Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Hola, holá, skleník volá

Hola, holá, skleník volá

Odstraňte usazené řasy na skle 
Ať již máme na skleníku běžné průhledné sklo, nebo speciální skleníkové „hrubé“ sklo, v každém případě se nám během minulé sezóny na vnitřní straně skla usadily řasy. Je to většinou nepatrná vrstva, téměř neznatelná. Pokud se jí však před sezónou nezbavíte, příští rok by vám již snižovala prostupnost světla, a tím i kvalitu úrody. Pomoc je v tomto případě jednoduchá. Není nutná žádná chemie, stačí nám vlažná voda a obyčejná houbička na nádobí – či houba na mytí auta. Aby vám při práci nebyla zima – počkejte si na některý den, kdy budou teploty nad nulou. Je zbytečné, aby vám voda na skle přimrzala. Zahrádkáři vybavení domácí „mechanizací“ si mohou samozřejmě i tuto práci ulehčit. Stačí zapojit tlakovou myčku a s její pomocí je práce hotová „co by dup“. 

Škůdci nikdy nespí
Po sklizni posledních zelenin je zapotřebí odstranit všechny zelené zbytky, na kterých by mohli přezimovat škůdci a choroby. Ti dokáží budoucí úrodu zcela zničit, v nejlepším případě potrápí pěstitele a nutí ho sáhnout po zatracovaných chemických prostředcích. Že jsou škůdci odolní a vytrvalí, je známo, a připravíte-li jim podmínky pro příjemné přezimování, riziko napadení se mnohonásobně zvýší. Na zelených plevelech přezimují mnohé druhy mšic, svilušky a molice. Pěkně otrávit mohou i půdní škůdci (drátovci, půdní háďátka, ponravy chrousta), ale ani proti nim nejste bezbranní. Zaryjte do půdy práškové dusíkaté vápno; seženete i granulované, ale podle výzkumů je práškové dusíkaté vápno proti škůdcům i chorobám účinnější.
   Jestli jste ve skleníku žádné neměli, můžete zbytky zkompostovat, pokud rostliny byly napadeny, raději je spalte. Rytí záhonů neodkládejte na pozdější dobu, plevele by vás mohly později nepěkně překvapit. Někdy stačí teplota málo nad nulou a ve skleníku máte zeleno od ptačince – kvete i v zimě, mráz mu příliš nevadí a zjara se ho budete těžko zbavovat. Záhony neuhrabávejte, nechte je nahrubo, aby zemina promrzla a mráz ji rozdrolil do jemnějších hrudek. Zlepší se tím její struktura. Vymrznou i jednoleté plevele; pokud narazíte na trvalý plevel, pečlivě vyberte jeho kořeny a oddenky.

Ano či ne pro výměnu půdy?
Dodržujete-li střídání plodin, únava půdy se nemusí projevit ani po mnoha letech. Vyměnit půdu i v malém skleníku je práce opravdu fyzicky náročná, problémem bývá i množství nové zeminy, kterou je potřeba navozit. Jednodušší je předejít výměně zeminy rozumným používáním strojených hnojiv (přílišné přihnojování vede k zasolení půdy hlavně ve sklenících se záhony v betonové vaně), chlévské mrvy nebo jiného hnoje domácích zvířat i zarýváním zeleného hnojení. Hnůj můžete zarýt právě teď, máte-li možnost zapravit do země koňský hnůj, neváhejte – vyhřeje půdu o několik stupňů. Ani prasečí hnůj není jako hnojivo špatný, jen bývá příliš „studený“, proto se spíš zhodnotí v kompostu.
   V každém případě budete muset vyměnit zeminu, jestliže se objeví boulovitost kořenů brukvovitých (kedlubny, brokolice) – choroba je vysoce nakažlivá. Nepočítáte-li v několika následných letech s pěstováním brukvovitých zelenin, aplikujte práškové dusíkaté vápno jako dezifenkci půdy.

   KV                                                 Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení