Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Nejnebezpečnější drogu na světě známe dobře všichni…

 Tým odborníků z Imperial College v Londýně nedávno znovu takový žebříček nejnebezpečnějších drog sestavoval.. Posuzoval je podle řady kriterií i toho, jak působí na jednotlivce a celou společnost. Jejich nové členění vychází z devíti hlavních kriterií, která zahrnují jak rizika pro závislého, tak nebezpečnost dopadů na okolí. V úvahu se brala například úmrtnost, kdy droga asistovala při smrti jako hlavní příčina i úmrtnost, při které výrazně přispěla. Dále se hodnotila i  specifická poškození, která zapříčiňuje - zhoršení mentálních funkcí, zhoršení psychiky, ztráta hmotného majetku. Stranou pozornosti nezůstaly ani poničené vztahy, drogou způsobená zranění, poškození životního prostředí, škody na mezinárodní úrovni, ekonomické náklady vydávané společností na řešení problémů a pokles soudržnosti komunity. V každé kategorii pak daná droga dostávala 0 – 100 bodů, body se přiřazovaly na základě konsensu skupiny odborníků. Výsledné pořadí, které z něj vzešlo bude pro mnohé překvapením.   

Alkohol je téměř třikrát škodlivější než kokain
   Alkohol vyšel z hodnocení jako nejhorší s celkovým skóre škodlivosti 72. Na druhém a třetím místě se umístily heroin (55) a crack (54). Heroin, crack, a metanfetamin (pervitin) nejvíce škodí jednotlivci, zatímco alkohol, heroin a crack nejvíce ubližuje ostatním. Další drogy následují v tomto pořadí, pokud jde o celkové škody: metamfetamin (33), kokain (27), tabák (26), amfetamin /spíd (23), marihuana (20), GHB (18), benzodiazepiny (např. valium) (15), ketamin (také 15), methadon (14), mephedrone (13), butan (10), khat (9), extáze (9), anabolické steroidy (9), LSD (7), buprenorfin ( 6),houby (lysohlávky) (5).
   Ze statistiky tedy vyplývá, že alkohol je téměř třikrát škodlivější než kokain nebo tabák a přináší více než pětkrát více škod než módní mephedrone. Nové hodnocení bude nyní jistě nyní podrobeno široké diskusi odborné veřejnosti. Jestli poznatek vezmou v potaz legislativci a poznatek bude mít dopad na protidrogovou politiku, se teprve ukáže.

Neblahá prvenství Čechů
   Česká republika se každoročně umísťuje na prvních místech ve spotřebě alkoholu na jednoho obyvatele. Podle zpráv Světové zdravotnické organizace zkonzumují Češi za rok neuvěřitelných 16 litrů čistého alkoholu na osobu ve věku nad 15 let. Před námi je už jen Lucembursko. Podle téže zprávy 26% mužů a 13% žen holduje alkoholu způsobem, který je pro zdraví vysloveně nebezpečný. A jak to vše souvisí s obezitou a dalšími ¨civilizačními¨ nemocemi? Konzumace alkoholu představuje pro organismus značnou energetickou zátěž. Existuje přímý vztah mezi hodnotou body mass indexu (či obezitou) a množstvím pravidelně konzumovaného alkoholu. U osob pijících v průměru 2 piva denně představuje příjem takto získané energie 12% z celkového energetického příjmu, u osob pijících více je toto procento přirozeně mnohem vyšší. A obezita úzce souvisí s výše uvedenými nemocemi. Nadměrný příjem alkoholu vede navíc k poškozování jater a ke zvýšení jaterních testů, které je rizikovým faktorem pro rozvoj cukrovky, vysokého krevního tlaku a chorob srdce a cév. Přitom zvýšené jaterní testy má v USA až 10% ¨zdravé¨ populace a v České republice jsme na tom nepochybně hůře, ačkoli podrobná epidemiologická data k dispozici nemáme.

Pivo stojí mnohdy méně než sodovka  
Jako zdravá konzumace alkoholu se přijímá v současnosti 20-30 g alkoholu denně, což odpovídá zhruba 1 skleničce destilátu, 1 pivu nebo 2 deci vína. Příjem alkoholu v těchto dávkách opravdu snižuje výskyt nemocí srdce, ale i mozkových mrtvic, vysokého krevního tlaku, nebo i cukrovky. Nicméně je nutné na tomto místě připomenout, že česká populace s alkoholem vůbec nešetří a pokud je příjem alkoholu překračován, veškeré jeho ochranné účinky se ztrácí. Naopak, dochází k značnému navýšení zdravotních rizik. Mnoho lidí poškozujících své zdraví alkoholem přitom běžně používá argument o prospěšnosti konzumace alkoholu, data o spotřebě alkoholu v České republice jsou však neúprosná.
   Tato fakta stojí minimálně za zamyšlení, obzvláště když si uvědomíme, že velké pivo stojí v mnohé restauraci méně než sodovka. V tomto ohledu je nezbytné připomenout chybějící úlohu společnosti, která požívání alkoholu nejen toleruje, ale často  dokonce glorifikuje (viz například více než pozitivní vztah některých politiků k alkoholu, chlubení se českým pivem, potažmo jeho spotřebou, apod.).

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení