Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Jak bude vypadat žena budoucnosti?

   Ohromení z medicínských technologií velmi často vede lidi k závěru, že se náš druh vymknul působení přírodního výběru a že proto údajně již nejsme ve spárech evoluce. Přírodní výběr ale podle všeho funguje trochu jinak. Není to jen proces osudového přežívání nejzdatnějších, ale ve skutečnosti jde o poměrně veselou soutěž v rozmnožování. Někdo se nemnoží skoro vůbec a z hlediska biologie je už teď vlastně mrtvý. Jiní se množí jen málo a někteří mají to evoluční štěstí, že zanechají víc potomků, vnoučat a pravnoučat, než ostatní. Právě oni jsou vítězové lidské evoluční hry a jejich geny se prosadí v budoucích generacích. Evoluce lidí normálně pokračuje dál, jen při ní neumírá tolik jedinců před dosažením reprodukčního věku, jako tomu bylo dřív.

   Se vší rozhodností to potvrzuje i evoluční biolog Stephen Stearns z Yale University s týmem spolupracovníků. Použili k tomu data z rozsáhlé studie Framingham Heart Study, která sleduje zdravotní historii více než 14 000 obyvatel města Framingham ve státě Massachusetts, počínaje rokem 1948. V některých zúčastněných rodinách to představuje členy tří generací.

   Badatelé analyzovali údaje o celkem 2238 ženách, které prošly menopauzou a ukončily tak svoji reprodukční kariéru. V rámci studie sledovali jejich tělesnou výšku, váhu, krevní tlak, hladinu cholesterolu a další dostupná data, ve vztahu k počtu dětí, které dotyčné ženy přivedly na svět. Cílem jejich snažení bylo po odfiltrování kulturních a sociálních faktorů zjistit, jak intenzivně tyto znaky tvaruje přírodní výběr.

Nižší a baculatější ženy vedou
  Ukázalo se, že docela hodně. Nižší a baculatější ženy měly v průměru víc dětí, než jejich vyšší a štíhlejší konkurentky. Stejně tak měly víc dětí ženy s nižším krevním tlakem a nižší hladinou cholesterolu. Asi nepřekvapí, že víc dětí měly ty ženy, které poprvé porodily v mladším věku a ženy, na něž přišla menopauza později. Tyhle vlastnosti se pochopitelně přenesly i na jejich dcery a i ony mají víc dětí, než dcery žen s opačnými vlastnostmi.

   Stearns a spol. spočítali, že pokud by tento trend pokračoval celkem 10 generací v globálním měřítku, tak v roce 2409 bude průměrná žena na planetě o 2 centimetry kratší a o 1 kilogram těžší, než je dnes. Také bude mít první dítě o 5 měsíců dříve a menopauzu o 10 měsíců později, než dnešní ženy. A co vlastně tenhle tlak přírodního výběru způsobuje? Stearns a jeho kolegové se dušují, že kulturní a sociální vliv statisticky odčarovali a tak by mělo jít o vliv genetické a nikoliv kulturní evoluce. Je sice otázka, nakolik se jim to povedlo a jak moc jejich výsledky kazí skutečnost, že jejich data pocházejí z jediného amerického městečka, ale i tak vzbudila jejich práce značnou pozornost.
 
   Jiná věc je, že evoluce je nepředpověditelná, protože je to sled unikátních událostí, jejichž podobu nevyhnutelně formuje nesčíslné množství proměnných, včetně nekompromisní náhody. Kupříkladu Ota Hofman a Jindřich Polák ve svých Návštěvnících předpověděli, že za 500 let budeme natvrdlí a plešatí. Uvidíme. Na reálnou podobu lidí za 400 let si bohužel budeme muset počkat celá čtyři století.
 
   Není to poprvé, kdy vědci sledovali vliv přírodního výběru na lidské populace Až doposud však věnovali pozornost spíše geografickým rozdílům ve frekvenci různých genů. Stearns a spol. se pustili do přímého měření reprodukčního úspěchu v lidské populaci. To z jejich výzkumu dělá zřejmě dosud nejdetailnější pohled na současnou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stearns si libuje, jak je úžasné, že je u nás pod nánosy kultury stále patrná biologie. Rozhodně by proto podle něj měly přijít na řadu velkorysé analýzy dalších velkých souborů medicínských dat z dlouhodobých projektů. Je kouzelné že evoluce podle všeho tlačí na framinghamské ženy zhruba stejně silně, jako v případě jiných živočichů a rostlin. Zdá se, že rychlost evoluce tikající v lidských populacích je v rámci přírody zcela průměrná.

KV - Ilustrační foto:Stock.XCHNG

Přihlášení