Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Rakovina u psů a možnosti léčby

Rakovina u psů a možnosti léčby

Pes s člověkem sdílí stejné nemoci  
Mechanismy vzniku některých nádorových onemocnění jsou u lidí a pejsků  velmi podobné. V buňkách mnoha typů nádorů dochází k typickým změnám v dědičné informaci. Jednotlivé „porce“ DNA, tzv. chromozomy, si při dělení buněk nedopatřením vzájemně vymění kusy dědičné informace a neštěstí je hotovo. Buňky vybavené „popletenými“ chromozomy ztrácejí kontrolu nad svým životním během a jejich další dělení se může zvrhnout v nádorové bujení. Psi mají velmi podobnou dědičnou informaci jako člověk a mnozí trpí i obdobnými typy nádorů. Člověk má ale svou dědičnou informaci uloženou na 46 chromozomech, pes ji má rozdělenou do 78 chromozomálních porcí. Některé typy leukémie nebo nádory mízních uzlin mají u psa i člověka stejné příčiny. Většina psích plemen byla vyšlechtěna relativně nedávno a na jejich vzniku se podílelo velmi málo zvířat. Psi moderních plemen jsou proto z genetického hlediska mnohem méně „pestří“ než lidé. To s sebou nese i zvýšené riziko vzniku některých poruch a chorob včetně sklonů k určitým typům rakoviny. Odlišnosti DNA, které jsou zodpovědné za nádorové bujení jak u psů tak i u lidí, se v „jednobarevné“ psí dědičné informaci hledají podstatně snáze. 

Onkolog a vhodná psí léčba
Veterinární onkolog určuje nejvhodnější postupy při léčbě a koordinuje léčebné programy pro zvířata postižená rakovinou, často slouží také jako poradce a konzultant pro veterináře v privátních ordinacích. Cílem léčby je zničení abnormálních nádorových buněk a zachování buněk zdravých. Důležitým rozdílem v humánní a zvířecí onkologii je, že cílem u lidí vzhledem k délce života je onemocnění zcela vyléčit. U zvířat cíljde o prodloužení života při zachování jeho kvality.

Je-li nádor lokalizován na vhodném místě těla, potom je vysoce účinná forma léčby chirurgie. Úspěch chirurgické léčby závisí na tom, je-li nádor v místě těla, které je vhodné k operačnímu zákroku, je-li dobře diferencovaný a lokalizován na jediném místě bez známek šíření a metastáz. V neposlední řadě záleží na druhu nádoru a jakou rychlostí se šíří do dalších částí organismu. Není-li nádor vhodný k chirurgickému odstranění  uvažuje se o radiační terapii. Ozáření se také často používá jako následná léčba po chirurgickém odstranění nádoru.Úspěch léčby závisí na vnímavosti nádorových buněk na radiaci, nemetastazoval-li již nádor do jiných částí organismu a je-li lokalizován na místě pro ozařování dosažitelném. Radiace se provádí malými opakovanými dávkami v období několika týdnů. Častým vedlejším účinkem ozáření je trvalé poškození srsti v oblasti léčeného místa a dočasné poškození kůže. Chemoterapie se používá u psích pacientů tehdy, když se nádor rozšířil z původního místa do jiných částí těla. Úspěch chemoterapeutické léčby závisí na typu nádoru, není-li jich příliš mnoho a celkové kondici pacienta. Cílem chemoterapie je aplikovat takovou dávku léku, aby zničila buňky nádorové a omezila poškození buněk zdravých. Novou léčebnou strategií je imunoterapie, která stimuluje vlastní imunitní systém, který pomáhá nádorové buňky objevit a bojovat proti nádoru.
Stovky amerických psů je zařazeno do programu, testování nových léků, které jsou pak využívány i při léčbě rakoviny u lidí. Mnozí se již díky tomu uzdravili. Ověření léků na psech tak přináší podstatně hodnověrnější výsledky také při léčbě lidské rakoviny než pokusy na myších a potkanech. Navíc skýtá podobnost lidských a psích nádorů nemocným psům celkem reálnou šanci na zlepšení zdravotního stavu nebo vyléčení.Majitelé psů se do testů aktivně zapojují. Sledují denně stav svého psa a zaznamenávají jeho změny do protokolů. Celkem 19 amerických veterinárních fakult nabízí majitelům nemocných psů volbu mezi tradiční léčbou a léčbou novými testovanými léky. 

Pes jako diagnostik rakoviny u lidí
Fakt, že speciálně vycvičený pes dokáže dopředu poznat blížící se epileptický nebo diabetický záchvat svého pána, je dávno znám. Nejnovější vědecké studie se zaobírají možností využití psa ve zdravotní diagnostice pro rozpoznávání počínajícího rakovinného bujení. Vědci se zaměřují hlavně na schopnost psů určit rakovinu kůže, plic a rakovinu močového měchýře. První poznatky a důkazy o schopnostech psů reagovat na patologické změny v organismu člověka pocházejí již z roku 1989. Vědci z kliniky v Severní Karolíně v rámci studie trénovali psy, aby podle čichu poznali v dechu pacientů rakovinu plic. Pět psů - tři labradorští retrívři a dva portugalští vodní psi - uspěli s přesností 99 procent! Britští vědci zas cvičili psi k rozpoznání vzorků lidské moči, zda člověk trpí rakovinou močového měchýře. Již od osmdesátých let je známo, že nádory produkují nepatrné množství derivátů benzenu, které ve zdravé tkáni nelze nalézt a mají svůj charakteristický zápach. Psi ho mohou díky svému neuvěřitelně přesnému čichu identifikovat, i když je v moči těchto složek jen nepatrné množství.

    KV                                                 Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení