Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Dokud se koleduje, může se mrskat … lidové říkačky ke koledě

   Pomlázkové koledy jsou převážně říkadlové, blízké elementárním dětským popěvkům: rozsahem od lapidárního pokřiku (Vajco! Vajco!) ke zvlášť dlouhým, až 20 – 32 řádkovým veršovaným textům (podle pravidla dokud koleduje, mrská). České pomlázkové koledy jsou nápadně výmluvnější než moravské: od Vysočiny čím dál na východ koledních textů ubývá a místy se šlehalo i bez průvodního slova. Vedle koledování při samotném mrskání má koleda také funkci ohlášení příchozích (klepají žilami na vrata, koledují pod oknem Marijánko, dávaj vajko!). Skupiny dospělé mládeže se v některých krajích ohlašují zpěvem nebo hudbou (harmonikou, ozembuchem).
   V cyklu jarních obřadních písní jsou pomlázkové koledy převážně světské. Motivy křesťanských Velikonoc jsou v našich pomlázkových koledách vzácností (červené vejce krví Krista zbarvené, pomlázka na památku bičování Krista) a vyskytují se jen v některých krajích: například velikonoční koledy slezské obsahují zlomky legend, severočeské připomínku svátků Kristova vzkříšení

Pochválen buď Pán Ježíš! Radostí se třesu,
že Pán Ježíš z mrtvých vstal, tu novinu nesu.
Proto jsem si proutky plet, abyste to věděli,
jak to Pána bolelo, když ho židé mučili.
A vy, zlatý pantáto, jen vy se nehněvejte,
pár vajíček červených koledy mi dejte!

Z temtického hlediska je pomlázkovým koledám společná žádost o vejce nebo jiný velikonoční dar (mazanec, koláče, máslo, grešličky), podaná formou lichotivé prosby, stručné výzvy i výhrůžky.

Já jsem malej koledníček, tetičko! Přišel jsem si pro červený vajíčko.
Vajíčko je červený a koláče bílý, jakpak se vám, panímámo, koledníček líbí?
A vy, pane strejčku, dejte mně grešličku!

Moje zlatá panímámo! Vejce na mě kouká samo,
prosím, aby mně bylo dáno, nešť je bíly neb strakaty,
třeba bylo holubaty, jen prosím, ať je kulaty.

Kalamajka, dávaj vajka! Jedno bílé, dvě červené, naposledy malované.
Jak mně nedáš kopu vajec, vyženu ti muža na pec
a děvečku do kúdele, bude smrdět tři neděle!

Dětské velikonoční koledování obsahuje motivy vánočních a novoročních koled a vinšů (za štědrost požehná Pán Bůh zahradu, pole, dvůr, clévy a dům dárce), některé české pomlázky zmiňují hry s vejci:

Vinšuju vám veselé svátky, milí přátelé, že jste zdrávi dočekali Vykupitele!
Jest to z upřímné lásky, darujte nám pomlázky, červené vajíčko nebo bílé.
My s těmi vejci budem odpoledne hrát. Slepička vám snese jiné, jen jí dejte zrát.,
ovsa nebo přenice, ponesou vám tím více.
My berem peníze i též vejce, my berem peníze i též vejce!

Motivy milostné známe z nápisů na kraslicích, event. z českých pomlázkových koled. K obdarování je oslovována nejčastěji žena (panímáma, teta), výjimečně panna.

Dej Bůh štěstí tomu domu, my k vám jdeme na pomrhodu.
Naše zlatá, krásná panno! Slepičky vám nesou dávno, vejce pěkny bíly,
dejte vajíčko malovany, slípka snese jiny. Dáte-li kus mazance, dostanete mládence,
dáte-li kus pečeně, půjdem domů vesele, pak-li nám nic nedáte, tehdy se letos nevdáte.

Binovačka se čepejří, ať mně Liduška nevěří:
poženeme se do dveří a ze dveří šup do síně
a ze síně do kuchyně a tam si něco povíme.

Smělé žádání o dar provází v pomlázkových koledách žerty a hlavně výhružky.

Já jdu na koledu, nesu si pytel,
kdo mně ho dá plnej, bude muj přítel,
kdo mně ho dá půl, vemu na něj hůl,
kdo mně ho dá štvrt, pošlu na něj smrt,
kdo mně nedá nic, nepřídu tam víc.

Velikonoční hody (pomlázka, event. také hry s vejci a o vejce) doznívají na Provodní neděli (též Bílou neděli), proto dostala lidové názvy Mladá pomlázka, Mladá velkonoc, Mladá vajíčka. S ohledem na liturgický kalendář je Provodní neděle jedním z dnů prvního svatého přijímání, a zvláště mezníkem pro mladé: dnem tanečních zábav, poutí a tak příležitostí výměny daru (oplátky za pomlázku), v některých krajích se opět konaly svatby.

KV-Ilustrační foto:Stock.XCHNG

Přihlášení