Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Pozřít či nepozřít – aneb největší bizarnosti, které můžete ochutnat

Sýr s mušími larvami – dávejte pozor na oči
Tento sýr je v některých částech Itálie zakázán, ale lidé nechají normální sýr v otevřené nádobě, aby  na něm mohly mouchy naklást vajíčka. Jejich strusky sýru dodávají mazlavou konzistenci a výraznou chuť. Dříve se i u nás na venkově vyráběl sýr nakládáním tvarohu do hliněného hrnce, v němž se také často objevily malé larvy mušek sýrohlodek. Někdo pojídá sýr „zaživa“, jiný jej uloží do vzduchotěsné nádoby, takže strusky rychle uhynou. Samozřejmě, že takto upravený sýr se musí sníst, než se mrtvé larvy začnou rozkládat. Milovníci toho „živého“ však namítají, že už pak nemá tu správnou chuť. Beznohé strusky dovedou prohnout svá tělíčka a vyskočit do výše patnáct centimetrů. Pokud lidé jedí takovýto sýr, musí si chránit rukama oči před vyskakujícími struskami.

Hákarl – shnilé zřaločí maso
Hákarl se vyrábí ze žraloka grónského nebo velikého. Aby se maso vůbec dalo jíst, musí se žralok slisovat a vyždímat a pak se zahrabe na několik týdnů pod hromadu kamenů. Teprve když se začne rozkládat, kusy masa se rozvěsí k sušení pod střechu otevřené kůlny asi tak na dva měsíce a teprve potom se rozkrájí na malé kousky a podává se. Každý kdo rád jí hákarl, ho splachuje silnou kořalkou, aby pochutnání bylo snesitelné. Chuť je ostrá a maso silně páchne čpavkem, který člověku vhání slzy do očí. Maso je však jemné a kašovité, asi jako tučné vepřové nebo spíš paštika.

Oční bulvy – pro mnohé delikatesa a pocta
Ovčí bulvy jsou oblíbené v Saúdské Arábii, kde se při slavnostních příležitostech pečou celé ovce. Bulvy se obvykle vyloupnou a jedí se jako první. Místní lidé říkají, že je to velmi tuhé a příjemné. V mnoha částech Asie se oči považují za nejchutnější část ryby. Můžete ji sníst vcelku, mnozí lidé však obvykle vyplivnou tvrdou rohovku, přední část oka, případně i čočku. Francouzi to nazývají „yeux de veau farcis“ (nadívané telecí oči). Oko se uvaří, odřízne se rohovka, čočka a duhovka a naplní se směsí sekaných osmažených houbiček, koření a drobečků masa. V některých zemích se neobyčejně cení jako zvláštní lahůdka, a proto se podávají při slavnostní hostině čestnému hostu. Ocitnete-li se v takovém postavení, nesmíte odmítnout. Pak zkuste spolknout oko v celku. Když je rozkousnete, zjistíte, že uvnitř je nepříjemně mazlavý a lepkavý rosol (sklivec).

Smažení sklípkani – jen ti největší a nejtučnější
Pavouci jsou velmi oblíbenou potravinou v Jižní Americe a jihovýchodní Asii. V Kambodži můžete koupit velké sklípkany pečené vcelku. V amazonském deštném pralese je lidé upravují tak, že je položí na listy a ty složí kolem nich do malého balíčku. Ten se pak peče na žhavých uhlících. Jíst pavouky je podobné, jako pojídat kraby. Mají jemné bílé maso v hlavohrudi a nohou. Ale jejich zadeček obsahuje polotekutý obsah s vnitřními orgány. Pavoučí kusadla se mohou před vařením ustřihnout nůžkami.

Můří hamburger – vydatný zdroj tuků a bílkovin
Můry bogong najdete v jeskyních ve Sněžných horách v Austrálii asi v šesti stech druzích. V minutě můžete nasbírat hrsti chutných motýlů a oválet je v horkém popelu, který spálí jejich křídla a nožičky. Zbytek je pak chutné „motýlí maso“. Vytvaruje se do kuliček, které se slisují jako hamburger a pečou na táborovém ohni. Motýlí karbanátky jsou tradičním pokrmem australských domorodců v době zvláštních letních slavností. Motýli jsou velmi dobrým zdrojem energie, protože obsahují dostatek tuku a bílkovin. Tuto exotickou pochoutku můžete vyzkoušet i vy během festivalu Ngan Girra, který se odbývá každé léto v Novém Jižním Walesu v Austrálii.

Mravenci v čokoládě – novinka amerického trhu
V Thajsku rozkopávají mraveniště nebo srážejí šiky mravenců ze stromů. Většinou je pak spaří. V Brazílii na ně nastraží duté větvičky, vyplněné olejem, skrze které mravence i s olejem vysrknou. V  Mexiku vykopávají „medové mravence“, kteří slouží jako živé zásobárny medu v podzemí hnízda. Medoví mravenci se požívají za syrova, ale obyčejně se ostatní vaří. Než se přidají mravenci do čokolády, osmaží se. Přidávají se i do polévky, paštik nebo karbanátků. V Mexiku se kromě dělnic pojídají i mravenčí vajíčka a larvy. Existují různé příchutě, například jako šunka, máslo nebo citrony.

Salanganí hnízda – jedna z nejdražších pochoutek
Polévka se vaří z hnízd malých ptáků, příbuzných rorýsů, kteří si staví hnízda vysoko na stěnách jeskyní u moře, při čemž lepí kousky mechu, chlupy, pírka a mořské řasy na stěnu jeskyně svými klihovitými slinami. Ty pak ztvrdnou do tvaru mělkého šálku. Sběrači hnízd šplhají v nitru jeskyní po stěnách a hledají je. Hnízda se dovážejí do Číny, kde je po nich velká poptávka, protože polévka je tu velmi oblíbená a věří se, že má povzbuzující účinky. Sliny při vaření změknou a rozpustí se, takže vznikne průsvitný rosol, který se obvykle smíchá s kuřecím masem. Salanganí hnízda patří mezi nejdražší jídla na světě, půlkilová plechovka stojí okolo dvanácti set dolarů. Salangany totiž hnízdí na nedostupných místech na omezeném území a navíc jich rychle ubývá.

Čínská vejce – vůně čpavku
Vejce s prošlou záruční lhůtou je opravdu odporné. Ovšem páchnoucí kachní nebo slepičí vejce, pokrytá bahnem a skladovaná tak dlouho, dokud se jejich obsah nezmění v šedou rosolovitou hmotu, považují Číňané za nejvzácnější delikatesu. Vypadají tak staře, že se jim říká tisíciletá nebo aspoň stoletá vejce. Ve skutečnosti se vyrobí za pár týdnů nebo měsíců. Tradičně se ukládají do přírodního jílu, ale dnes již výrobci těchto vajec používají jiné přísady, například sůl a nehašené vápno. Vejce takto připravená nasáknou zvláštní slanou tekutinou. Uvnitř vejce probíhají změny, ale nekazí se. Neprodyšný příkrov zabrání bakteriím dostat se dovnitř, a tak se vejce nezkazí. Bílek ztuhne, žloutek zšedne a získá krémový sýrovitý vzhled. Tisíciletá vejce mohou chutnat výborně, ale přesto ošklivě páchnou. Tato vejce mají silný čpavkový přídech následkem chemikálií, použítých při přípravě.

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení