Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Nejslavnější atentáty českých dějin

Nejslavnější atentáty českých dějin

SV. LUDMILA (860-921)
Kněžna Ludmila přijala křesťanskou víru spolu se svým manželem Bořivojem, a stala se její zanícenou propagátorkou. Ale zatímco Bořivoj vymýtal pohanství ohněm a mečem, Ludmila šířila křesťanství dobrým slovem, láskou a příkladem, stala se ochránkyní všech chudých, nemocných a ponížených.Ve stejném duchu vychovala i vnuka Václava. Tím si však vysloužila nenávist své snachy Drahomíry. Roku 921 se Drahomíra nakrátko zmocnila vlády v českém knížectví a rozhodla se stárnoucí kněžnu zlikvidovat. 16. září 921 vnikli do tvrze Tetín dva nájemní vrazi a na Drahomířin rozkaz Ludmilu uškrtili.

SV. VÁCLAV (809-935)
Kníže Václav byl vychován svou babičkou Ludmilou v duchu křesťanské lásky. Jeho jedenáctiletá vláda je v legendách popisována jako „zlatý věk českého knížectví“.Václav zajistil mír a prosperitu, pomáhal chudým a nemocným. Jeho mladší bratr Boleslav však sám zatoužil po knížecím stolci.V září 935 pozval Václava do Staré Boleslavi na křtiny svého syna. Ráno 28. září zamířil Václav ke dveřím staroboleslavského kostelíka – a v té chvíli přichází útok. Nejprve napadl knížete sám Boleslav. Silný Václav úder odrazil, ale ze zálohy se na něj vrhli další čtyři vrazi…

ALBRECHT Z VALDŠTEJNA (1583-1634)
Patří k nejslavnějším a zároveň nejtemnějším postavám našich dějin. Proslul jako bezohledný kariérista a pobělohorský privatizátor, ale zároveň i jako slavný vojevůdce třicetileté války. V čele stotisícové armády, kterou sám vybudoval, dobyl pro císaře v letech 1625-33 řadu vítězství a zajistil Habsburkům rozhodující převahu. V červnu 1633 mu Francie a Švédsko tajné nabídly český trůn – výměnou za to, že se svým vojskem přejde na jejich stranu. Valdštejn však váhal, odkládal rozhodnutí, a rychle ztrácel důvěru na všech stranách. V lednu 1634 ho císař zbavil vrchního velení a prohlásil za zrádce. Valdštejn s armádou se pokouší uprchnout a spojit se Švédy.25. února 1634 Valdštejn nocuje na hradě v Chebu. V jedenáct hodin večer je několika důstojníky přepaden a  zavražděn kopím. Dodnes nevíme zda šlo o spontánní čin tří plukovníků nebo byla vražda předem objednána? Císařem? Nebo někým jiným?

T. G. MASARYK (1850-1937)
Prezident Masaryk vládl pevnou rukou, a tak není divu, že měl i mnoho nepřátel. Nenáviděli ho komunisté, nacionalisté i fašisté. V roce 1926 fašistické skupiny dokonce přichystaly na Masaryka atentát. Provést ho měl ruský emigrant, důstojník Gorgulov. Mělo se tak stát na pražském Mánesu, kam se prezident chystal na výstavu. Gorgulov čekal mezi ostatními před vchodem, držíce v ruce revolver. Když vystoupil prezident z auta, objevil se přímo před vrahem. Masaryk se přátelsky usmál a – Gorgolov neměl sílu vystřelit. Československá ochranka o tomto činu neměla ani tušení. Gorgulov hned poté odjel do Francie a roku 1932 tam zabil prezidenta Doumera. Za to byl také později v Paříži popraven.
Reinhard HEYDRICH (1904-1942)
Byl to jeden z hlavních a zároveň nejhorších prominentů nacistického režimu. Byl šéfem SS.27. 9. 1941 byl jmenován říšským protektorem Čech a Moravy a brzy rozpoutal vlnu zatýkání a poprav. 27. 5. 1942 na něj parašutisté Kubiš a Gabčík spáchali atentát v operaci s krycím názvem Antropoid. Neudělali to moc dobře, přesto se jednalo o ojedinělý a velmi unikátní diverzní atentát na představitele nacistických ozbrojených sil v průběhu celé 2. světové války. Heydrich „úspěšně“ po týdnu zemřel. Za jeho smrt se nacisté pomstili terorem a vypálení obcí Lidice a Ležáky.

JAN MASARYK (1886-1948)
Syn T. G. Masaryka, ministr zahraničí. Jeho smrt se stala jednou ze záhad moderní historie. Masaryk plánoval svůj útěk na západ – ale už bylo pozdě. Věděl, že to tu pro něj nebude bezpečné. 9. března 1948 v půl deváté večer odešel od Masaryka kominík, poslední člověk, který ho viděl naživu. Další den ráno dva dělníci našli Masarykovo tělo na nádvoří paláce…
Vyskočil Masaryk sám z okna, nebo mu k tomu někdo „dopomohl“? Už více než padesát let zůstávají tyto otázky bez odpovědi.

KLEMENT GOTTWALD (1896-1953)
Komunistický prezident zemřel 14. března 1953. Po celé zemi se tehdy rozšířila pověst, že byl v Moskvě otráven. Pravou příčinou jeho smrti byl však alkoholismus a nemocné srdce. Jeho zdravotní stav byl velmi špatný a lékaři ho před cestou do Moskvy varovali. Zpáteční let letadlem mu vysloveně zakázali. Ale Gottwald jejich zákaz samozřejmě neuposlechl. Důsledkem byla prasklá výduť aorty, krvácení do hrudi a smrt.

   KV       

Přihlášení