Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Norsko – rajská země pro každého rybáře

Hejna sleďů, makrel a tresek se potuluje ve všech fjordech
   Kdybychom prořízli typický norský fjord, zjistili bychom, že má uprostřed hluboký příkop často okolo 300 metrů. Čím vyšší jsou okolní hory a čím větší je fjord, tím hlouběji brázda spadá. V takové prohlubni se většinou shromažďuje bahno, které se usazuje činností přílivových a odlivových proudů. Z hlediska sportovního rybolovu je bezvýznamná. Mník mořský a mník „lumb“ číhají na svazích v hloubkách mezi 100 a 250 metry. Dávají přednost středně tvrdému podloží se skalami, měkčími úseky a hlubinnými korály. Tato oblast je domovem i okouníka mořského. Příkře se tyčící hory, často obklopené velmi hlubokými vodami, jsou rejdišti potulujících se mořských dravců jako jsou treska obecná, treska tmavá a treska polak, přičemž posledně jmenovaná většinou loví v mělčích vodách nad vrcholky hor.
   Mezi horami a pobřežím stoupáním najdeme často hluboké, takzvané lumb jámy (hloubky 80 až 150 metrů). Často převládající jílovité dno je tam prostoupeno kamenitými útvary, které treskovité ryby používají jako úkryty. V zóně při březích do 50 metrů hloubky se často nalézají malé přerušované plošiny s porostem rostlin. Ideální stanoviště pro malé tresky tmavé, velké tresky polak, tresky obecné a vlkouše severního. V hloubkách mezi 50 a 100 metry se často rozprostírají větší písečná a štěrková pole s nepatrnými hloubkovými rozdíly. Nejlepší prostředí pro halibuta. Hejna sleďů, makrel a tresek tmavých se potuluje ve všech fjordech v hloubkách do 50 metrů. Pod nimi číhají na kořist velcí dravci.
   Mělčí zátoky se smíšeným dnem, které tvoří skály, kameny a chaluhy, často nepůsobí jako dobrá místa, ale v mnohých dnech, zejména v létě, v nich může být rybolov velmi úspěšný. Písečné partie mezi 5 a 20 metry jsou optimálními místy k chytání třeba platýse velkého a dalších ryb.


Jaro je ideální pro přívlač s podzimem se ryby stěhují
   K Norsku patří sněhem pokryté vrcholky hor a zamrzlá očka prutů stejně, jako pohádkově krásné fjordy se zelnými jehličnatými lesy a nádherně kvetoucími loukami. Během letních nocí můžete o půlnoci bez baterky jet lodí na lov. Krátce před Vánocemi je v severním Norsku trochu světla jen kolem poledne. A jak rozdílně jsou roční doby v Norsku, stejně různé to je s rybolovem a pestrostí druhů ryb v severním Atlantiku.
Jaro – S prvními delšími slunečnými dny se zahřívají vody severního Atlantiku. Pro mnohé druhy ryb je to pokyn k vykrmování. Mníci táhnou do oblastí fjordů a k pobřeží jižního a středního Norska. První velká hejna tresky tmavé loví na hlubokých hranách a podmořských horách sledě a jiné malé ryby. Treska obecná a treska jednoskvrnná se nalézají ve všech hloubkách. Jaro je dobré roční období pro přívlač hlubinnou i v mělkých vodách. Od března začíná doba tření tresky obecné. Zejména v severním Norsku pak nastává možnost ulovit ryby nad 20 kg.
Léto – Treska tmavá je tady. Nad podmořskými horami se hlubinnou přívlačí dají chytit větší exempláře až do 15 kg. Kořistí sportovních rybářů jsou rovněž mníci. U příkrých břehů při lovu na pilker v mělkých vodách berou tučné tresky obecné a polak. Makrely ve velkých hejnech vpadají do fjordů a pobřežních oblastí. Na vedlejší návazec nad pilkerem se chytí platýs bradavičnatý a platýs velký. Také halibut, největší platýsovitá ryba severního Atlantiku, se dá přelstít pilkerem ve všech hloubkách, někdy dokonce v naprosto mělké vodě. Příležitostně se na pilker chytí i lososi.
Podzim – S prvními podzimními bouřemi se dají do pohyby i ryby. Makrely táhnou zpátky do otevřeného severního Atlantiku. S treskami obecnými, polak a jednoskvrnnými se setkáme ve velmi rozdílných hloubkách. Také velké tresky tmavé se stáhnou. Proto je na podzim záhodno prochytat různé hloubky. Mníci se loví i nadále v hloubkách. Také halibut se pomalu stahuje zpátky do hlubších vod. Platýsi jsou ještě při chuti, a tím se často stávají kořistí rybářů.
Zima – Mníci se stahují zpátky do velmi hlubokých vod. Nadále se dají lovit hlubinnou přívlačí. Velké tresky táhnou ke tření podél celého norského pobřeží a od března se dají ulovit na pilker na volných vodách. Platýsi se v zimě tak dobře neloví.


Rybolov s echolotem
   Echoloty patří k mořskému rybolovu stejně jako sůl ve vodě. Bez těchto přístrojů k vyhledávání ryb jste v Norsku jako ztraceni. Ale i použití přijímačů GPS otevírá sportovním rybářům ve fjordech zcela nové, velkolepé možnosti. Zatímco na sladkých vodách stále ještě vládnou konzervativci, kteří echoloty považují za ďáblův vynález, mezi sportovními rybáři na moři byly přijaty bez diskusí. Za prvé by takový rybář na neznámém místě byl bez hloubkoměru vyřízený, a za druhé echolot značně zvyšuje jeho bezpečnost. Protože pokud by se velkou rychlostí vřítil na mělčinu, jeho dovolená by se rychle změnila v peklo.
   Přitom ve slaných vodách platí stejně jako ve sladkých, že echolot rybáři netahá ryby do lodě. Slouží pouze k tomu, aby našel stanoviště ryb, jako podmořské hory, příkopy a podobná místa, kde bychom se pa mohli těšit z úspěchu. Kromě toho se dají vyhledat například hejna ryb, jako jsou sledi nebo smaček písečný, pod kterými často provozují nekalou činnost větší dravci. Kdo tedy chce lovit v hloubkách a stojí o více ryb, ten se bez echolotu neobejde.
   Čím větší je rozlišovací schopnost (počet bodů na displeji) a čím je silnější výkon, tím do větší hloubky echolot vystačí. S přístroji, které disponují malým výkonem, budete nejpozději v 80 metrech v koncích. Většina echolotů je již naprogramována tak, že stačí jen zmáčknout tlačítko „start“ a vše může začít. Stejně tak nastavení nebo přepnutí dalších funkcí jako je zoom nebo rozdělená obrazovka (okno), se s trochou cviku dá zvládnout bez problémů. K vyhledávání ryb ve středně hlubokých vodách disponují téměř všechny moderní echoloty ukazatelem hloubky, ve které se ryby pohybují. Mnozí pronajímatelé prázdninových chat a domků současně s ubytováním nabízejí i echolot. Ostatně alespoň malý vyhledávač ryb by měl patřit ke standardnímu vybavení najaté lodě. Jestliže si hledáte prázdninový domek a k němu patřící loďku, měli byste se  vedle velikosti lodi a výkonu jejího motoru – ptát také na věci, jako je echolot a GPS.

KV - Ilustrační foto:.sxc.hu

Přihlášení