Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Nových sedm divů světa

 Původních sedm divů světa vybral ve druhém nebo třetím století n. l. filosof Filón Byzantský. Patřily mezi ně Egyptské pyramidy z let okolo 2550 př. n. l., Visuté zahrady Semiramidiny (600 př. n. l.), Feidiův Zeus v Olympii (435 př. n. l.), Artemidin chrám v Efesu (550 př. n. l.), Mauzoleum v Halikarnassu (351 př. n. l.), Rhódský kolos (292-280 př. n. l.) a maják na ostrově Faru pocházející ze třetího století před naším letopočtem. Mezi sedm nových divů světa od letošního července tedy patří: skalní město Petra v Jordánsku, socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru, velká čínská zeď, pevnost Inků v peruánském Machu Picchu, indické mauzoleum Tádž Mahal, chrámové město Mayů Chichén Itzá v mexickém Yucatánu a římské Koloseum.

Skalní město Petra v Jordánsku
Skalní město Petra vzniklo v dokonale krytém místě kde se setkávají tři údolí (Vádí al-Araba). Bylo založeno asi roku 2500 př.n.l. K největšímu rozkvětu došlo za vlády Nabatejců, kteří udělali Petru svým hlavním městem. Město bylo dobyto Římany v roce 106 n.l., poté bylo částečně opuštěno po ničivém zemětřesení. Jeho sláva postupně bledla a ve 14. století bylo zapomenuto úplně. Petra se rozkládá na prostranství uprostřed vysokých, někde až stometrových skal. Přístupovou cestou je pouze úzká skalní soutěska Siq, která je dlouhá 1,5 km a široká 3 až 10 metrů. Na jejím konci naleznete nespočet chrámů, klášterů a budov vytesaných do okolních skal. Mezi nejznámější patří Pokladnice, amfiteátr, královské hrobky vytesané do skály Jabal Khubta, chrám okřídlených Lvů nebo kláštěr Ed-Deir, který je budovou s největším průčelím v Petře.

Socha Krista v Rio de Janeiru
Socha Krista Spasitele, která se nachází v Rio de Janeiru v Brazílii, je vysoká 39,6 metrů a váží okolo 700 tun. Je umístěna na vrcholku 700-metrové hory Corvovado v Národním parku Tijuca.  Sochu naprojektoval místní inženýr Heitor de Silva Costa a postavil ji Paul Landowski, francouzský sochař polského původu. Tým inženýrů a techniků studovalo Landowskiho návrhy a rozhodli, že namísto oceli se socha postaví ze železobetonu, který je vhodnější pro tvar kříže. Vnější vrstvy tvoří mastek pro jeho trvalé vlastnosti a jednoduché zpracování. Kámen pro sochu Krista Spasitele pochází z Limhamnu ve Švédsku. Stavba trvala pět let (1926 - 1931) a památník byl otevřen 12. října 1931. Celkově socha stála 250 000 US dolarů.

Velká čínská zeď
Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století za účelem chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Zeď se táhne v ohromující délce cca 6000 km, východní počátek má v Šan-chaj-kuan při mořském zálivu Po-chaj (Bohai) na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan  na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky, na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 8851 km.

Pevnost Inků v Machu Picchu
Na východní straně peruánských And učinil americký badatel Hiram Bingham 24. července 1911 nejdůležitější objev své vědecké kariéry. Mladý profesor historie z Yaleské univerzity hledal pozůstatky dávné civilizace Inků,vyhlazené španělskými dobyvateli v 16.stol. Po překonání stovek metrů vysokých svahů narazil ve výšce 2300m na tajemné útočiště v horách, chráněné mocnými skalami a řekou dole v rokli. Četné zdi zarostlé trávou a stupňovité terasy na horských svazích jasně dokazovaly,že se zde kdysi nacházelo velké město. Profesor Bingham pokřtil svůj objev Machu Picchu,což v jazyce kečuánských indiánů znamená Starý vrch. Pozdější výzkum ukázal, že šlo o starou pevnost Inků, kterou si záměrně postavili na nepřístupném místě, aby ji ukryli před nájezdy různých nepřátel. Pevnost skutečně unikla pozornosti španělských dobyvatelů, a to i přes to, že se nacházela pouhých 120 km na severozápad od hlavního města Inků Cuzka, které padlo do rukou conquistadorů dávno předtím.

Indické mauzoleum Tádž Mahal
Tádž Mahal  je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžáhán na památku své předčasně zesnulé ženy. Stavba je 73 metrů vysoká a   stavěla se 22 let za přispění 20 000 dělníků. Stavělo se prý podle návrhů jednoho francouzského a jednoho benátského architekta. Žádné konkrétní jméno není však známé. Pomník je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem. Tádž Mahal získává kvůli znečištění ovzduší nepěknou nažloutlou barvu. Pro vrácení původního bílého třpytu navrhla indická parlamentní komise pro dopravu, turistiku a kulturu obalit načas celou stavbu bahnem, které se nechá uschnout a poté se spláchne. Jak bahno usychá, vstřebává do sebe nahromaděnou nečistotu. Procedura potrvá asi dva měsíce, a bude stát 230 000 dolarů a bude muset být opakována každé dva nebo tři roky.

Chrámové město Mayů Chichén Itzá v Yucatánu
Centrem mayské poklasické kultury na Yucatánu bylo chrámové město Chichén Itzá. Název města znamená údajně „v ústech studny Itzá“. Od 11. století jsou zde patrné toltécké vlivy, například v architektuře sloupové galerie, hlavy jaguárů a orlů požírajících obětovaná srdce, vyobrazení Quetzalcoatla. Zachovány zde jsou: pyramidy červeného jaguára, palác mnišek, svatyně válečníků, Kukulcánova pyramida, astronomická observatoř, dvůr tisíce sloupů, sedm kultovních stadiónů. Nejznámější stavbou v Chichen Itzá je Kukulkánova pyramida. Kukulkán je hlavní mayský bůh slunce a nebes. Pyramida má čtvercový půdorys a na vrchol vede z každé strany 91 schodů. Je postavena tak, že při jarní rovnodennosti, když zapadá slunce, ozáří pyramidu a jak postupně zapadá, vypadá to, že se po boku pyramidy plazí had , který byl božským znakem, a postupně mizí.

Římské Koloseum
Samotný název amfiteátru „Koloseum“ vznikl na počest kolosální sochy císaře Nerona, později přetesané v sochu boha Helia. Rozměry jsou naprosto úchvatné! Elipsovitý půdorys s vnějším obvodem 527 metrů, v délce 188 metrů a šíři 156 metrů. Výška stavby 48,5 metrů. Masivní bytelné zdi z kamení a mramoru. Jevištní bojiště obehnané hradbou sedadel v několika poschodích. Tribuny s kapacitou sedmdesáti tisíc krvelačných diváků, od arény bezpečně odříznutých železnou sítí.  Antické umění zde dává světu pořádnou lekci, jak geniálně lze řídit pohyb mnohatisícových mas. Důmyslně propracovaný systém schodišť a koridorů zajišťoval hladký příliv i odliv návštěvníků. Skutečně geniální je velmi pečlivá organizace podzemních chodeb a místností se zvířaty.

KV - Ilustrační foto:everystockphoto.com

Přihlášení