Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Nejzajímavější momenty ve vývoji letecké dopravy

Bratři Montgolfièrovi – dobyvatelé vzdušných výšin
Překonat zemskou přitažlivost a otevřít vysněnou cestu do výšin se podařilo roku 1783 francouzským bratrům Josefu a Étiennu Montgolfièrovým. Jedenáct let prováděli tajně pokusy s vypouštěním papírových balónů plněných kouřem a ohřátým vzduchem. Na výzvu pařížské akademie věd vypustili ve Versailles dne 19. září 1783 před zraky krále Ludvíka XVI. vzdušný koráb se zlatými královskými znaky, v jehož gondole se houpali první vzdušní cestovatelé. Beran, kohout a kachna v proutěném koši „montgolfièry“ let přežili, a dokázali tak, že létat může i člověk. Král sice navrhoval, aby další let pro jistotu absolvovali k smrti odsouzení zločinci, ale nakonec 21. listopadu 1783 připustil, aby do slavnostně ozdobeného koše nové montgolfièry nastoupili François Pilâtre de Rozier, a markýz François Laurent d´Arlandes. Ti přelétli Paříž, dosáhli výšky 2000 m a po pětadvacetiminutovém letu bezpečně přistáli. Upoutané balóny pak začaly sloužit vojenským účelům, výškové lety zahájené Gay-Lussakem roku 1804 pomohly vědcům zkoumat atmosféru a uskutečnit polární výpravy. Balónové létání zůstalo dodnes rozšířeným sportem.

Prohry parních avionů
Francouzský inženýr Clément Ader (1825-1911) je pokládán svými rodáky za „pére d´avion“ - otce motorových letadel, a to i přesto, že oba jeho „aviony“ byly neúspěšné. Neuspěly jen proto, že parní stroje, jimiž se pokoušel pohánět jejich vrtule, byly v té době ještě příliš těžké a málo výkonné. První, Éole, měl netopýří křídla z latí potažených hedvábím, s rozpětím okolo 12 m. Lanka umožňovala měnit jejich sklon i zakřivení, jak to Adler odpozoroval u křídel čápů, které choval v Paříži ve vlastní voliéře. Čtyřlistou bambusovou vrtuli poháněl lihem vytápěný parní stroj o výkonu 14 kW. K jedinému pokusu došlo 9. října 1890 v parku zámečku Armainvilliér, patřícího jeho přítelkyni paní Pereirové. Ta byla spolu s několika zahradníky svědkem okamžiku, kdy se Éole po roztočení vrtule za kolébání křídel nalevo i napravo řadou poskoků vznesl o několik decimetrů a po 50 m dosedl na kola. Ministerstvo války se rozhodlo takové pokusy podporovat, a tak mohl Ader o sedm let později v Satory před armádní komisí předvést mnohem větší Avion III o rozpětí 16 m s párem vrtulí poháněných samostatnými parními stroji. Těžkopádný stroj se při dvou pokusech nevznesl, při třetím se po 300 m převrátil a beznadějně poškodil. Rozhořčený vynálezce spálil všechnu dokumentaci a vrátil se ke svému původnímu oboru – ke zdokonalování telefonu.

Zepelínem kolem světa
Svého času byl Graf Zeppelin technicky nejdokonalejší vzducholodí světa. Jedinou jeho slabinou bylo použití bezpečného vodíku v roli nosného plynu. V té době již bylo jasné, že budoucí vzducholodě musí být plněny nehořlavým héliem, avšak Spojené státy ho po válce odmítaly Německu prodat. Vzducholoď s pořadovým číslem L. Z. 126 jako první vyřešila problém nutného a nebezpečného vypouštění vodíku do vzduchu za letu kvůli vyvážení úbytku tekutého paliva. K pohonu leteckých motorů totiž použila lehký „modrý“ plyn zvaný Blaugas, který vezla pod pláštěm mezi pružnými balonety s vodíkem. Na dálkových trasách dosahovala nejvyšší rychlosti 130 km/h, lety byly ovšem závislé na počasí.

