Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Historie splachovacích záchodů

Historie splachovacích záchodů

Pozor, na hradech to létá z výšky...
Historie splachovacích záchodů je poměrně dlouhá, existují věrohodné prameny, které ukazují, že princip splachovacího záchodu byl znám již ve starověku a to již ve 25. století př. n. l na území dnešního Pákistánu. Po zániku římské říše byl ale tento princip zapomenut. Ve středověku se vrátil zpět suchý záchod, který se na hradech nazýval prevét a byl umístěn ve věžích. Obsah takového záchodu poté dopadal přímo pod hradby. Traduje se pověst, že z tohoto důvodu se na hradech volalo: " Dále od hradu dále, ať se nestane neštěstí nenadálé." S příchodem renesance se i u hygienických potřeb začalo dbát na vzhled, proto umyvadla, kohoutky a záchody začaly být zdobeny různými uměleckými ornamenty.
   Zásadním zlomem v historii záchodu byl vynález sira Johna Haringtona, který v roce 1596 sestrojil pro Alžbětu I. splachovací toaletu, kterou pojmenoval The Ajax. Jeho návrh byl v Anglii zdrojem posměšků, tento vynález byl však přijat ve Francii pod jménem Angrez. Další výrazné vylepšení v roce 1738, kdy J. F. Brondel vynalezl splachovací toaletu ventilového typu. Splachovací záchod byl od té doby stále vylepšován a byl doplněn o patenty, které přetrvaly do dnešní doby.
 
Kterak zamezit zápachu...
Roku 1775 Alexander Cummings vynalezl vodní uzávěr, který je používaný dodnes. Tento uzávěr využívá stojící vodu na uzavření výpustu mísy, zabraňující úniku kalního vzduchu z kanalizace. Jeho design měl posuvný ventil ve výpustu mísy nad vodním uzávěrem. O dva roky později 1777 vyrobil Samuel Prosser pístový (plunžrový) klozet, který se stal i prvním americkým záchodovým patentem. V roce 1778 vynalezl Joseph Bramah visící ventil (otočný) ventil, který uzavíral dno mísy a plovoucí ventilový systém pro splachovací nádrž. Tento model se nejvicé ujal na lodích. V roce 1819 získal Albert Giblin britský patent na tichý bezventilový omezovač vodního odpadu, což byl sifonový odtokový systém - převratné řešení zápachu z kanalizace. V roce 1852 J. G. Jennings vynalezl splachovací záchod s mělkou mísou vyprázdňující se do vodního uzávěru ve tvaru písmene S.
   Giblinův systém se prosadil poté, co v roce 1880 Thomas Crapper založil kanalizační firmu, která budovala splachovací toalety podle něj. Když firma dostala královskou licenci, stalo se Crapperovo jméno synonymem pro splachovací toalety. I když není původní vynálezce, Crapper zpopularizoval sifonový systém na vyprázdnění nádrže nahrazující dřívější plovoucí ventilový systém, který byl náchylný k přetékání. Některé Crapperovy designy navrhl Thomas Twyford, který v roce 1885 zhotovil první jednodílnou čínskou toaletu se splachovacím sifonem od J. G. Jenningse. V roce 1886 byla v Londýně firmou Beaufort Works vyrobena prvotní trysková splachovací toaleta.

Záchody, které dělají skoro vše sami...
V současné době existuje celá řada splachovacích systémů, přičemž historicky nejstarší a v domácnostech dosud nejpoužívanější je manuální mechanismus, tzv. přímý splachovač. Uživatel po použití stiskne knoflík či zatáhne za splachovací páku a tím otevře ventil umožňující vodě z rozvodního potrubí proudit do mísy. Ve veřejných budovách se používá přímá splachovací instalace, kde je instalován senzorový systém, který automaticky spláchne, jakmile uživatel odejde. Tento systém používá infračervený senzor na detekci přicházejícího uživatele a pak čeká na jeho odchod. Elektromagnet je použit na spuštění splachování ze šestivoltové baterie v jednotce, která též napájí senzorový obvod. Ventil těchto systémů obsahuje pneumatický mechanismus, který ho zavírá po nastaveném čase. Tento systém nepožaduje zásobní nádrž, ale vyžaduje velký objem vody na krátký čas. Proto třeba minimálně 19 mm rouru a ještě lépe 25 mm rouru. Velký objem je použit jen na krátkou dobu, proto málo vody je použito na spláchnutí. Přímé ventily jsou regulovány zařízením nazývaným "splachovací měřič", který měří určité kontrolované množství vody na spláchnutí. Přímé splachování má nejefektivnější využití vody, protože používá vodu při plném tlaku a objemu. Schopnost vody vykonat práci při úklidu odpadu z toaletní mísy je dána vztahem "tlak krát objem".

Jak je učinit ekologičtějšími...
Za nevýhodu splachovacího záchodu se považuje velké plýtvání pitnou vodou a následné znečišťování vodních toků odtoky čisticích stanic, které vede k míchání lidského hnoje s průmyslovými toxiny, což znehodnocuje jeho použití v zemědělství. Bezmála 80 % dusíku a 50 % fosforu, základních prvků eutrofizace vod, odchází do odpadních vod ze záchodů převážně z kapalných výkalů. Stejně tak rezidua medikamentů (antibiotik, hormonální antikoncepce) či potravinových doplňků.  Nová generace  záchodů „eco-friendly“ NoMix, která byla již testována v sedmi evropských zemích, velmi elegantně separuje tuhé a kapalné výkaly. Princip je velmi jednoduchý, tuhé výkaly spolu s toaletním papírem odcházejí dále na čistírnu. Kapalné výkaly jsou separovány, vedeny odděleně a vzhledem k vysokému obsahu základních živin jsou po patřičné  stabilizaci využitelné např. jako hnojivo v biotechnologiích či zemědělství obdobně na způsob používané močůvky. 

  KV                                                      Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení