Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Ford Taunus,trochu historie a renovace vozu.

Ford Taunus,trochu historie a renovace vozu.

První kontakt

Německá  Ford Motor Company byla založena v roce 1925 v Berlíně s montážní dílnou v západním části přístavu. V roce 1931 se výroba přesunula z Berlína do nové továrny v Kolíně nad Rýnem která byla postavena v roce 1930. Předchůdci Fordu Taunus z roku 1939 byly modely Ford Rheinland a Ford Köln v roce 1933 a model Ford Eiffel v roce 1935 s motory V 8. Takzvaný „HUNCHBACK TAUNUS“ poháněl řadový 4 válec 1,2 litru s výkonem 34 PS s maximální rychlostí 106 km/h stál 2870 říšských marek. Po Druhé Světové Válce začala výroba až v roce 1948. Modely Taunus Standard. Taunus Spezial a Taunus De Luxe se vyráběly do roku 1952

Mistrovské dílo

Od roku 1952 do roku 1968 se všechny německé Fordy jmenovaly TAUNUS a byly značeny 12M, 15M, 17M, 20M a 26M. M znamenalo Masterpiece - Mistrovské dílo

V roce 1952 opustil výrobní linky první Taunus 12M. Motor o obsahu 1,2 litru měl výkon 38 PS. V roce 1959 byl vzhled modelu 12M nově navržen. Model 15M byl dodáván také s motorem o obsahu 1,5 litru a výkonem 55PS.

 

 

Oba modely 12M a 15M byly modernizovány v roce 1957. Taunus 17M byl přidán do nabídky s motorem 1,7 litru a výkonem 60PS jako větší bratr. V roce 1959 se model 12M nabízel také s motorem 1,5 litru. V roce 1960 byl představen nový model 17M s kompletně novým aerodynamickým vzhledem. Model 12M byl také kompletně modifikován. V roce 1962 byl model 12M vybaven novým 4 válcovým motorem do V o obsahu 1,2 litru o výkonu 40 PS. V roce 1964 byly vyrobeny nové modely 17M a 20M úpravami starého modelu 17M. Nová karoserie těchto dvou modelů neměla prakticky žádných rozdílů. Model 20M byl znám jako rychlejší bratr modelu 17M. Model 20M byl vybaven novým motorem 2,0 litru V6 o „strach nahánějícím“ výkonu 90PS! A byl vyroben z motoru 1,7 V4 z modelu 17M který měl výkon 70PS.

V roce 1966 byly provedeny poslední změny modelů 12M a 15M, které byly nahrazeny TAUNUSEM nové generace v roce 1970. V roce 1967 byl nový model 17M také dodáván s motorem 2,0 V6 nebo motorem 2,3 V6 stejně jako model 20M v roce 1968. V roce 1969 byl přidán nový mistrovský kus, model TAUNUS 26M. Byl poháněn motorem 2,6 V6 o výkonu 125 PS který byl také dodáván pro model 20M. Modely 17M, 20M a 26M byly nahrazeny novou sérií FORD CONSUL a FORD GRANADA v roce 1972.

Kolínské pozdní baroko
V roce 1970 byl uveden na trh nový FORD TAUNUS. Byl navržen kratší, širší, placatější – TAUNUS TC. Byl velmi podobný anglickému modelu FORD CORTINA. Byl poháněn řadovým 4 válcem 1,3 litru (59PS) nebo 1,6 litru (72PS) popřípadě motory V6 o objemu 2,0 (90PS) nebo 2,3 (108PS). Byl dodáván v provedení L,XL,GT a GXL a karoserii typu Limusina (Saloon/Sedan), coupé (Fastback) a Turner (Estate Car/Station Vagon). V roce 1973 byl nahrazen modelem TAUNUS I jenž byl kompletně nově vybaven. Provedení L,XL a GXL bylo v nabídce společně s novým podvozkem. V roce 1976 byla představena poslední řada TAUNUS II která měla stejnou výbavu jako TAUNUS I ale vzhled byl odlišný. V nabídce bylo provedení L, GL a Ghia a 4 válcové motory 1,3 (55PS), 1,6 (72PS) a 2,0 (98PS) nebo V6 o obsahu 2,0 (90 PS) a 2,3 (108PS). Tento TAUNUS byl naprosto identický s anglickým FORDEM CORTINA. Ještě jednou byly v roce 1979 provedeny úpravy na karoserii a motorech, které byly silnější a hospodárnější.
V roce 1982 byl model FORD TAUNUS nahrazen modelem FORD SIERRA


Renovovný Ford Taunus byl vyroben v roce 1979, tudíž se jedná o jeden z posledních modelových roků. Původně byl vybaven řadovým 4válcovým motorem o objemu 1,6 l. Vozidlo bylo pravděpodobně provozováno bez větších oprav až do roku 2002, kdy se mi dostal do zorného pole. Motor byl poznamenán „oblíbenou“ úpravou na provoz na LPG, které bylo ale odstraněno. Vozidlo bylo již ve značném stádiu koroze, a to hlavně podlahové časti v kabině a zavazadlovém prostoru. Blatníky a prahy již také jevily známky úbytku kovu. 4 stupňová převodovka svojí funci plnila a diferenciál žádné divné zvuky nevydával. Interiér měl nejlepší léta již dávno za sebou a tak jsme se rozhodli, že z auta zůstanou jen doklady a zbytek půjde do „ekologické“ likvidace. Jenže mi v žilách koluje fordí modrá krev, tak mi to srdce nedovolilo. Částečná oprava, nebo „americká“ renovace by nic neřešila, bylo rozhodnuto, že se pustíme do kompletní renovace. Z vozu postupně zmizelo vše co bylo sežráno rzí a tak nám toho moc nezůstalo. Naštěstí se podařilo sehnat ještě jednu karoserii v zachovalém stavu, ze které jsme použili potřebné díly. Díky možnostem druhovýroby bylo také možné ostatní (např. blatníky) koupit nové. Před odvozem do lakovny byla karoserie kompletně opískována a zbavena všech zbytků starých laků a koroze.
Interiér byl kompletně odstojen jako první, a tak mohly probíhat čalounické práce. Ze sedaček zůstaly jeno kovová péra, výplně byly dodány nové. Z dveřních panelů jsme sundali starou a potrhanou koženku a stropní čalounění šlo za koženkou do kontejneru. Jako potahový materiál byla vybrána kombinace látky na bázi mikrovláken kvůli dobré údržbě a oddolnosti v kombinaci s umělou kůží na nové dveřní panely. Vše v kombinacích modré barvy. Z interiéru byl ale zachráněn podlahový koberec, asi náhodou vydržel, a tak byl po několika procesech čištění a oprav připraven do „nového“. Strop bude ze stejného materiálu jako sedačky a za dní plato. Tto bylo jasné od začátku.

Jelikož se se stávajícím motorem nedalo jezdit a měli jsme k dispozici vyzkoušenou a prověřenou krásku 2,3l  V6, bylo jasně že tam půjde. Nebylo potřeba generálky a tak došlo jen k nabarvení bloku motoru a k celkové očistě agregátu a věcí spojených s ním. Připravili jsme převodovku pro motory V6, opět vyzkoušenou a tak to byla prakticky sázka na jistotu. Diferenciál zůstal původní. Ostatní mechanické a funkčí díly, které byly již dávno odstrojeny se pokud to bylo možné vyměnily za nové. Tak že se na autíčko těšily úplně nové brzdy, péra, tlumiče, nápravy atd. Tyto díly byly opatřeny lakem v kombinaci červená/žlutá.
Jelikož se vůz zdržel kvůli různým komplikacím v lakovně cca 3 měsíce, bylo na výše uvedenou činnost poměrně dostatek času. Mezitím se jako zázrakem podařilo sehnat netknuté chromované nárazníky, originální Alu disky a sadu předních a zadních světel. Zázraky se dějí.
Po návratu z lakovny už šlo „jen“ o to, celé vozidlo zkompletovat. Bylo samozřejmě nutné dávat dobrý pozor na čerstvě nalakovanou karoserii, aby nedošla úrazu ještě před první jízdou.
Ta proběhla již na jaře, neboť většina prací probíhala v zimním období. Než se „nové“ auto dostalo na silnici k první plnohodnotné projížďce, uběhlo od prvního rozhodnutí o opravě cca 9 měsíců. Uteklo to jako voda a pocity z první jízdy se těžko dají vyprávět.

                                  Autor článku + foto www.rcc.cz

Přihlášení