Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Choroby ovocných stromů – II. díl

Choroby ovocných stromů – II. díl

Červitost
Červitost malých jablek, hrušek a švestek působí pilatka. Tato moucha klade vajíčka na květy. Vylíhlé housenice vyžerou vnitřek mladých plodů, na jejichž povrchu se objeví velké otvory, z nichž vytéká hnědočerný trus. Plody většinou spadnou a housenice se zakuklí v půdě.  U jablek může dojít také jen k povrchovému žíru. Takové plody dozrají a na jejich povrchu zůstane zkorkovatelá, zpravidla obloukovitá jizva. Protože pilatka reaguje na bílou barvu, lze ji chytat na bílé destičky natřené lepem, rozvěšené do korun stromů před rozkvětem. Vhodný je také účinný postřik hned po opadu květních plátků. Včas také otrhávejte malé napadené plůdky.
Tvarov deformované a černě skvrnité hruštičky, které se v červnu často vyskytují v hrušňových oblastech, zvláště po vlhkém a teplém jaru, jsou napadeny drobnými larvami plodomorky hrušňové.Na ochranu proti škůdci pomáhá setřásání, sbírání a pálení napadených plůdků. V létě ničte kukly škůdce, které jsou blízko pod půdním povrchem, kypřením půdy pod napadenými stromy.

Monilióza
Na všech druzích ovocných stromů, zvláště však u peckovin a jádrovin se slabou slupkou a s řídkou dužninou se vyskytuje monilióza, projevující se hnědou hnilobou plodů, většinou se soustřednými kruhy světlejších výtrusnic. Napadená jablka a hrušky, stačí sotva patrné poranění, při uskladnění zčernají. U peckovin se nemoc projevuje také odumíráním letorostů. Proti této chorobě není spolehlivá chemická ochrana. Protože napadá hlavně poraněné zrající plody, snažte se chránit především plody před poraněním. Zbavujte se vos, odstraňujte plody poškozené ptáky, udělejte komplexní ochranu proti obaleči a strupovitosti. Napadené plody včas odstraňujte, zaschlé plody, které zůstanou přes zimu v koruně a jsou zdrojem nákazy, v předjaří sbírejte a spalte. Také napadené výhony odřežte a spalte. Částečnou preventivní ochranou proti monilióze je vyrovnaná výživa stromů, zvláště nepřehnojování dusíkem.

Proliferace(metlovitost)-Vážné onemocnění jabloní
Hlavním příznakem této mykoplazmózy jsou zvětšené palisty, které mívají listový tvar a po okrajích jsou zoubkovány. Nemocné stromy na jaře dříve raší a rašící pupeny jsou zbarveny do červena. Na listech se často vyskytují barevné změny, jako blednička, stříbřitost, červenání nebo bronzovatění. V létě dochází k prorůstání neboli proliferaci pupenů, vznikají předčasné výhony, které dávají větvím metlovitý tvar. Napadené stromy dávaí nízké sklizně drobných plodů, často s dlouhou stopkou. Plody mají nižší obsah cukrů a kyselin a hůře se uchovávají. Odrůda Wealthy je vůči proliferaci značně tolerantní, výnosy u nemocných stromů jsou jen o málo nižší než u zdravých. Proliferace se občas vyskytuje i u hrušní.

Zhoubná rakovina třešní
U nemocných stromů třešní a to nejčastěji u odrůdy Kaštánka zakrňují a předčasně odumírají mladé výhony, vzniká nahloučení pupenů a znetvořuje se celá koruna. Na větvích se tvoří rakovinné nádory, objevuje se klejotok a koruna odumírá. Stromy málo plod, plody jsou menší a znetvořené. Rakovinné zduřeniny a nádory se objevují i na kořenech, které pak i odumírají.

Kaménkovitost u hrušní
Na povrchu plodů se již 2 – 3 týdny po odkvětu objevují tmavě zelené skvrny, pod nimiž jsou v dužnině nepravidelné shluky kaménkovitých buněk, které jsou často tmavě zbarvené. Povrch plodů bývá později různě zdeformován. Na kmenech a větvích se objevuje pčrdčasné praskání kůry, která připomíná kůru dubu. Nemocné stromy přestanou postupně plodit. Od virové kaménkovitosti je nutno odlišovat kaménkovitost fyziologickou, která je způsobena nevhodným stanovištěm (těžké vlhké půdy) nebo studeným a vlhkým počasím. V tomto případě bývají kaménky soustředěny většinou kolem jádřince, jsou malé a světlé. Fyziologická kaménkovitost se zpravidla projevuje na všech plodech, kdežto virová kaménkovitost se může vyskytnout jen na některých, zvláště na počátku ochuravění. Deformaci plodů může způsobit také sání mšic nebo ploštic.

Mrtvice meruněk
Nemoc se projevuje tak, že za vegetace náhle zežloutne, uvadne a uhyne větev, část koruny nebo i celý strom. Příčina této nemoci, která napadá nejvíce stromy ve věku 10 – 20 let, není dosud zcela objasněna. Může to být nevhodné stanoviště, příliš vlhké nebo suché, poškození mrazem, houbová nebo bakteriální infekce při řezu v nevhodnou dobu (v zimě), náchylná odrůda, nevhodná podnož aj. Jako převence před chorobou se doporučuje vysazovat odolné odrůdy štěpovanéna meruňkovém semenáči, chránit kmen a větve před mrazovým poškozením, řezné rány dobře zatírat latexovou barvou a zajišťovat dostatek vápna a drasla v půdě. Mrtvice se může vyskytnout i u třešní a švestek.  V posledních letech se u meruněk rozšířila houbová choroba gnomonióza, působící hnědnutí listů,které pak usychají a opadávají. Preventivní ochranou je postřik. Spadané listí, na němž choroba přezimuje, shrabujete a palte.

  KV                     Ilustrační foto: sxc.hu

 

Přihlášení