Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Pro a proti geneticky modifikovaných potravin a jak je poznáte

V genech je uložena informace o stavbě každého živého organismu a jeho fungování. V přírodě se kříží, tedy kombinují, pouze geny blízce příbuzných druhů nebo jedinců v rámci stejného druhu. Genetické inženýrství však umožňuje přenášet geny i mezi odlišnými druhy a měnit tak živé organismy způsobem, který by v přírodě nebyl možný. Vědci např. vkládají do DNA rajčat geny z bakterie, do jahod geny z ryby a do ovoce geny lidské. Takto vznikají geneticky modifikované organismy, které bývají označovány zkratkou GMO.

   Geneticky upravené plodiny, jako např. GM sója a GM kukuřice, mohou být obsaženy v desítkách tisíc potravinářských výrobků – od kukuřičných vloček, čokolády, sucharů, salátových dresinků, nealkoholických nápojů, pomazánek, hotových pokrmů až po margaríny, rostlinné oleje a různá dochucovadla. V Evropě, kde většina veřejnosti odmítá GM potraviny, je převážná část GM plodin využíváno jako krmivo pro dobytek. To znamená, že geneticky modifikované organismy se mohou vloudit do vašeho nákupního košíku skrze maso, mléčné výrobky a vejce, které jíte. Všichni výrobci potravin v rámci Evropské unie musí každou složku či přísadu vyrobenou z GMO na výrobku uvést bez ohledu na to, zda je možné GM složku detekovat či nikoliv. Z GM plodin mohou pocházet například sojový olej, rostlinný olej, glukóza, škrob či sojový lecitin.

   Jako každý zákon, bohužel i ten evropský o značení potravin z GMO má své mezery; potraviny vyrobené ze zvířat, která byla krmena GM krmivem, značeny být nemusejí. Uvážíme-li, že tři čtvrtiny z celkového množství dovezené GM sóji je využito jako krmivo pro prasata, skot a drůbež, jde o opravdu závažný problém. Vejce, maso, mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty, atd.) tak nemusí být označeny.

 Pro – Biotechnologie šetří ohrožené životní zdroje energie
    Nedávno byl zveřejněn dokument konsultační společnosti Céleres Ambiental, zaměřující se na životní prostředí a zemědělství, ve kterém se hodnotily přínosy zavedení biotechnologií v Brazílii v období 1996 – 2009. Prospěch pěstování GM bavlníku a kukuřice resistentních vůči hmyzu a na herbicid tolerantní sóju byl vyčíslen částkou 3,6 miliard USD, z čehož 63 % připadlo na snížení výrobních nákladů během posledních 13 let a 18 % připadá na zvýšením výnosů vyplývajících přímo z pěstování GM plodin. Biotechnologie přinesla významné přímé i nepřímé zisky venkovským výrobcům, majitelům technologií i spotřebitelům. Při sledování spotřeby vody v zemědělství, použití biotechnologie přispělo k úspoře 12,6 miliard litrů, což v přepočtu na potřebu vody obyvatelstva odpovídá úspoře vody pro 287,2 tisíc lidí ve sledovaném 13–letém období. Co se týká snížení spotřeby pohonných hmot, pěstování biotechnologických plodin přineslo úsporu 104,8 milionů litrů. Ty by dokázaly „nakrmit“ vozový park 43,7 tisíc lehkých dopravních prostředků ve stejném období. Další faktor je snížení tvorby CO2 jako výsledku sníženého spalování nafty v  zemědělských strojích. Zpráva tvrdí, že došlo k redukci 270,4 tisíc tun CO2.
 
 Proti – Nikdo neví, co nás s GM potravinami čeká v budoucnu
Co je na GM potravinách špatného, že je odmítají spotřebitelé na celém světě? V současné době nemůže nikdo s jistotou říci, zda jsou tyto potraviny bezpečné či nikoli. Chybí nám znalosti o tom, co se stane za řadu let, budeme-li je pravidelně jíst. Způsob, jakým se dnes bezpečnost GM potravin zkoumá, není dostatečný. Nebere například v úvahu možné vedlejší efekty způsobené cizími geny vnesenými do organismu z něhož se pak potraviny vyrábějí. Problematická je možnost výskytu nových alergií. A priori, gen z ryby nemá přirozeně v jahodě co dělat. Vneseme-li ho tam, znamená to, že se v jahodě vytvoří rybí bílkovina. Představte si, že máte rádi jahody, ale nesmíte jíst rybí maso, protože jste na ně alergičtí. Někde si dáte jahodový pohár (z GM jahod), ale „ryba“ uvnitř se postará třeba o alergickou reakci. Počet dětí trpících alergiemi neustále vzrůstá. Tomuto negativnímu trendu bychom se měli snažit zabránit – a nikoli zavádět nové alergeny v podobě GM potravin.
 
   Dalším problémem jsou cizí geny vnášené do GM rostlin, které způsobují rezistenci na antibiotika. Tyto geny mohou v trávicí soustavě lidí nebo zvířat přejít na choroboplodné mikroorganismy, které se pak stávají odolné vůči antibiotikům. Pokud takové patogenní mikroorganismy způsobí onemocnění, léčba antibiotiky může být zcela neúčinná.
 
   Kromě možných negativních vlivů na naše zdraví představí GM plodiny riziko pro životní prostředí . Biotechnologický průmysl dnes tvrdí, že jsou GM plodiny neškodné, i když řada vědeckých studií dokládá opak. Jste to ale právě vy, kdo svým každodenním nákupem rozhoduje o tom, zda bude běžné potkávat „kočkopsy“, zda zvířata i rostliny budou pouhými patenty několika nadnárodních firem  - i o tom, jak bude vypadat náš jídelníček. Jen my spotřebitelé můžeme vyvinout ten nejúčinnější tlak na potravinářské firmy a prodejce, aby potraviny, které obsahují GMO, nevyráběli ani neprodávali.

KV                                                              Ilustrační foto:Stock.XCHNG

Přihlášení