Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Jaký druh krbu se hodí právě k vám?

Jaký druh krbu se hodí právě k vám?

Samostatné malé krbové sestavy – jsou poměrně mladý typem krbů, které se vyvinuly z krbových kamen. sou určeny do menších místností a dodávají se většinou hotové nebo jako jednoduše montovatelné stavebnice.
Stěnové krby zapuštěné – tradiční typy krbů v evropských zemích. všechny konstrukční části krbu jsou skryté v krbové stěně, opticky se uplatňuje pouze portál krbu. Situování komína (nad za nebo vedle spalovací komory) není podstatné, i když je většinou komín postaven nad spalovací komorou. Portál a velikost ohniště mohou mít různé rozměry, liší se různým tvarem, materiálem, řešením detailů, jako jsou obklady, římsy, případně prostory pro umístění paliva.
Stěna s krbem – může být řešena z různých materiálů podle pojetí interiéru, např. z kamene, režného spárovaného (lícového) zdiva, obložená keramickým obkladem, omítaná či z pohledového betonu. Princip stěnového zapuštěného krbu se uplatní i u volně stojících krbů tvaru pilíře. Může být umístěn mezi okny nebo rozdělovat vnitřní prostor na dva oddělené celky. Oheň se pohledově uplatňuje jenom z jednoho směru, z bočních pohledů jen částečně.
Stěnové krby předsazené – jsou takové krby, jejichž konstrukce částečně portálem – tedy částí krbového tělesa či ohniště – předstupuje před stěnu. Komín vystupuje většinou rovnou nahoru nad zadní částí spalovacího prostoru. Komín tak vlastně na krbu stojí. Nejvýznačnějším reprezentantem tohoto typu byly a mnohde ještě jsou krby francouzského stylu, tedy krby jakoby historizující a tzv. krby trampské, které z jejich řešení vycházejí. Rozhodujícími částmi krbu jsou z estetického hlediska ohniště a kouřová komora, protože výrazně ovlivňují konstrukci a vzhled krbu. Tvar kouřové komory může být tradiční, kdy její vnější vzhled odpovídá vnitřnímu tvaru šikmé stěny komory, nebo je krb řešen jako dvouplášťový: vnitřní plášť má tvar potřebný pro funkci krbu, kdežto vnější plášť se uplatňuje esteticky podle celkového řešení interiéru. Oheň může být viditelný ze dvou, případně ze všech tří volných stran.
Krby nárožní a prostorové – umístěním krbu na nároží stěn lze dosáhnout nejvýraznějšího estetického působení krbu, zvláště v návaznosti na další stavební konstrukce, jako jsou prosklené stěny, schody apod. Je to však řešení konstrukčně i esteticky náročné. Oheň může být viditelný v podstatě ze všech stran jako u krbu volně stojícího a krb může být mnohdy pozorován i z několika místností.
Krby rohové – jsou zvláštním případem předsazených krbů umístěných v rohu místnosti. Jejich předností je, že umožňují vnímat oheň z celé místnosti. Bývají řešeny se šikmými stěnami kouřové komory, případně jako krby z obou stran prosklené. Takovýto krb může být umístěn různě v prostoru, v souladu s řešením interiéru.
Krby volně stojící – tato v prostoru umístěná krbová tělesa jsou velmi výrazným prvkem v místnosti. Umožňují, aby byl oheň viditelný ze všech stran v některých případech i ze sousední části bytu. Použitý materiál může být různý, subtilní konstrukce krbu lze dosáhnout použitím ocelových plechů, kdy se konstrukce samotné spalovací komory krbu sestává jen z desky, na které je umístěno ohniště, lapače kouře zavěšeného na strop a kouřovodu, který tvoří komínový průduch. Volně stojící krby jsou vhodné pro větší prostory a pro místnosti, které mají společenský charakter. Realizují se i volně stojící krby, u kterých je oheň uzavřený v ohništi a viditelné jen z jedné strany jako u stěnového krbu, popř. ze dvou nebo tří stran. Může tak vzniknout objemné krbové těleso, které přehrazuje a rozděluje velký prostor na dvě menší části. Výtvarné ztvárnění i materiálové možnosti skýtají velkou škálu variant řešení. Vyplatí se, předem si pořídit 3D studii.

Jak se z kterého krbu šíří teplo?
Teplo se obecně šíří třemi způsoby: sáláním, prouděním a vedením. Stejná zákonitost platí i pro šíření tepla z krbu. Jisté malé množství tepla se šíří do místnosti vedením z konstrukce krbu a komínového zdiva. Rozhodující množství tepla se do místnosti šíří sáláním a prouděním teplého vzduchu. Sálavé teplo je předáváno zčásti přímo ohněm a zčásti akumulovaným teplem vyhřátou konstrukcí krbu i v době, kdy v krbu již oheň nehoří. Při šíření tepla prouděním se vzduch ohřívá u portálu krbu, stoupá ke stropu a ochlazený se vrací při podlaze zpět ke krbu. Pocit tepla je určován teplotou vzduchu, obvodových ploch a intenzitou pohybu vzduchu. Z fyziologického hlediska můžeme mít intenzivní pocit chladu i v přetopené místnosti, v které to „od nohou táhne“, což se často stává v místnosti s otevřenými krby. Otvor ohniště (portál krbu) je tzv. sálavá plocha krbu, předává největší množství tepla do prostoru. Tepelný výkon krbu se však úměrně nezvětšuje se zvětšením sálavých ploch. Nejúčinnější otevřené krby jsou krby s jednostrannou sálavou plochou. Jsou charakteristické velkým vyzařováním tepla, relativně malou spotřebou čerstvého vzduchu a vysokou teplotou kouřových plynů. Zvětšování sálavé plochy otevřeného krbu způsobuje, že se sice nasává větší množství vzduchu, ale více se ho i odvádí. Krb pracuje při nižších teplotách kouřových plynů a jeho tepelný výkon se snižuje.
Nejnižší účinnost krbu je u volně stojícího krbu s dokola otevřeným ohně (při otevřené sálavé ploše). Množství nasávaného vzduchu je největší, tudíž teplota kouřových plynů je nejnižší. Krby s velkými sálavými plochami se nemohou navrhovat do malých místností, protože pro dobře hoření vyžadují velké množství vzduchu, které se v malé místnosti může získat jen mnohonásobnou výměnou vzduchu za hodinu.

Zdroj: Krby, Václav Vk. Jaroslav Štikar, Era group spol., Brno, 2009, erag.cz

Přihlášení