Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Adrenalinové letní sporty

Adrenalinové letní sporty

B.A.S.E. jump
V lednu 1981 se akronym BASE stal oficiálním pojmenováním pro nový sport - skákání z pevných objektů ve čtyřech kategoriích rozdělených dle skákatelných objektů: Building-budova, Antenna-antena, Span-most, Earth-země za pomoci padáku. Používání padáků k sestupu z pevných objektů je kratochvíle, která dokládá, že takové nápady byly realizovány, i když ne příliš často, nejméně v posledních 900 letech. Na rozdíl od většiny skoků, které byly provedeny od 12. století, dnešní BASE dává důraz na starty bez předem nafouknutého padáku. V srpnu 1978, po ročním úspěšném bádání, Carl Boenish a tři další parašutisté předvedli první moderní skok z El Capitana a populární BASE byl na světě. Skokani používali běžné vybavení pro skákání z letadla: hlavní padák hranatý a záložní kulatý, tříkroužkový systém a 36 inch výtažný padáček schovaný v kapsičce. Rychlé otevření padáku ve směru je jedna z nejdůležitějších věcí BASE skokana, a tak Jim Handbury vytvořil postroj a kontejner se zavíráním na suchý zip (velcro closed container) ze standardního parašutistického postroje s upraveným uložením kontejneru. Do dnešního dne byl navrženo a testováno zdokonalené vybavení a na celém světě je okolo 1700 skokanů BASE.

BMX bikes
BMX (zkratka z angl. Bicycle Motorcross) je jedna z disciplín cyklistiky. Používají se při ní speciálně sestrojená kola o poloměru 16 až 24 palců (norma pro závody je 20 palců). Původně pojem BMX představoval hlavně Bikros. Ten se jezdí na uzavřené speciální trati, kde je mnoho skoků, vln a klopených zatáček. Ovšem když se řekne BMX dnes, tak si mnoho lidí představí právě takové podivíny nebo talenty co na kolech předvádí různé triky. A takových podivínů je více: Dirt - jezdí se na přírodních a pouličních tratích, nejčastějším povrchem je hlína, Freestyle BMX - jezdí se ve skateparcích na rampách, lavicích, plošinách, zábradlích, apod... Street - jezdí se většinou v městě, parcích apod., využívají se různé ploty, zdi, stromy, lavičky apod, Vert - jedna z nejnebezpečnějších forem BMX, jezdí se totiž na U rampách. Flatland - nejoblíbenější varianta BMX, jezdí se na rovném a pevném povrchu, kde se také provádí většina triků. Využívá se stejně jako u Freestyle BMX pegů (stupaček na středu kol, jsou vpředu i vzadu). Flatová kola se mírně liší od ostatních. Nemají přední brzdu, mají více místa pod rámem za předním kolem (aby se tam vešla noha při odšlapávání) a sedačka bývá pevně usazená na rámu co nejníže, aby nepřekážela.

Bouldering
Bouldering je druh lezení, provozovaný bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých skalách několik metrů nad zemí. Název pochází z anglického slova boulder - balvan.V současnosti získává velkou popularitu hlavně u začínajících lezců, asi i díky své nenáročnosti na vybavení a zkušenosti. Průkopníky boulderingu se stali Britové v 80. letech 19. století. Původně byl však bouldering používán pouze jako složka tréninkového plánu horolezců, přičemž cílem přípravy byly náročnější výstupy v horách. Jako samostatnému sportu se boulderingu poprvé začal věnovat v 50. letech 20. století John Gill, přední gymnasta, který shledal „lezení po šutrech“ zábavným.
   K jeho provozování v zásadě není nezbytné nic - stačí ruce a nohy. Nejběžněji používaným vybavením jsou: lezečky, což je speciální obuv, která zároveň chrání nohu, a zároveň umožňuje jemné a obratné kroky a má dobrou přilnavost ke skále, tzv. bouldermatka což je měkká podložka, která v případě pádu zabrání vážnějšímu zranění, pytlík s „magnéziem“, což je chemický přípravek omezující pocení rukou.
 
Cliffdiving
Skákání z několikametrových výšek, provádění neuvěřitelných triků a často i bolestivé pády do vody. Tohle všechno je cliffdiving. Pochází z Hawaje, kde se muži vrhali ze skal do rozbouřeného moře, aby předvedli svou odvahu místním ženám. Od té doby se zde pořádají soutěže, které od roku 1999 hostí také Česko. Možnost skočit si do vody z výšky až 25 metrů na nich mají i úplní amatéři. Asi největší a nejbláznivější skok provedl Darren Taylor známý jako Professor Splash. Zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů, když skočil z 10,7 metru (35 feet) do 30 centimetrů (12 inches) hlubokého dětského nafukovacího bazénku.
 
Surfing 
Surfing je vodní sport, ve kterém je surfař na surfu neboli prkně unášen na zlomené mořské vlně. Nejčastěji jsou používány surfy pro jízdu ve stoje, nicméně někteří jezdí na kneeboardech (jízda na kolenou), na bodyboardech, v kajacích, na vodních lyžích nebo na vlastních tělech. Surfing se podle typy surfu a stylu jízdy na něm dělí na dvě hlavní odvětví, na longboarding a shortboarding. Někdy bývá – kvůli rychlosti nájezdu na vlnu – používán i rozjezd pomocí lana a motorového člunu. Podobné sporty jako jsou paddleboarding a mořský kayaking nepotřebují vlny. Další sporty s podobným základem jako jsou kitesurfing a windsurfing potřebují místo vln sílu větru.

Wakeboarding
Wakeboarding je v současnosti jeden z nejrychleji se rozvíjejících vodních sportů v Americe. Vznikl začátkem 90. let v USA a na jeho počátku byl surfing. Je to jakýsi kříženec vodního lyžování, skateboardingu a snowboardingu. Jezdí se na mírně prohnuté desce, spevným vázáním které je podobné snowboardovému. Při jízdě se využívá tah lana na vleku, nebo za motorovým člunem. Za člunem se k provádění triků využívá vlna vytvořená lodí, na vleku pružení lana. K další zábavě jsou určeny různé pevné překážky umístěné na vodě. Triky se pohybují od jednoduchých (např.poskočení na vodě) až po technicky náročné podobné akrobatickým figurám.

  KV                                    Ilustrační foto:photoxpress.com,mojefoto.net,.sxc.hu

Přihlášení