Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Jak kreativně fotit akt – Vzhůru do praxe – II. díl

Jak kreativně fotit akt – Vzhůru do praxe – II. díl

   Z hlediska tvarové skladby a osvětlování je fotografování aktu velmi komplikované. Hlava, trup a končetiny představují totiž rozdílnou problematiku. Tvář se proto někdy vypouští nebo výrazně stylizuje. Obliny ženského těla se nasvícením řeší jinak než muskulatura těla muže.  Pro zvládnutí nasvícení aktu je dobrým předpokladem škola svícení oblečené figury. Nasvícení aktu v přírodě je jednodušší jen zdánlivě, často se světelné podmínky mohou změnit během doby než k vybrané lokalitě dorazíme.
  Při focení aktu nakonec skutečně nejde o primární zobrazení těla. tělo je jen prostředkem stylizace a ta je korunou fotografova záměru.Model je jistě důležitý, ale jinak, než jej chápe divák. Model musí být schopen si s fotografem hrát, musí být psychicky pro akt naladěn, měl by být schopen s fotografem komunikovat a jeho přístup k fotografování aktu by měl podle typu fotografa balancovat mezi aktivitou a pasivitou. V zásadě by fotograf měl mít předem jasno, co a jak chce fotografovat, a model by měl být s jeho záměrem předem obeznámen.
   Na rozdíl od sportovní fotografie či fotografie makra, na focení aktů neexistuje speciální doporučená technika. Technická výzbroj musí odpovídat autorovu záměru a často se amatérským fotografům s tává, že na jejich záměr technika a prostředí, které mají k dispozici, nestačí. Obecně se dá říci, že pro fotografování aktu je praktická digitální zrcadlovka s výměnnými objektivy s možností dobré kontroly výsledku a sériovým snímáním. Při volbě objektivu pamatujte na banální poznatek, že čím je kratší jeho ohnisková vzdálenost, tím roste deformace v zobrazení těla, čehož se ale samozřejmě může zajímavě využít. Na fotografování detailů lidského těla je vhodný doslova každý foto-přístroj. I laciný kompakt dá v tomto případě při zajímavém nápadu uspokojivé výsledky.
   Pro profesionálně vybavený ateliér je dobrá výbava násobkem několika průměrných měsíčních platů. mnohý fotoamatér si ale může dovolit improvizovat fotoateliér v domácích podmínkách za zlomek  této částky; vybavení se dvěma halogeny s deštníky na stojanech, stativem a skromným pozadím lze pořídit za pár stokorun. Pro snímky celé postavy je nutný prostor alespoň 4x5 metrů. Velké okno s nezbytným zastíněním žaluziemi je vhodné, ale není nezbytné. K lepšímu základnímu vybavení patří dva tři studiové záblesky, velkorysejší papírové pozadí (2,7x11m), stojany na pozadí a blesky, odrazné desky, fotografický deštník, softboxy, kuželový komínek, barevné fólie, dálkový odpalovač na blesk atd.
   Největším úskalím fotografování figury obecně jsou chyby při nezvládnuté práci se světlem, zejména při špatném rozmístění světelných zdrojů. Vše, co na postavě vyčnívá, vrhá tolik stínů, kolik zdrojů na oblast svítí. Zvlášť špatně působí zejména křížení stínů na těle nebo na pozadí nebo stíny coby tmavé vaky někde po těle (například pod bradou nebo ňadry). Význam má ale jen jeden stín, a to od hlavního světla. Samozřejmě můžeme pracovat také tak, aby se stín zcela eliminoval, vždy záleží na záměru fotografa. Doplňkové osvětlení, které vytváříme doplňkovým světlem, nesmí tedy vytvořit u figury viditelný vržený stín. K této základní chybě v nasvícení dochází jestliže je nesprávným způsobem použito více zdrojů světla. Zdroje se totiž kříží a navzájem překládají, střetávají se jejich různé intenzity. Je-li to záměr kompozice, musí být ale z fotografie jasně patrný. V zásadě je tedy dobré ctít a dodržovat „pravidlo jediného (nebo žádného) stínu.“
   K častým chybám patří také postoj modelu, který by neměl zvýrazňovat tukové polštáře a záhyby kůže na místech, kde nepůsobí dobře. Problémem, který se ovšem dá tvůrčím způsobem využít, je posun barevnosti pleti. V tomto ohledu možno doporučit používání 18% neutrálně šedé tabulky, alespoň pro první záběr v sérii. Nepřirozená nazelenalá pleť také může překvapit na záběru v přírodě, kdy je okolo samá zeleň. Při fotografování v RAW by neměl nastat ve výsledku problém. Při převodu si můžeme tón pleti pohlídat.
   Na těle je mnoho krásných a zajímavých míst, která detailním zobrazením mohou ještě více vyniknout a dostanou samozřejmě jiný rozměr a nezřídka i jiný smysl. Z technického hlediska bývá fotografování detailů těla nejméně náročné. Jde jen o to se přiblížit, umět se dívat, dokázat si vybrat vkusně a s citem kýžený detail a stisknout spoušť. Může se dokonce pracovat s bleskem zabudovaným v přístroji (ale pozor na přesvětlení při záběrech hodně zblízka).
   Snímky ze žabí perspektivy ozvláštňují vidění a ve fotografii aktu mohou přinést některé neotřelé nebo zajímavě působící záběry. Již z toho důvodu, že se člověk takto běžně nedívá, neboť pro něho je typický pohled „tváří v tvář“. Podhled zároveň v řadě případů objekt  monumentalizuje a podle zákona perspektivy také deformuje. To vše může být pro akt zajímavé.
Příště: Druhy a možnosti stylizací

Zdroj: Akt – naučte se fotografovat kreativně, Zoner Press, Brno, 2007,
www.zonerpress.cz/kniha/pro-grafiky-a-fotografy/akt-naucte-se-fotografovat-kreativne

Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení