Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Čas vinobraní stojí za to nepropásnout + vinný slovníček na cestu.

Mělnické vinice kněžny Ludmily
Vinobraní:
Mělnické vinobraní začíná v pátek 17. září a trvá do neděle 19. září. V sobotu 18. září do města dorazí tradičně i sám císař Karel IV. se svým průvodem a čeká vás i večerní ohňostroj

   Kněžna Ludmila dala údajně založit jednu z prvních vinic v Nedomicích u Mělníka. Zde se prý zaučoval vinařskému řemeslu i její vnuk sv. Václav. Z toho vznikla i svatováclavská vinařská tradice v Čechách. Mělnická podoblast je jednou ze dvou podoblastí vinařské oblasti Čechy. Patří sem nejen vinice Mělnicka, ale i Roudnicka, Prahy a Čáslavska.
   Mělnicko je jednou z nejsevernějších vinařských oblastí v Evropě a je největším vinařským regionem v Čechách. Zdejší vinice poskytují výborné podmínky pro pěstování modrých odrůd. Důležitou osobností pro rozvoj vinařství na Mělníce se stal císař Karel IV. Je známo, že sem dovezl révu z Burgundska, dnešní Rulandské modré, tedy jednu z nejhodnotnějších odrůd. Teprve v 19. století se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink rýnský a z modrých odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Dnes tvoří většinu ploch vinic této podoblasti odrůda Müller-Thurgau. Největším současným výrobcem ve městě je firma Lobkowicz vinařtví Mělník, která hospodaří na 60 hektarech vlastních vinic a zpracovává výhradně hrozny z vlastní produkce. Podnik navazuje na staletou tradici pěstování hroznů a výroby vína na Mělníku.

Víno ze svahů Litoměřicka
Vinobraní:
Svátek vína na Litoměřicku se letos koná v termínu od 24. do 25. září. Čeká vás kromě jiných i pouliční scéna, která bude obklopena množstvím jarmarečních stánků a leženími rytířů, bude zde znít gotická hudba, uvidíte ukázky tanců, divadlo, kejklíře, chůdaře, řadu scének ze středověkého života a rytířské turnaje.
Velkým soupeřem Mělníka v obchodu na Labi byly vždy Litoměřice. Stejně tak soupeřila tato města i v obchodu s vínem na pražských trzích. Litoměřická vinařská podoblast je poměrně rozsáhlá a obsahuje celkem 29 vinařských obcí. A historii má neméně slavnou: darovací listina Spytihněva II. z roku 1057 hovoří o nadaci kolegiálnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích a uvádí se v ní darování vinic dokonce i s vinaři. Ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. V jejich katastru bylo 400 ha vinic a nalézt je bylo možno všude v okolí, zejména v labském údolí. Tam byly v Žernosekách řádem cisterciáků v roce 1251 vyhloubeny rozměrné vinné sklepy a založeny vinice. Žernosecké vinice se proslavily zejména výbornými bílými víny z Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého i Rulandského šedého a víny z odrůdy Müller-Thurgau z vinic pod Lovošem. Vinařství také kvetlo v Lounech a okolí a proslavilo se hlavně víny z Tarmínu. Na Mostecku se zase uchytily odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.

Vinný slovníček
Stolní vína – Jsou to révová vína odpovídající jakostním předpisům pro révové víno, zdravá, harmonická, ale bez zvláštních typických znaků jakostních vín. Vzhledem ke svým vlastnostem by to měla být vína levnější než běžné obchodní typy vín.
Révová vína s přívlastkem – Jsou to odrůdová vína nedoslazovaná řepným cukrem pocházející z vyzrálých hroznů s vyšším obsahem cukru. Podle vinařského zákona se smějí vyrábět ve třech druzích – jako kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů.
Archivní vína – Jsou to vlastně révová vína s přívlastkem ponechaná několik let zrát v lahvích. Podmínky výroby i jakost těchto vín přesně určuje vinařský zákon.
Směsky – Jsou to vína vyrbená ze rmutů společně zpracovaných různých odrůd, a nebo nahodilým či cílevědomým smícháním, scelením dvou nebo více vín. Tímto způsobem se vyrovnávají nedostatky jednoho vína druhým.
Vína odrůdová – Jsou to vína vyrobená z vysoce jakostních odrůd révy. Jakost odrůdových vín hodně závisí i na klimatických poměrech daného ročníku. Takže jestliže hrozny ve špatném ročníku nemohou řádně dozrát, je možno z nich vyrobit jen víno průměrné kvality, a tomu by měla odpovídat i jeho cena.
Vína známková – Jsou to vína vyráběná cílevědomým scelováním vybraných vín podle receptury tak, aby vznikl nový typ vína vyznačující se stejnými a stálými charakteristickými vlastnostmi. Velkou tradici mají známková vína ve Francii. Složení a postup výroby známkových vín jsou víceméně výrobním tajemstvím.
Vína typová – Jako vína typová jsou označována vína se stejným charakterem, vyráběná v určité oblasti velkým počtem výrobců. Jejich složení od výrobce k výrobci poněkud kolísá, ale v průběhu let se jejich charakter nemění. Jako typová vína je možno označit vína tokajská, sauternská a jiná dezertní.
Ledové víno – Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7° C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

KV                                                         Ilustrační foto:Stock.XCHNG

Přihlášení