Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Štípačka na dřevo

Štípačka na dřevo

Pro ty, kdo mají možnost lacino sehnat palivové dříví v kulatině a zároveň jsou do přípravy ochotni investovat svoji energii, se může stát ideálním pomocníkem elektro-hydraulická štípačka dřeva. Prvotní investice sice není malá, časem se ale může vrátit tím, že není třeba kupovat drahé dříví připravené přímo na zátop. Vybírat by se mělo nejen podle ceny, ale i podle toho, jak velká polena se vejdou do krbové vložky. Jiný stroj koupí ten, pro koho je palivové dříví primárním zdrojem tepla, jiný zase člověk, kdo si chce jen občas v obýváku vykouzlit atmosféru živého ohně.

Horizontální nebo vertikální štípačku?
Mezi šikovnými drvoštěpy, kteří skutečně vědí, jak si ušetřit práci, si v poslední době získaly oblibu především elektro−hydraulické štípačky dřeva. Skládají se z robustního rámu, elektromotoru, čerpadla, pístu, štípacího klínu a bezpečnostních ovládacích prvků a vyrábějí se v  horizontálním nebo vertikálním provedení.
Horizontální štípačky jsou velmi skladné a kompaktní. Váží kolem 50 kg a hodí se k dělení menších polen palivového dřeva do průměru 25 cm a délky půl metru. Existuje celá řada modelů. V této kategorii je praktické použít stroje elektromotory na střídavý proud 220 V s příkonem okolo 1600 W (podobný mají výkonnější vysavače). Díky hydraulice pak tito pracanti dokáží vyvinout tlačnou sílu až 5 tun.
Vertikální štípačky jsou větší stroje s nastavitelnou pracovní délkou podložní plošiny. Mají velký výkon a dokážou štípat opravdu velká polena, která již ani pořádná sekera, mlátek a štípací klíny nezvládnou. Pohánějí je silné třífázové motory o příkonu přes 3000 W a zpravidla vyvinou tlačnou sílu přes 8 tun. Bez problémů štípou metrová polena o průměru větším než 30 cm. Hmotnost těchto strojů bývá hodně přes 100 kg, proto jsou vybaveny praktickými kolečky, která zajišťují snadný transport a manipulaci na pracovišti.
   Součástí běžné výbavy je i vyměnitelné příslušenství. Štípací klín je možno doplnit štípacím křížem, který polena rovnou čtvrtí. Zatímco u běžné malé horizontální štípačky se kulatina musí dělit nadvakrát, velké silné vertikální stroje celou operaci provedou najednou.

Štípačky, které myslí na bezpečnost
Důležitým faktorem u obou druhů štípaček je maximální bezpečnost. U horizontální štípačky je po vložení polena nutné oběma rukama uchopit ovládací páky na boku stroje, tím se zabrání jakémukoliv úrazu rukou v štípacím prostoru. Horizontální štípačka se proto ovládá dvěma páčkami na bocích stroje. Vertikální štípačka je vybavena kleštinami, které zafixují poleno, aby z něj při rozštípnutí neodlétly do stran nebezpečné třísky. Kleštiny mají rukojeti, jimiž obsluha stroj ovládá – štípací klín se uvede v činnost až ve chvíli, kdy na obě rukojeti zatlačíme směrem dolů. U obou typů štípaček je samozřejmostí, že při uvolnění aspoň jednoho spouštěcího tlačítka okamžitě vyjíždí štípací klín zpět do výchozí polohy.

Jde to i trnem
Mimo klasické štípačky existuje i systém, který špalky neštípá, ale trhá. Kuželový trn je opatřen závitem, který se do dřeva zavrtá a roztrhne ho napůl. Tento systém se možná někomu podaří postavit i doma třeba ze starého elektromotoru (to je ale opravdu práce pro hodně zdatného kutila, který nejenže zvládá práci se svářečkou k výrobě kovového rámu i s elektrickým zapojením), ale lze ho i jako doplněk dokoupit k tovární cirkulárce.

  KV                                                       Ilustrační foto:sxc.hu

Komentáře

pozor na stipaci kuzel!

Toho stipaciho kuzelu bych se bal, minimalne z nej mel respekt! :o) Kdyz se to kousne, dokaze to byt poradne neprijemne... http://stipani-dreva.jinyweb.cz/stipaci-kuzel/

Přihlášení