Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

První vodíkový autobus u nás

První vodíkový autobus u nás

Jak se jezdí v autobusu na vodík? Je opravdu vodík palivem budoucnosti?První česká vodíková čerpací stanice v Neratovicích a vodíkový autobus jsou výsledkem tříletého mezinárodního projektu. Zelená doprava v tuzemsku získala přírůstek, který nás přibližuje evropské „vodíkové dálnici". Ohrozí budoucnost vodíkového pohonu vysoká cena a nedostatečná síť stanic?
   Minulé století se neslo ve znamení zdokonalování technologie spalovacích motorů, přesto se ale nepodařilo uspokojivě snížit emise nežádoucích plynů ve vzduchu. Proti používání spalovacích motorů hrají také ztenčující se zásoby ropy, a proto nezbývá nic jiného, než hledat alternativy, které v budoucnu budou schopny plně nahradit spalovací motor. V souvislosti s alternativními pohony se hovoří především o hybridních vozidlech, které jsou poháněny více zdroji energie. Na kombinaci spalovacího motoru a elektromotoru jsme si již zvykli a asi se nenajde nikdo, kdo by neslyšel o nejznámějším hybridu Toyotě Prius. Vodíkový pohon je oproti tomu v dopravě tak trochu nováčkem a sériově vyráběná vozidla na vodík jsou vzácností. Přesto je právě vodík označován jako palivo budoucnosti.
   O to víc nás může těšit, že držíme krok se světem a do neratovických ulic již vyrazil první český vodíkový autobus. Bez zázemí vodíkové čerpací stanice by to ale nebylo možné. Začátkem listopadu minulého roku proto byla otevřena první vodíková čerpací stanice v České republice, která je jediná v celé střední a východní Evropě. Několikaleté úsilí všech účastníků projektu „Vodíkové technologie pro palivové články, dopravu a energetické využití" tedy nabývá konkrétní podoby.
   Vodíkový autobus TriHyBus je výsledkem spolupráce Ústavu jaderného výzkumu Řež, společnosti Škoda Electric a zahraničních partnerů. Prototyp českého autobusu na vodík se pyšní unikátní technologií: autobus čerpá energii ze tří různých zdrojů, z nichž vybírá ten s největší úsporou. Základním zdroje energie je elektřina z palivových článků poháněných vodíkem. Palivové články jsou vysoce účinné, protože přeměna energie je přímá. Neexistují ztráty vzniklé mechanickými a tepelnými mezistupni, jako je tomu např. u spalovacích motorů. Systém doplňuje baterie Li-ion a vysokokapacitní kondenzátor (tzv. ultrakapacitor).
   TriHyBus má elektromotor o výkonu 120 kW a je schopen jet maximální rychlostí 65 km/h. Střešní nádrž pojme 20 kg stlačeného vodíku, který vystačí na vzdálenost cca 300 km. Podle předpokladů by měl mít vodíkový autobus oproti benzínovému nižší spotřebu o 30 - 50 %. To znamená, že v průměru by měl tento prototyp spotřebovat 26 litrů ekvivalentu nafty na 100 km. Autobus s naftovým motorem spotřebuje na 100 km cca 40 litrů nafty. „Tankování" vodíkového autobusu zabere zhruba 10 minut.
   Vodíkový pohon je vedle avizované úspornosti také šetrný k životnímu prostředí, a to ze dvou důvodů. Za prvé, zásoby vodíku jsou  prakticky nevyčerpatelné a lze ho vyrábět různými způsoby. V současné době ale bohužel dominuje výroba z fosilních paliv. Za druhé, vodíkový pohon je založen na reakci vodíku s kyslíkem a při jízdě tedy nevznikají žádné emise.
   Překážkou rozšíření v mnoha směrech revoluční „vodíkové technologie" zatím zůstávají vysoké náklady spojené s výrobou vozidel (prototyp TriHyBusu stojí cca 2 mil. eur, vodíkový autobus Mercedes cca 1 mil. eur) a budováním sítě čerpacích stanic. První sériově vyráběný osobní vodíkový automobil Honda FCX Clarity má dojezd 400 km. V rozlehlejších zemích je proto vybudování poměrně husté sítě vodíkových čerpacích stanic nezbytností.
   Otevření první vodíkové čerpací stanice ve střední a východní Evropě v České republice je důležitým krokem k možnému napojení na tzv. evropskou vodíkovou dálnici. Své vodíkové čerpací stanice totiž budují i další země jako je Francie, Itálie nebo Dánsko. Vodíková dálnice zatím funguje na jihozápadě Německa.

  KV                                                         Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení