Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Čtení na léto – Příběhy slavných šperků – Marie Antoinetta

Osudný královnin náhrdelník
   Francouzské královně Marii Antoinettě vyčítali leccos: rozmařilost, lehkovážnost, bezpříkladnou naivitu, pošetilost a pýchu. Z jednoho ji však nařkli zřejmě nevinně: ironií osudu šlo o stále dokola rozmazávanou aféru s diamantovým náhrdelníkem, která předznamenala francouzskou revoluci.
   Nejmladší dcera Marie Terezie odjížděla z Vídně za svým údělem manželky dauphina, jak zněl titul francouzského následníka trůnu, s upřímnými nadějemi. Uvítal ji však sice dobromyslný, ale flegmatický manžel s tělesnou vadou, která mu bránila v sexuálním životě, a naopak poživačný tchán, užívající života plnými doušky. Jen drobné i větší pozornosti pro královu oficiální přítelkyni hraběnku Dubarry stály miliony. Tato dáma nepříliš ctihodného původu měla pozoruhodný talent pro život v přepychu. Ve své době vlastnila největší sbírku šperků v celé Evropě. Její klenotnice obsahovala přes tisíc diamantů, tři sta výjimečně krásných perel, tři obrovské safíry, sedm pozoruhodných smaragdů a mnoho dalších kamenů ohromné ceny. Stárnoucí král pro ni objednával šperky u nejproslulejších klenotníků. Firma Boehmer a Bassange dostala zcela jedinečnou zakázku na nejcennější diamantový náhrdelník, jaký kdy byl ve Francii vyroben.
   Kvůli nákupu 647 diamantů, které šperk měly tvořit, se dvůr dokonce zadlužil. Jako rána z čistěho nebe přišla zpráva, že Ludvík XV. zcela náhle podlehl neštovicím. Králem se stal jeho vnuk, který dědečkovo pochopení pro rozmary paní Dubarry zdaleka nesdílel a rázně ji vyhnal ode dvora.
   Po sedmi letech, která Ludvík XVI. s rakouskou princeznou prožili vedle sebe jako bratr a sestra, se ujal aktivity bratr Marie Antoinetty císař Josef II. Vypravil se do Paříže a podařilo se mu švagra přesvědčit, aby podstoupil malou operaci. Královně se konečně narodilo dítě. Byl to syn, dědic trůnu. Králův zájem se však brzy vrátil do starých kolejí. Zajímal ho především lov, jídlo a různá řemesla, ve kterých projevoval překvapivou šikovnost. Marii Antoinettě nezbylo než si hledat rozptýlení jinde. Její vášeň pro extravagantní módu a šperky byla všeobecně známá. Klenotníci Boehmer a Bassange se tak pokusili naposled udat svůj nádherný, ale monstrózně drahý náhrdelník, kterého se už hraběnka Dubarry nedočkala. Marie Antoinetta však odmítla – cena byl tak vysoká, že o koupi ani neuvažovala.
   Tehdy se objevila na scéně tajemná žena, která si říkala hraběnka de la Motte. Jestli se tehdy zrodil právě v její hlavě plán na krádež nejdražšího šperku Francie tak, aby zároveň definitivně zničila už tak špatnou královninu pověst, se dodnes neví. V každém případě se prokázalo její spojení s hrabětem Cagliostrem, záhadným světoběžníkem a patrně jedním z nejaktivnějších svobodných zednářů, tajné společnosti, která nejen tehdy tahala za skryté nitky dějin.
   Paní de la Motte využila ctižádostivého kardinála de Rohan, kterému namluvila, že královna mu hodlá věnovat přízeň a především se přimluví u krále, aby získal vytoužený titul ministra. Zato ho žádá o zprostředkování koupě onoho pohádkového šperku. Rohan uvěřil, jménem královny od klenotníka náhrdelník vyzvedl a předal hraběnce de la Motte. Sotva hraběnka klenot převzala, zmizela, jakoby se do země propadla. Zato na černém trhu se začaly objevovat jednotlivé kameny, které klenotníci snadno identifikovali. Vše ale vyšlo zcela najevo, až když nic nechápající Marie Antoinetta dostala od klenotnické firmy upomínku o zaplacení účtu.
   Ona i král v nevědomosti zareagovali tak podrážděně a nešťastně, že většina chudé, zubožené země uvěřila šikovné propagandě o přivandrovalé Rakušance, která pyšně utrácí závratné sumy za šperk, symbol vší zkaženosti.
   Došlo k soudnímu procesu, jaký neměl obdoby. Dobrodružnou hraběnku mezitím dopadli a čekala ve vězení spolu s ostatními „spiklenci“ na rozsudek. Zatímco královnu soud vší viny zprostil, Cagliosto a Rohan byli vypovězeni ze země a samozvaná hraběnka, označená za hlavní vinici, byla deportována. V Anglii pak sepsala své paměti, v nichž nejen popřela své svědectví u soudu, ale všechnu vinu svalila na Marii Antoinettu. Její svěží dílko, pokud ho ovšem skutečně sepsala vlastní rukou, se pak stalo revolučním bestsellerem. Pravdu o šperku, který se pro francouzskou monarchii stal vskutku nejdražším v celé historii, však z něj nevyčtete.


Zdroj: z knihy Dary vyvolených – Příběhy slavných šperků, Marcel Titzlová, Praha, 1999
Ilustrační foto:/http://cs.wikipedia.org/

Přihlášení