Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Orientální koberce

Orientální koberce

Způsob života ve stanech vypěstoval v lidech daleko těsnější vztah k zemi, na níž se neustále posedávalo, pracovalo nebo leželo. Členění a úprava této plochy tudíž měly veliký význam, a proto vybízely k přemýšlení, jak jí upravit a vzhledově vylepšit.K výrobě koberců se používala ovčí vlna, bavlna a hedvábí. Výrobky vázané touto technikou krášlily nejen podlahy a stěny stanů, ale používaly se i jako sedlové brašny a pokrývky na koně. Motivy koberců se vázaly zpaměti jako tradiční kmenové, klanové nebo rodové znaky. V 7. století před Kristem se perské koberce těšily velké oblibě nejen na královském dvoře, ale byly také cennými dary perských králů jiným světovým panovníkům a již v té době důležitým vývozním artiklem. Evropa výrobu koberců dlouho neznala. Poznala ji až v 10. století prostřednictvím Maurů. Dlouho a to až do 18. století, se však v Evropě koberce používaly převážně jen jako ozdoba stěn či stolů. Oblíbené byly především gobelíny a tapiserie.

Výroba ručně vázaného koberce je velmi náročná. Vyžaduje od vazače mimořádnou zručnost, preciznost a trpělivost. Řemeslo se v Orientu dědí z pokolení na pokolení. Výsledkem dlouhé a přepečlivé práce je však malé umělecké dílo. Orientální koberec se skládá ze tří složek: flóru, osnovy a vázaného útku. Jako flórový materiál se používá vlna z mladých zvířat, která je přirozeně vláčná a zpracované vlákno si zachovává pružnost a lesk. Často se používá ale také hedvábí, které umožňuje svou jemností maximální hustotu vazby. Na osnovu a vázaný útek se zpravidla používá bavlna, jelikož je pevná, koberec díky tomu zachovává tvar a nevlní se. Vlna nebo hedvábí se nejprve rozstříhá a praním zbaví nečistot, pak se spřádá. Pro větší vláčnost se pramínky nechají projít vařící lázní. Materiál se poté opakovaně barví      přírodními barvivy, která jsou schopná docílit mimořádně hlubokých a měkkých odstínů. Výrobci koberců dávají přednost živým a výrazným barvám, které přinášejí radost.  K výrobě orientálních koberců se nejčastěji používají dva typy uzlů, perský Senneh a turecký Ghiordes. Pomocí Sennehu se váží složitě propracované vzory včetně těch nejjemnějších kousků. Ghiordes používají nomádské kmeny na hrubší vazačské práce. Hotové výrobky se namáčejí a propírají, aby se zbavily zbytku barviva a nepoddajnosti a staly se hebkými. Při sušení je nutné koberce rovnoměrně napnout, aby se zajistil jeho dokonalý tvar.

Orientální koberce se vyznačují svojí neopakovatelnou jedinečností, a jejich výroba, přes svou zdánlivou jednoduchost, může trvat i několik měsíců. Mezi nejdražší na světě patří hedvábné koberce z Gnómu. Kvalita hedvábí je mimořádná a hustota vázání uzlíků neobyčejná. Připravit předlohu může trvat několik měsíců a samotné vázání koberce trvá i několik let.

     KV                                             Ilustrační foto: sxc.hu

Přihlášení