Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Nejslavnější kapitán J.-Y. Cousteau by oslavil sto let

Nejslavnější kapitál J.-Y. Cousteau  by oslavil sto let

 se narodil 11. června 1910 v Sain André de Cubzac, které se nachází poblíž francouzského Bordeaux. V roce 1920 se jeho rodina přestěhovala do New Yorku. Naučil se výborně anglicky a rád četl knihy o mořích či o ostrovech s poklady pirátů. Když se rodina vrátila zpátky do Francie, koupil si z našetřených peněz svou první kameru a filmování ho naprosto pohltilo. Studium ale zanedbával, byl vyloučen a nechal se zapsat na námořní leteckou školu. V té době měl už za sebou plavbu kolem světa. Tři týdny před závěrečnou zkouškou měl autonehodu, při které si ošklivě poranil ruce a dokonce mu hrozilo, že o jednu přijde. Uzdravil se a začal na doporučení svého kamaráda znovu plavat, aby si ruce posílil. A tak se při rehabilitačním plavání blíže seznámil s mořem, do kterého se poprvé potopil v roce 1937.

Chcete-li pozorovat ryby, staňte se rybou
V zápětí na to vynalezl vodotěsný kryt pro podvodní kameru. Spolu s Gagnanem se podílel na vynalezení dýchacího regulátoru. V roce 1943 tak vzniká Aqualung, který potápěčům umožňuje pobyt pod vodní hladinou bez vzduchové hadice, jenž vedla nad hladinu. Dýchací přístroj SCUBA (self contained underwater breathing apparatus) tedy znamenal revoluci. "Nejlepší způsob, jak pozorovat ryby, je stát se sám rybou. A nejlepší způsob, jak se stát rybou, je obléci si podvodní dýchací zařízení zvané akvalung," napsal později.
   Na rekonstruované ponorce Calypso, kterou mu pořídil britský pivovarník Leon Guiness, podnikl řadu výzkumných a dokumentačních expedic a toto plavidlo, pojmenované podle Homérovy mořské nymfy, se stalo legendární vědeckou a filmařskou základnou potápěčů na širém moři. Od roku 1961 s plavidlem uskutečnil mnoho expedicí, kdy prozkoumával světové oceány. Za její pomoci se mu povedlo v rozmezí osmi let zdokumentovat mořský svět. Jeho důležitost pak vyzdvihl v TV dokumentech Podmořský svět Jacquese Cousteaua. K jeho osobní stylizaci patřily vítězné úsměvy, červená čapka a prudká gesta.
V 60. letech provedl sérii pokusů s dlouhodobým pobytem člověka pod vodou. Měsíc při nich žilo sedm lidí ve speciálních přetlakových "domech", na střídačku v hloubce 25 a 110 metrů, přičemž se mezi nimi dokázali přemisťovat bez zdlouhavé dekomprese. V 70. letech se podílel na takzvaném Modrém plánu na záchranu Středozemního moře a rovněž založil nadaci Cousteau Society, která se soustřeďuje na ekologické problémy. Tato společnost má za úkol získávat prostředky pro výzkum a zachování oceánu a vzdělávat a seznamovat lidi s ochranou přírody. Členem se může stát každý, stačí zaplatit drobný roční poplatek, za který obdržíte čtrnáctideník o aktivitách organizace a navíc můžete požádat o tričko s logem Calypsa.

Medializace podvodního světa pro jeho záchranu
Cousteauova práce ale nebyla zpočátku některými vědci přijímána s nadšením, protože v ní postrádali vědeckou přesnost. Jeho způsob "medializace" vědy se ale později prosadil zejména v televizním vysílání. Cousteau je autorem několika knih pojednávajících o moři: Svět ticha (1953), Živoucí moře (1962) či Svět bez slunce (1964). "Svět ticha" je také Cousteauův nejslavnější film z roku 1956, který natočil spolu s režisérem Louisem Mallem. Podmořskou kamerou dokumentuje oceán a zprostředkovává jej milionům diváků po celém světě. Za tento film dostal Zlatou palmu v Cannes.
   V roce 1989 byl Cousteau zvolen jedním ze čtyřiceti francouzských akademiků, získal i řadu dalších ocenění. To už se ale věnoval hlavně ochraně moří před znečišťováním a drancováním. Jeho dílem je také například Antarktická charta, v níž se velmoci zavázaly, že věčně zmrzlý kontinent nebudou nejméně půl století komerčně využívat.
   Jacques-Yves Cousteau byl dvakrát ženatý. Poprvé si v roce 1937 vzal Simone Melchiorovou, která mu porodila dva syny, Jeana-Michela (1938) a Phillippa (1940). Jeho synové se také podíleli na výzkumech ponorky Calypso. Simone v roce 1990 umírá na rakovinu a rok poté se Cousteau znovu ožení. Bere si Francine Tripletovou, se kterou má už dvě děti – dceru Diane (1980) a syna Pierra-Yvese (1982).  Jacques-Yves Cousteau umírá 25. června 1997 na srdeční infarkt ve věku 87 let. Své poslední místo odpočinku nalezl v rodinné hrobce na hřbitově v Saint-André de Cubzac. V jeho odkazu pokračuje syn Jean-Michel Cousteau a vnoučata Fabien a Celine.

  KV                                                            Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení