Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Psí život: Vztah k páníčkovi řadí pejsci do tří kategorií

Psí život: Vztah k páníčkovi řadí pejsci do tří kategorií

Pes byl v minulosti využíván hlavně jako lovec nebo hlídač domu, v dnešní době se poslání psa velmi změnilo. O naší dnešní společnosti hodně vypovídá i to, že pes člověka doprovází, žije s ním ve společné domácnosti. Člověk vnímá psa ale také jako přítele, chráněnce nebo náhradu za dítě, a to hlavně v době, kdy se člověk cítí odcizený. Člověk potřebuje psa také často i v případech, kdy chce zaplnit prázdnotu, aby měl pro koho být na tomto světě. Pes dává prázdnému bytu a všednímu dni náplň. Proto také přináší smrt oblíbeného psa hlubokou bolest a smutek. Tento změněný vztah ke psům měl u velké části lidské populace dopad i na množství plemen psů. Dnes je mnohem více psích ras, nežli jich bylo dříve. Objevila se tzv. univerzální plemena, rodinná plemena, ale i plemena lovecká. Nemalou součást všech psů tvoří i psi lavinoví, záchranářští, slepečtí i policejní. Díky této úloze podléhají psí plemena módě. Je např. "in" mít zlatého retrívra, jindy zase mít pudlíka, kolii, baseta, mopse, maltézáčka a samozřejmě i jorkšíra.
   A zatímco někteří pejsci žijí život na vysoké úrovni, opatrováni jako náhradní děti pro své majitele, okolnosti jejich života se ale mohou změnit a to v závislosti na průběhu života a zkušenostech jejich vlastníků.
„Myslím si, a je to velmi zajímavé, že lidé se vztahují ke zvířatům  velmi rozdílnými způsoby, a jsou schopni najednou přehodit výhybku svého přemýšlení o nich na úplně jinou rovinu v okamžiku, když se něco závažného děje v jejich životě, jako například když se narodí dítě,“ říká Blouin, asistent profesora na katedře Sociologie a Antropologie.
   Blouin provedl 28 podrobných rozhovorů s majiteli psů. A jejich postoj k pejskům pak mohl rozdělit do tří kategorií: Humanisté stavěli psi ve svém životě na velmi vysokou úroveň a vytvářeli s nimi úzká spojení, skoro jako kdyby to byli lidé. Ochranáři byli většinou vegetariáni a zvířat si velmi cenili globálně, ne jenom domácích mazlíčků. A zbyla skupina Vládců nahlížela na zvířata jako na úplně oddělenou skupinu tvorů a rozhodně méně důležitou než lidé, často sami využívali psi na lov nebo ochranu svého majetku, rozhodně po nich vyžadovali, aby žili mimo jejich vlastní obydlí.                                       
   Blouin k tomu dodává, že rozdílné orientace ve vztahu ke zvířatům jsou poznamenány kolektivní rozdílnou kulturní logikou stejně jako osobními zkušenostmi respondentů, demografickými charakteristikami a rodinným zázemím. Vesničané na jednu stranu mají samozřejmě více sklony nechávat žít své mazlíčky venku, na druhou stranu lidé s „opuštěným hnízdem“ jsou ke zvířatům nejvíce vázáni. „Lidé si tyto skupiny sami nevybírají,“ říká Blouin. „V průběhu života se učí, jak by mělo být se zvířaty zacházeno. Je mnoho rozdílných náhledů na vztah k nim, a tyto ideje existují v „malých balíčcích“, které jsou prosazovány rozdílnými skupinami, jako například lidmi, kteří se sdružují okolo psích útulků. 

     KV                                                          Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení