Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Aby badminton nebyl jen letním pinkáním

Nejrychlejší raketový sport
   Badminton je individuální olympijský raketový sport, ale patří také mezi nejstarší sporty na světě.První doložené záznamy o tomto sportu pocházejí ze 7. století, kdy Číňané provozovali hru zvanou Di-Dčijan-Dsi. Na podobném principu odbíjení opeřeného míčku byla hrána v Japonsku hra Cibane a v Koreji se potom badmintonový předchůdce jmenoval Tije-Kiča-Ki. Mimo asijský kontinent se badmintonu podobné hry provozovaly mezi indiány Severní, Střední i Jižní Ameriky a dokonce i ve středověké Evropě, kde však byla časem tato hra zapomenuta.
   Dějiny moderního badmintonu se začaly psát hrou nazývanou poona, pojmenovanou podle indického města Puna, kde jej okolo roku 1850 „objevili“ britští vojáci. Ti hru přivezli do Anglie, kde o deset let později, v roce 1850 získala své současné jméno. Isaac Spratt svůj pamflet, ve kterém popisoval hru provozovanou v Badminton House vévodou z Beufortu, pojmenoval „Badminton Battledore – a new game“. V roce 1934 byla založena IBF (International Badminton Federation, Mezinárodní federace badmintonu), 24. září 2006 přejmenovaná na BWF (Badminton World Federation). Od roku 1992 byl badminton natrvalo přizván do rodiny olympijských sportů.
   Při hře dva protivníci (respektive dvě dvojice) odpalují přes síť pomocí rakety opeřený míček a snaží se donutit protivníka k chybě. Chybou je zahrání míčku mimo vymezené území nebo neodehrání protivníkem správně zahraného míčku. Badminton je také jedním z nejrychlejších raketových sportů. Skutečný hráč musí mít postřeh a výbornou kondici. Během jediného zápasu často naběhá až několik kilometrů. Rychlost smeče přesahuje i 300 km/h; neoficiální světový rekord drží Číňan Fu Haifeng, který 3. 6. 2005 zasmečoval rychlostí 322 km/h, ve dvouhře je držitelem tohoto rekordu Indonésan Taufik Hidayats rekordem 305 km/h.

 

Upinkat co nejvíce míčků nebo dostat soupeře co nejdříve na lopatky
   Badminton sice patří k olympijským sportům, ale i rekreační hráči mají možnost zúčastnit se v sezoně různých soutěží a turnajů. Stačí si na internetu nalézt nejbližší klub vašemu bydlišti. Také pravidla badmintonu i s popisem přesných rozměrů kurtu je možné stáhnout si z internetu během chvilky. Rozdíl mezi hraním v sále a venku je ale veliký. Badminton venku není vlastně badminton, ale pinkání s míčkem s docela jinou prioritou hry. Jde o to „upinkat“ co nejvíce míčků, nahrávat dobře spoluhráči. Tuhle legraci vlastně může zkazit každý malý větřík.
   Klasický badminton je technicky poměrně dost náročný, technika úderů není snadná a její dokonalé zvládnutí není otázka měsíců, ale let. Podstatou je i perfektně zvládnutý pohyb po dvorci, který je specifický a je třeba jej natrénovat spolu s držením rakety a technikou úderů. V hale se hraje badminton přes síť vysokou 1,55 m a cílem je naopak jednotlivé výměny zakončit co nejdříve, tedy hrát tak, aby soupeř na míček nedosáhl nebo jej odehrál nepřesně a chyboval.

 

Raketu i míčky je třeba pečlivě vybrat
   Pro začátečníky není třeba žádná speciální výbava. Rekreační hráči mají dnes poměrně dostatek možností výběru rakety, oblečení a zejména správné obuvi pro halové sporty. Profesionální hráči ale začátečníkům, kteří to myslí se svým novým sportem vážně, nedoporučují kupovat si ty nejlevnější rakety (prodávají se v setu i s míčky), ale vždy se raději nejdříve poradit s kvalitním prodejcem.
   Při výběru rakety nezáleží jen na barvě a váze, jak si spousta lidí myslí, ale je třeba přihlédnout k tomu, jak často chcete badminton hrát a jak specifický styl badmintonu hrajete. Klasický badminton se hraje s péřovými míčky, které mají ideální letové vlastnosti, rekreační hráči ale vystačí s plastovými, ovšem opět se vyplatí nakupovat tam, kde vám poradí. Kvalitnější míčky jsou vyrobeny z pravého husího peří (na jeden je zapotřebí 16 brk), míčky s horšími letovými vlastnostmi, na druhou stranu ale s delší trvanlivostí, jsou plastové. Míček musí být o hmotnosti od 4,74 do 5,50 gramů, u plastového jsou povoleny výjimky o 10% celkové váhy. Délka per musí být jednotná v rozmezí od 62 do 70 mm, měřeno od konce pera k horní části základny.

Několik pravidel, pro úspěšné vedení zápasu
   Hlavně pro začátečníky je správné pochopení a vědomé uplatnění některých zásad prvním krokem i cílem na cestě osvojování si taktiky.
• Hrát na jistotu – O výsledku zápasu rozhoduje spíše počet vlastních chyb, než počet vybojovaných bodů díky skvělým úderům, které soupeř není schopen chytnout. První zásadou proto je: vždy vrátit míček přes síť a do pole soupeře, teprve pak je dána možnost, aby se soupeř dopustil chyby!
• Bodu dosáhneme spíš útokem, než obranou -  Soupeře bychom měli dostat pod tlak díky používání útočných úderů. Neznamená to však, že máme jenom bezhlavě smečovat. Spíš se jedná o vnucení našeho stylu hry soupeři, o to, působit mu každým úderem problémy. Když je soupeř pod tlakem, začíná se dopouštět chyb a útočící strana má možnost dosáhnout vítězného bodu.  
• Nebát se hry u sítě - Síť dnes ve většině případů rozhoduje o vítězi v utkání (platí to hlavně pro dvouhru).
• Soustředit se a bojovat až do konce - Správné soustředění na každý míček a následně jistota, že žádný míč není předem ztracen, tedy snaha bojovat až do konce, je jedním z nejpodstatnějších bodů. Je jedno, zdali vedeme nebo prohráváme, soustředíme se a bojujeme o každou další výměnu – to charakterizuje výborného badmintonistu. Nikdy nevzdat zápas!

KV                                                          Ilustrační foto: Stock.XCHNG

Přihlášení