Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Nejslavnější špioni a jejich životní příběhy

Ian Fleming
Nejslavnější literární a filmový špion James Bond, proslulý agent 007, se kupodivu zrodil v hlavě člověka, který byl s fungováním zpravodajské služby velmi dobře obeznámen. Britský spisovatel Ian Fleming byl podprůměrným studentem se spoustou zájmů a touhou se neustále bavit. V předvečer 2. světové války se na něj usmálo štěstí v podobě náhodného setkání s admirálem Johnem Godfreyem, šéfem rozvědky vojenského námořnictva. Admirál drzého mladíka zaměstnal a rozhodně toho později nelitoval. Prvním Flemingovým nápadem byl zřízení “tajné" vysílačky, která v hovorové němčině vysílala fingované dezinformační zprávy pro německé vojáky. Aby zpravodajství působilo věrohodně, nekritizovalo pouze německé, ale i spojenecké vrchní velení. Jeho vliv na morálku vojáků wehrmachtu byl ale, jak potvrdili zajatí Němci, značný. Dalším Flemingovým nápadem bylo zřízení zvláštního komanda tvořeného obratnými zločinci, jemuž byly svěřovány náročné úkoly za nepřátelskou linií. Tato úderná jednotka č. 30, jež se například v roce 1944 zmocnila německé radiové stanice i její třísetčlenné posádky, se později stala předlohou pro scénář filmu Tucet špinavců. Dalším chytrým Flemingovým tahem bylo zverbování dvou švýcarských astrologů, o nichž bylo známo, že se s nimi radívá Hitlerův zástupce Rudolf Hess. Hvězdopravci náležitě upravenými astrologickými tabulkami pověrčivého Hesse přesvědčili, že nastal “rozhodující okamžik" a on sám odletěl do Británie uzavřít mír. Jeho let, přistání ve Skotsku a následná internace tehdy vyvolaly mimořádný rozruch. V roce 1941 byl Fleming jmenován do služebny MI6 ve Washingtonu, kde se spřátelil sWilliamem Donovenem, poradcem prezidenta Roosevelta, a pomohl mu vytvořit koncept americké zpravodajské služby. Roosevelt sice tento koncept nepřijal, ale bezprostředně po válce posloužil při založení CIA.

Richard Sorge
Narodil se na ruském Kavkaze v rodině německého naftového inženýra.Vzhledem k tomu, že jeho dědeček byl osobním tajemníkem Karla Marxe, nadchl se pro socialismus a už v roce 1920 byl jedním ze zakládajících členů Komunistické strany Německa. Inteligentní a jazykově nadaný mladík přilákal pozornost funkcionářů Kominterny, kteří ho poslali studovat do Moskvy. Tady ho “objevil" šéf vojenské rozvědky GRU Berzin a učinil z něho agenta, který měl oživit síť sovětské špionáže v Číně. Sorge, vystupující jako německý případně i americký novinář, pak působil v Šanghaji. Jeho informace o tom, že Německo přesouvá svůj zájem z Číny na Japonsko, vedl Berzina k tomu, aby Sorgeho převelel do Tokia. Sorge si nejdříve v novém působišti vybudoval síť tajných spolupracovníků a pak se kvůli svému “krytí" vrátil do Německa. Zde se dokonce stal členem Hitlerovy NSDAP a sblížil se předními zaměstnanci Goebelsova ministerstva propagandy. V dubnu 1938 se pak vrátil jako zahraniční zpravodaj několika německých deníků do Tokia. Zde se velmi úzce spřátelil s vojenským přidělencem německého velvyslanectví, plukovníkem Eugenem Ottem. Vzhledem k tomu, že Ott nemluvil japonsky, využíval Sorgeho k získávání informací o situaci a náladách v Japonsku. Zároveň sám bezděčně sděloval svému novému příteli informace, které se dozvěděl z Berlína. Už na konci roku 1940 se Sorge dozvěděl, že Hitler se chystá napadnout Sovětský svaz, a tuto informaci okamžitě předal do Moskvy dokonce s přesným datem - 20. červen. Sdělení, že se Japonci chystají zaútočit na americkou základnu Pearl Harbor, se však už Sorgemu nepodařilo odvysílat. Přes předchozí varování se rozhodl strávit noc u své japonské milenky a v jejím bytě byl také zatčen. Ve vězení prozradil pod hrozbou mučení Japoncům vše, co věděl. Ti ho chtěli se Sověty vyměnit za japonské špiony zadržované v Rusku, ale Stalin tento obchod odmítl a Sorge byl v roce 1944 popraven.

Klaus Fuchs
Tento mimořádně nadaný fyzik vstoupil do Komunistické strany Německa ještě během studií na univerzitě v Kielu. Po Hitlerově nástupu k moci emigroval do Velké Británie. Je s podivem, že ho jako nadšeného komunistu britská MI5 v roce 1941 prověřila pro práci na supertajném vojenskému projektu “trubkových slitin". Fuchsovi bylo od počátku jasné, že jde o nevinně se tvářící název pro přípravu atomové bomby. Už v této fázi se spojil se zpravodajkou sovětské GRU v Británii Kuczynskou a předal jí první informace. V roce 1943 odjel do Spojených států, kde se v Los Alamos v Novém Mexiku podílel na projektu Manhattan. O rok později poskytl Sovětům všechna klíčová tajemství vyvíjené atomové bomby. Sovětská rozvědka však udělala podstatnou chybu, když tyto závažné informace podcenila a nevěnovala jim náležitou pozornost. Teprve postupem času si uvědomila svoji chybu a Fuchsovy zprávy se staly rozhodujícími pro sestrojení sovětské atomové bomby, poprvé vyzkoušené v roce 1949. V té době už byl Klaus Fuchs zatčen, jako britský občan podroben výslechu vyšetřovateli MI5, a protože se ke svému činu přiznal, dostal “jen" čtrnáct let. Je přitom ironií osudu, že američtí komunisté manželé Rosenbergovi, dva méně významné články sovětského špionážního řetězce pracujícího na vyzrazení konstrukce atomové bomby, byli odsouzeni k smrti a v roce 1953 popraveni na elektrickém křesle. Fuchs se po propuštění z britského vězení odstěhoval do bývalé NDR, kde pak zcela zapomenut pracoval jako fyzik až do své smrti v roce 1988. O pět let později sami ruští jaderní vědci v dodatečném poděkování Fuchsovi oficiálně přiznali jeho mimořádné zásluhy na první sovětské atomové bombě.

Oleg Penkovskij
Dva američtí turisté byli 12. srpna 1960 doslova šokováni, když jim na večerní moskevské ulici předal neznámý muž tlustou obálku se slovy, aby ji odevzdali CIA. Pracovníci této zpravodajské služby na americkém velvyslanectví v Moskvě zprvu považovali celou záležitost za provokaci. Teprve později si ověřili, že pod dopisem podepsaný plukovník Oleg Penkovskij, pracovník vojenské rozvědky GRU, jim nabízí velice významné informace. USA tehdy žily představou o značném sovětském předstihu v oblasti raketových zbraní. Kennedymu dokonce obviňování americké vlády, že něco takového dopustila, přineslo vítězství v prezidentských volbách. Penkovskij však tvrdil, že dokonalost sovětských raket je pouze mýtem, který vůbec neodpovídá skutečnosti. Zatímco sovětský předák Chruščov se tehdy holedbal, že jejich rakety jsou schopny “zasáhnout i mouchu ve vesmíru", podle Penkovského “by netrefily ani býka balalajkou do zadku". V následujícím roce došlo k přímému kontaktu CIA a britské MI6 s plukovníkem Penkovským, který byl GRU vyslán jako představitel sovětské obchodní delegace do Londýna. Na pečlivě utajených schůzkách předal Penkovskij svým protějškům ta nejvýznamnější sovětská vojenská tajemství. Jeho rozhodnutí zrazovat bylo motivováno přesvědčením, že touto cestou napomůže odvrátit hrozbu atomové války, za svou operaci dostal pouze 82 000 $. Velký význam měly jeho informace v době kubánské raketové krize, kdy tak Američané měli spolehlivé vědomosti o charakteru umísťovaných nukleárních raket. Jenže v době, kdy kubánská krize vrcholila, v říjnu 1962, byl plukovník Penkovskij nenadále zatčen. K jeho odhalení přispěla souhra okolností včetně informací sovětského “krtka" v britské MI6 Blaka. Začátkem roku 1963 byl Penkovskij postaven před soud, odsouzen k smrti a popraven.

KV                                                      Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení