by tušili, co je toho příčinou.
   První věcí, kterou je nutno akceptovat, je, že golfový míček je konstruován tak, aby za letu rotoval. Důlky na povrchu míčku podporují rotaci, která vynáší míček nahoru. Míček však při úderu nedostává pouze zpětnou rotaci, ale stejně snadno i rotaci do stran. U většiny míčových her letí míč rovně a vy se učíte, jak mu udělit rotaci, aby letěl po zakřivené dráze. V golfu se naopak musíte nejprve naučit, jak zbavit míč rotace do stran, aby letěl přímo. Potom se dobrý hráč může naučit, jak udělovat míči rotaci podle potřeby, aby míč letěl podle jeho představ. Provádí se to buď proto, aby se rány stáčely do stran, nebo aby se překonal vliv bočního větru.
   Čím větší je sklon úderové plochy hole, tím větší je zpětná rotace míčku (blackspin) a tím menší stranová rotace (sidespin). Je např. obtížné zakřivit ránu železem 9. Naopak drajvr uděluje míčku jen nepatrnou zpětnou rotaci, ale snadno mu uděluje rotaci stranovou, takže každý huk nebo šlajs je silně přehnaný. Jiným principem, který je nutno pochopit, je, za předpokladu udeření míčku středem úderové plochy, že míček vyletí směrem švihu. Správně udeřený míček, který vyletí směrem doleva, je způsoben doleva mířícím švihem – tedy švihem out-in (zvenku-dovnitř). Podle polohy, zamíření líce hole se pak může stáčet doleva nebo i doprava.
   Zkuste analyzovat své rány podle dvou kritérií: kterým směrem míček vyletěl a jak se potom stáčel. Brzy najdete klíč k chybám ve svém švihu

Jednoduchý švih
Obtížnost v golfu nespočívá ve švihu samotném, ale v přesnosti udeření míče, která je nutná k dokonalému styku hole s míčem. Vzhledem ke značným vzdálenostem, které musí míček uletět, je důležitý i správný směr. Ale ještě jednou: švih je jednoduchý a zkuste je jej jednoduchým udržet. Problémem pro začátečníka je, že míček je tak směšně malý a ani hlavice hole není příliš velká; míček pak leží na zemi, která se plete do cesty.
   U jiných sportů je kontakt s míčkem jednodušší. Např. v tenisu, pozemním hokeji nebo squashi máte k zasažení míčku k dispozici větší nářadí, které úkol dost zjednodušuje. Máte také stále v ruce jediné nářadí a můžete si na správný pocit zvyknout. V golfu si však musíte vybírat různé hole a okamžitě se s každou sžít. Dalším problém je, že v klidu ležící míček poskytuje mnoho času na přemýšlení. Dovoluje vám to analyzovat švih a myslet příliš mnoho na pohyby těla. Srovnejte si švih s úderem do tenisového míčku a uvidíte, jak by to mohlo být jednoduché. Proto nechejte být golfový švih co nejjednodušším.
 
Držení hole
Držení hole je ze všeho nejdůležitější. Určuje výšku, délku a směr vašich ran a může vaši hru zlepšit, nebo zcela zničit. Postavte hůl na zem tak, aby dolní drážka na úderové ploše mířila na cíl. Levou paži svěste volně vedle hole, potom prsty obemkněte rukojeť hole. Špička palce a kloub ukazováčku by měly být zhruba ve stejné úrovni, rýha mezi palcem a ukazováčkem by měla mířit zhruba k pravému uchu nebo rameni. Přiložte pravou ruku s dlaní za holí, která by měla ležet v prstech levé ruky. Zavřete pravou dlaň tak, aby levý palec ležel v pravé dlani. Pravý ukazováček je od ostatních prstů kousek oddělen a zaujímá polohu jako na spoušti pušky. Pravý palec musí ležet na rukojeti zleva, nikdy nesmí být přímo nahoře. Rýhy mezi palcem a ukazováčkem obou rukou mají mířit k pravému rameni.
   Ideální je Vardnovo držení, kdy malíček pravé ruky leží v mezeře mezi ukazováčkem a prostředníčkem ruky levé. Máte-li příliš malé ruce a hůl takto držet nedokážete, použijte držení „interlocking“ nebo baseballové, kde se prsty nepřekrývají vůbec. Chybné držení je, je-li levá ruka hodně nahoře na rukojeti nebo pravá hodně pod rukojetí. Budete tak mít tendenci vracet hůl při úderu do míče v zavřené poloze, kdy líc hole míří doleva od cíle. Rány budou nízké a budou se stáčet doleva. Jsou-li obě ruce příliš přetočené doleva, je držení slabé, líc hole se při úderu otevírá a rány se budou stáčet doprava.

 Postoj
Postojem (nebo založením na míč) připravujete své tělo k pohybu, nastavujete rovinu švihu pro dobré udeření míče a zaměřujete ránu na cíl. I velmi dobří hráči mají se stabilním postojem více problémů než s kteroukoliv jinou složkou hry. Chodidla musí být rozkročená na šířku ramen (ženy možná spíše na šířku boků), levá špička trochu vytočená ven, pravá téměř rovně, kolena pokrčená, váha těla na vnitřních hranách chodidel. Paže visí ve tvaru Y, pravá je trochu níž než levá, čímž stahuje dolů i pravé rameno – ale dolů, ne dopředu. Paže jsou uvolněné, zápěstí také svěšená dolů, hlava je zvednutá, oči soustředěné na líc hole. Musíte stát zpříma, záda držet poměrně rovná, musíte mít pocit pružného postoje na předních částech chodidel. Nesmíte si sedat a hrbit se. Předkloněni musíte být v bocích ne v zádech. Obecně platí stát co nejblíže u míče s volně svěšenýma rukama; musíte však mít dostatečný prostor pro nápřah rukama kolem pravého boku.
   Profesionálové říkají, že hrají všechny rány od levé paty. U většiny z nich to také je pravda. Ale tato zásada nevyhovuje klubovým hráčům. Jejich švih má nejnižší bod uprostřed postoje – proti nosu – a proto hrajte míček z této polohy. Pouze jste-li mladý a dost dobrý, můžete mít míček víc vlevo u levé paty.

Zaměřování dlouhých ran
U většiny dlouhých ran potřebujete skvér postoj, kdy roviny chodidel, kolen, boků, ramen a očí jsou rovnoběžné s chystanou ranou. Zdá se to být snadné, ale není! Zamíření může být optickou iluzí. Mnoho hráčů trvale zaměřuje doprava a samozřejmě také hraje doprava a kompenzuje to tím, že zatahuje rány doleva.
   Nejsnadnějším zaměřováním je zvolit si na čáře k cíli bod asi 50 cm před míčkem, položit hůl tak, aby její líc mířila přes tento bod, a postavit chodidla rovnoběžně s čárou od míčku k tomuto bodu. Jinou běžnou chybou je otevření ramen, tj. zamíření doleva od cíle. To je způsobeno buď tím, že pravá ruka stáhne rameno dopředu místo dolů nebo vytočením ramen, když se podíváte na cíl, nebo umístěním míčku při založení příliš vpředu. všechny tyto chyby vyvolávají tendenci k říznutí míčku při úderu, čímž dostane velkou stranovou rotaci. Výsledkem jsou rány stáčející se doprava.
   Ramena jsou často ještě kritičtější než chodidla, proto je držte skvér, nebo dokonce nepatrně zavřená. Poloha míčku v postoji má přímou souvislost se směrem rány. Je-li míček příliš vzadu, můžete rány zatlačovat doprava. Je-li příliš vpředu, budou rány pravděpodobně vyletovat doleva. Jako „otevřený“ se označuje postoj, při němž směr líce hole a postoj se směrem k cíli rozvírají. Použijete-li takový postoj nechtěně, vede to ke šlajsu. Má však svůj význam, protože někdy budete potřebovat záměrně zahrát říznutou nebo jinou speciální ránu. U „zavřeného“ postoje míří líc hole na cíl, ale chodidla doprava od něj. Švih a líc hole se sbíhají, což vyvolává hukovou rotaci a míč se bude stáčet doleva. I takové rány někdy budete muset hrát.

  KV                                                            Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení