Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Zimní zahrada - technické a tepelné předpoklady

Zimní zahrada - technické a tepelné předpoklady

Soukromé skleněné přístavby a nástavby se stavěly v Anglii již v 19 století a jejich předobrazem byly velké palmové skleníky. Anglické železárny nabízely zimní zahrady ve svých katalozích a posílaly je v podobě stavebnic. Zimní zahrada zůstává přínosem i pro váš dům hned v několika ohledech. Má šetřit energii, přinést do domu kus přírody, rozšířit obytný prostor a slouží také jako architektonicky tvůrčí prvek. To jsou ale očekávání, která nelze vždy jednoduše skloubit. Pro plánování zimní zahrady je proto důležité dobře si předem ujasnit technické a tepelné předpoklady.

Tepelná účinnost
Prosklená zimní zahrada tvoří nárazníkovou zónu mezi vnějším klimatem a jádrem domu; mení se zde rozdíl mezi venkovní a pokojovou teplotou. Větráte-li přes zimní zahradu, snižuje tak tepelné ztráty, které při větrání jinak vznikají. Stupeň účinnosti je přitom dán celkovým systémem, který se skládá z tvaru základní konstrukce, druhu zasklení, tepelně akumulačních hmot, začlenění do budovy a regulace topení, větrání a ochrany před sluncem. Každý skleník funguje především jako sluneční kolektor.Krátkovlnné sluneční a difúzní světelné záření se totiž při styku s plochami stěn a podlahou přeměňuje na dlouhovlnné záření, které se odráží od skla – to brání jeho úniku do venkovního prostředí. Na druhé straně dochází k ohřevu skla vzduchem v místnosti. Toto teplo je posléze předáváno ven, pokud je vnější teplota nižší, než vnitřní. To vysvětluje ochlazování zimních zahrad v noci, kdy nedochází k tepelným ziskům ze slunečního záření. Změny intenzity záření jsou ve skleníku bezprostředně patrné, proto je pro vyrovnání náhlých výkyvů teploty použít jednak tepelně izolační zasklení a jednak vhodně zvolené tepelně akumulační plochy. Přehřívání v létě lze předejít dobrým větráním pomocí otvorů pro přívod a odvod vzduchu, jež využívají komínového efektu. Ventilační otvory se umisťují tak, aby větrání probíhalo napříč přes místnost. Přívodní vzduch přichází odspodu a stoupající teplý vzduch je odváděn horem. Čím jsou tyto otvory větší, tím účinněji lze větrání regulovat a o to menší je rychlost proudícího vzduchu a v důsledku toho také průvan. Velké a pokud možno vysoké zimní zahrady je proto možné klimatizovat lépe za pomoci velkého objemu vzduchu, který je v nich obsažen, než malé skleněné přístavby.
Pokud jsou použity prostředky na ochranu před sluncem, je třeba dbát na to, aby v uzavřeném stavu neomezovaly možnost větrání. Ochranu před sluncem mohou poskytovat i listnaté stromy. Velký vliv na klima v zimní zahradě má tvar, velikost a sklon střechy. Ploché skleněné střechy v létě propouštějí více slunečního záření, než střechy s větším sklonem. To souvisí s polohou slunce, které je v létě vysoko. Šikmá střecha se sklonem 30° více odráží vysoko stojící slunce a naproti tomu zachytí více přímého slunečního záření v době, kdy je slunce nízko.

Úspory energie                                                       
Množství uspořené energie pomocí zimní zahrady (v optimálním případě až 25%) tedy závisí na velikosti, sklonu a orientaci střechy, druhu zasklení, způsobu spojení s domem a regulaci topení a ventilace. Ale vše závisí také na individuálních přáních uživatelů této „perly“ domu. Pro alespoň tepelnou pohodu v domě a minimální úsporu lze jen doporučit, oddělit zimní zahradu od domu skleněnými dveřmi instalovanými v místě průchodu, aby bylo možno obě části tepelně technicky oddělit a lze tak získat zimní zahradu, kterou nebude nutno již tepelně vytápět. A tak může sloužit jako nárazníkový prostor pro vyrovnávání teplot a výpočetně i pro snížení hodnot tepelného odporu stavebních součástí sousedících se zimní zahradou. Pro zasklení vytápěné zimní zahrady je nutné konvenční izolační sklo s příznivou hodnotou prostupu tepla, které má také tu výhodu, že na něm méně kondenzuje voda.
Sklon střech rozhoduje o účinnosti dopadajícího slunečního záření, které je maximálně využito při kolmém dopadu slunečních paprsků. Z bezpečnostních důvodů jsou pro prosklené střechy předepsána bezpečnostní vrstvená skla, která se v případě rozbití netříští a nepadají dolů. Vyztužení vrstvám sklám dodává houževnatá pružná fólie, která při rozbití skla udrží úlomky skla pohromadě. Pro šikmé zasklení se doporučuje izolační sklo s vnější tabulí z jednoduchého plaveného skla a vnitřní vrstvou z vrstveného bezpečnostního skla. Pro vnější vrstvu je lépe zvolit předpjaté jedno-tabulové bezpečnostní sklo, které zvyšuje tepelnou a mechanickou odolnost.
Pokud má být zimní zahrada připojena ke stávající budově nebo jiným způsobem mění stávající užívání domu, je nutno před zahájením její stavby požádat u příslušného stavebního úřadu o stavební povolení.
  
ZDROJ: Ekologická výstavba domů, Hans-Peter Bauer-Böckler, Ikar a KK, 2000
Ilustrační foto: mojefoto.net

Přihlášení