Blériotův přelet La Manche
Po čtyřech dnech čekání na lepší počasí dne 25. července 1909 ve 4.35 odstartoval z louky u Les Baraques sedmatřicetiletý majitel úspěšné továrničky na automobilové reflektory Louis Blériot. Na vlastnoručně zkonstruovaném křehkém jednoplošníku Blériot XI s rozpětím křídel 7, 8 m se poprvé ocitl sám mezi mořem a nebem. Kromě řízení jen podle kompasu se musel neustále starat o přimazávání vzduchem chlazeného tříválcového motoru Anzani o výkonu 20 kW. Brzy se však dostal do úzkých, neboť pobřeží Británie bylo zahaleno houstnoucí mlhou. V poslední chvíli spatřil pod sebou Dover a při tvrdém přistání na louce North Foreland Meadow zlomil vrtuli i bicyklová kola. Od tohoto okamžiku byl Blériot Francií oslavován jako národní hrdina a zájemcům začal prodávat svoje letouny, Na jednom z nich náš první český pilot Ing. Jan Kašpar dolétl 13. 5. 1911 z Pardubic do Prahy. Svět pochopil, že letectví vstoupilo do éry dospělosti.

Sám přes Atlantik
Nesmazatelně se do historie letectví zapsal Charles A. Lindbergh, který sám, bez rádia a navigačních pomůcek, po 33 hodinách a 39 minutách nepřetržitého letu průměrnou rychlostí 180 km/h přelétl Atlantský oceán a večer 21. května 1927 přistál na pařížském letišti Le Bourget, kde ho očekávalo 150 tisíc diváků. Muž, který si jako kadet letecké školy, pilot poštovní linky i provozovatel vyhlídkových letů pro svoje „kousky“ vysloužil mezi přáteli přezdívku „Létající blázen“, se rozhodl získat prémii 25 000 dolarů, vypsanou r. 1919 Raymondem Orteigem pro prvního člověka, který doletí bez mezipřistání z New Yorku do Paříže. Díky finanční podpoře města St. Louis, po němž letoun pojmenoval, a skvělému týmu mechaniků kalifornské firmy Ryan, která hornoplošník NYP podle jeho návrhů smontovala, tuto odměnu získal a stal se na léta nejpopulárnější osobou planety. Hovořilo se o něm i později, a také v souvislosti s jeho snahou propagovat spolupráci s nacistickou Luftwaffe. Po napadení Pearl Harboru svůj postoj obrátil a jako civilní expert podnikl asi padesát bojových letů ve válce proti Japoncům, což jeho pošramocenou pověst napravilo. Nejslavnější letec všech dob, vyznamenaný Pulitzerovou cenou za svou knihu Spirit of St. Louis (Duch St. Louis), v níž na 560 stránkách popsal zážitky svého letu, zemřel na havajském Maui 25. srpna 1974.

Šestý pokus Steva Fossetta
Osmapadesátiletý Fossett, držící řadu rekordů v létání, jachtingu a v řízení psích spřežení, který mimo jiné dokázal přeplavat La Manche, odstartoval k šestému pokusu o sólový oblet zeměkoule 19. června 2002 z Northamu na západním pobřeží Austrálie Za pomoci týmu meteorologů Washingtonské univerzity se změnou výšky letu „chytal“ silných jižních větrů, které ho unášely sedm až osm kilometrů nad hladinou oceánů či pevninou rychlostí až 300 km/h. Malá kevlarová kabina nebyla vybavena přetlakovým systémem, takže musel celou dobu letět s dýchacím přístrojem a občas vystupovat do mrazivé atmosféry k přepnutí plynových bomb. Třiadvacátého června ho bouře srazila téměř k hladině Tichého oceánu. O den později dokázal rozmrazit trysku hořáku ohřívačem jídla. Další bouři překonal 29. června nad Jižní Afrikou. Největší potíže ale nastaly teprve po překonání rekordu. Nepovedlo se mu totiž rychleji vypustit z pláště nosný plyn a vítr ho s kabinou smýkal 5 km po zemi australským bušem. Steve Fossett se ztratil 3. září 2007 při letu nad pouští ve státě Nevada, aniž by někdo zachytil nouzový signál. Neúspěšně po něm pátraly stovky dobrovolníků, armáda a letadla Civil Air Patrol. 30. září 2008 našli náhodní turisté několik Fossetových věcí (např. pilotní průkaz bez fotografie, svetr). O den později byl nalezen vrak letadla, které pravděpodobně patřilo Fossettovi. Nakonec byly nalezeny i kosterní pozůstatky náležející Fossettovi. Vyšetřovatelé později stanovili jako příčinu nehody silné turbulence, které učinily stroj neovladatelným.

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení