Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Impregnace dřeva

Impregnace dřeva

Důležitým faktorem, jak chemicky dobře ochránit dřevo, je způsob, jakým do něj vpravujeme impregnační látky. Mezi základní způsoby aplikace ochranných látek na dřevo v dnešní praxi patří: natírání, stříkání, ponořování, máčení, bandážování, injektáž (tlaková či beztlaká) a tlaková impregnace. Povíme si dnes o nich více.

První tři způsoby – natírání, stříkání, ponořování nejsou vhodné pro sanační ochranu dřeva chemickými látkami, protože většinou nezabezpečí dostatečnou hloubku penetrace. Jedná se spíše o impregnaci povrchové vrstvy, pod kterou jeale jak dřevokazný hmyz, tak houby schopny dřevo dále znehodnocovat. Ostatní způsoby ochrany dřeva jsou sice náročnější na provedení i potřebné vybavení, ale mají společnou výhodu v tom, že impregnační látka pronikne minimálně do bělových částí dřeva, kde rejdí především dřevokazný hmyz.

Máčení
Princip spočív v ponoření impregnovaného dřeva do impregnační látky tak, aby bylo dřevo úplně obklopeno ochrannou látkou. Máčení se zpravidla provádí v máčecích vanách, kde se impregnovaný materiál zatíží proti vyplavení. Doba máčení se pohybuje v rozmezí půl hodiny až tří  dnů. Máčení se provádí u dřeva nově zabudovaného jako preventivní ochrana.

Bandážování
Podstata metody spočívá v obalení ošetřovaného prvku porézní látkou – bandáží, která je nepřetržitě prosycována ochrannou látkou. Bandáž bývá z venkovní strany zakryta krycí fólií, která brání v odvodu látky mimo dřevo, a současně chrání proti zasychání impregnační látky. Vlivem gradientu koncentrace pak dochází k impregnaci dřeva. Bělová část dřeva bývá zpravidla prosycena úplně, jádrová část v závislosti na stavu vodivých cest. Způsob je vhodný především pro impregnaci  dřevěných prvků zapuštěných do země bez dostatečné ochrany (ošetřuje se předevšín vrstva, která se nachází na rozhraní země-vzduch)

Injektáž
Metoda spočívá ve vpravování ochranných látek do otvorů zhotovených ve dřevě. Do ošetřovaného dřeva se předvrtají otvory zpravidla o průměru 8-10 mm, do hloubky 2/3 tloušťky dřeva a to v řadě za sebou, ve vzdálenosti 20 cm a 10 cm od sebe. Při zhotovování otvorů je velice důležité posoudit únosnost daného dřeva a zvážit, zda ji zhotovením otvorů neohrozíme! V takovém případě je nutné zvolit jiný způsob aplikace ochranného prostředku. Impregnanční látka je následně do dřeva vpravována např. pomocí injekční stříkačky nebo pomocí injektážního přístroje pracujícího na principu infuze („lékařské kapačky“). V obou dvou případech je dobré se přesvědčit, zda nedochází k úniku impregnační látky mimo dřevo blízkou trhlinou nebo netěsností mezi injektážní jehlou a zhotoveným otvorem. Další možností je vpravování ochranné látky do dřeva za spolupůsobení tlaku vyvolaného mechanickým tlakem na dávkovací zařízení, nebo v případě injektážního přístroje zavěšením nádobky s ochrannou látkou nad úroveň impregnovaných otvorů.

Tlaková impregnace                                                                        
Tlaková impregnace patří mezi průmyslové způsoby impregnace dřeva. Její neoddiskutovatelnou výhodou je hloubka průniku impregnační látky vzhledem k času působení. Při tlakové impregnaci zpravidla dochází k úplnému proimpregnování běli dřeva. Jádro bývá proimpregnováno do větší hloubky než u ostatních způsobů aplikace ochranných látek. Využívá se zde zvýšeného tlaku (zpravidla 0,8 MPa), vakua (0,02 Mpa) nebo jejich kombinace. U extrémně obtížně impregnovatelných druhů dřev se provádí navrtávání nebo napichování z důvodu zvýšení hloubky impregnace.
V případě přebírání tlakově impregnovaného materiálu je nezbytné požadovat od výrobce informace o hloubce průniku a množství přijaté impregnační látky. Rovněž bývá vhodné přesvědčit se, zda byly dodrženy předepsané tlaky a teploty, které mají rovněž zabezpečit sterilizaci impregnovaného dříví (teplota impregnační látky zpravidla zabezpečuje prohřátí impregnovaného dřeva na teplotu 55°C).

Zdroj: Dřevo v domácnosti, ochrana, údržba, renovace, Jiří Holan a kol., Brno, 2006

Ilustrační foto: sxc.hu

Přihlášení