Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Pořiďte si techniku, která šetří vodu za vás

Pořiďte si techniku, která šetří vodu za vás

Perlátor
Perlátor představuje zakončení vodovodní baterie, které směšuje proud vody se vzduchem, tím mu dodává na objemu a díky menším otvorům pro průtok kapaliny zvyšuje rychlost vody, čímž jí dodává i na síle. Klasické perlátory lze za nízkou cenu našroubovat na takřka jakoukoliv baterii. Náročným uživatelům se pak otevírá esteticky bohatá řada s mnoha doplňkovými funkcemi, jako například pulzování proudu vody v určitém tempu apod. Užitečným doplňkem sprchových hlavic je také regulace průtoku. Ten lze jednoduše zmírnit, pokud se uživatel zrovna mydlí nebo se věnuje studii skladby svého luxusního italského obkladu koupelny, a nepouštět vodu zbytečně do odpadu.

Termostatické baterie
Druhou úroveň úspory vody představují baterie obsahující šetrný systém již ve svém vlastním těle. Mechanické systémy zvednutím páky otevřou pouze 50% průtok vody a až zatlačením do zvláštní polohy jej uvolní celý. Jiné typy, se kterými se lze setkat například na veřejných toaletách, nadávkují na jedno spuštění přesně litr vody a pak je zablokuje automatická pružina. Podobnou myšlenku odměřeného dávkování využívají rovněž armatury s infračervenými a ultrazvukovými senzory pohybu.
   V domácnostech se nicméně stávají stále populárnější termostatické baterie. Ty šetří tím způsobem, že nastaví hodnotu teplé vody na určitou úroveň a samy pak míchají poměr teplé a studené vody. Již není potřeba zdlouhavě nastavovat příjemně vlažnou vodu, přičemž k dalším plusům patří nemožnost se s takovou baterií opařit, což ocení zejména domácnosti s dětmi. Termostatické baterie ušetří až 50 % teplé vody a v celkovém součtu až 65 % nákladů. Daní za to jsou výrazně vyšší pořizovací náklady (v závislosti na výrobci se rozdíly pohybují až v řádu tisíců).

Výměník 
Běžné sprchování se používá voda ohřátá asi na 37 až 40 °C. Do odpadu tedy odtéká voda o teplotě jen o několik stupňů nižší (cca 34 až 36 °C). V kanalizaci pak končí bez užitku přes 90 % energie, kterou jsme vynaložili na ohřátí vody. V současnosti lze energii užitkové vody získat zpět díky koupelnovým výměníkům, které pracují s vodou podobně jako rekuperační jednotka se vzduchem. Umožňují tak získat zpět 20 až 50 % nákladů vynaložených původně na ohřev vody.
   Pracovní část výměníku tvoří ploché měděné profily, po jejichž povrchu volně stéká teplá odpadová voda. Uvnitř pak proudí čistá studená voda z vodovodního řadu, která odebírá teplo odpadní vodě a ohřeje se na asi 22 až 25 °C. Takto vlažná se přivede do směšovací baterie na její studenou stranu. Z odpadní vody se tak zpětné získá 12 až 15 °C. Ve směšovací baterii se pak pro sprchování směšuje teplá voda (ohřátá klasicky) s vlažnou, předehřátou ve výměníku. Potřeba množství klasicky ohřáté vody klesá. Optimální míchání pro stále stejnou teplotu pak ideálně zajistí termostatická směšovací baterie.

Jednoduché tipy šetření pro každý den
Kapající kohoutek znehodnotí i při nepatrné frekvenci deseti kapek za minutu až 160 litrů měsíčně! Śikovný mužský v domácnosti ho má spravený za chvilku a za pár korun.
Starší typy myček spotřebují průměrně až 40 litrů vody, moderní typy si vystačí s cca 15 litry. U praček jde o ještě větší množství vody (95 l u starších modelů, 40–60 l u typů, s nimiž se dnes pravidelně setkáte v obchodech). Pozor si dejte rovněž na spouštění programů naprázdno. Ekonomické programy mnohdy ušetří nezanedbatelnou část energií. Nejúspornější je ale vždy spouštění až po úplném naplnění. Navíc nároky na teplotu vody při praní sníží kvalitnější prací prostředky.
Vodu není potřeba ohřívat na 60° C a více. Vyplatí se nastavit ohřívač na nižší hodnotu a pak teplou vodu dále nemíchat se studenou.
Sprchování spotřebuje oproti koupeli ve vaně pouhou třetinu vody, což vede k úspoře až 400 litrů  na osobu za týden!
Na záchodě proteče více vody než vanou nebo kterýmkoliv spotřebičem. Fázové splachování na záchodě podle malé a velké potřeby vám ušetří několik stovek korun ročně! Protékající WC představuje ekonomickou noční můru – voda jím teče doslova proudem a často i celou noc. Spotřeba se tak může vyšplhat do tisíců Kč. 
Lze využít i znečištěnou teplou vodu – voda z máchání prádla na umytí podlahy nebo ještě spláchnutí WC, teplá voda z vaření na odmaštění špinavého nádobí před vlastním mytím apod.
Racionální postup při běžném užití vody také není k zahození. Při krátkém spuštění vody např. na mytí rukou pustíme automaticky teplou vodu, uzavíráme ji ještě dříve než přiteče. Teplo jsme fyzicky odebrali, ale skončilo v potrubí. A přitom stačí si ruce pořádně namydlit a spláchnout je i vodou vlažnou.
Teplou vodu lze získávat také z alternativních zdrojů. Z nich sice zpravidla nepokryjeme celkovou spotřebu domácnosti, můžeme ale přispět k její hospodárnosti. Cesta vede přes zdroje, jež nám dovolí snížit celkovou energetickou náročnost přípravy. Mohou to být solární kolektory, případně tepelná čerpadla.

   KV                                              Ilustarční foto:photoxpress.com

Přihlášení