Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Choroby ovocných stromů – I.díl - Virózy

Choroby ovocných stromů – I.díl - Virózy

Přenos virového onemocnění je možný také půdou, např. dotykem kořenů nebo jejich poraněním nářadím při obdělávání půdy. Některé virózy se šíří i semenem. Virózní mohou být i podnože, zvláště množené vegetativně, z nichž se viróza přenese na naštěpovanou odrůdu. Některé nemoci označované běžně jako virózy – proliferace, gumovitost, zploštělost jsou dnes již řazeny pod mykoplazmózy, protože jejich původcem jsou mykoplazmata, a o kterých bude řeč příště. 

Jednotlivé virózy mají specifické příznaky, které se však často nemusí navenek ani projevit, což je pro šíření těchto chorob tím nebezpečnější. Příznaky na listech se zjišťují nejlépe v červnu, na plodech před sklizní. Rostlina napadená virózou je nemocná celá, i když příznaky, např. mozaika (pestrost) se projevují jen na několika listech. Na mladých stromech nebo na mladých výhonech se příznaky nemoci projevují dříve než na starých stromech. Nemoc se může od doby nákazy projevit až po několika letech a také příznaky mohou být v jednotlivých letech různě zřetelné.

Ochranou před virovými chorobami je především vypěstování a nákup zaručeně zdravé sadby, pečlivá chemická ochrana proti savému hmyzu v době vegetačního klidu i za vegetace a používání roubů ze zdravých stromů při přeštěpování. Napadené stromy jsou zpravidla nevyléčitelné, a proto je lépe je vykopat pokud možno se všemi kořeny a nahradit je zdravými. Na stejné místo se však doporučuje sázet pokud možno jiný druh ovocného stromku a to až po 4 – 6 letech. Při řezu virózních stromů je nutno po ukončení řezu každého stromu dezinfikovat nářadí v 1-2% roztoku formaldehydu nebo ohněm.

Nejrozšířenější viróza – mozaika listů
Mozaika listů se projevuje světle zelenými, bělavými, žlutými i jinak zbarvenými skvrnami ve tvaru prstenců, proužků a skvrn různé velikosti. Vyskytují se někdy třeba na několika listech, jindy na většině. Škody způsobené mozaikami bývají většinou méně významné, u některých citlivých odrůd, zvláště v kombinaci s jinými virózami, mohou být ale značné. Mozaikovým virózám jsou dosti podobné skvrny na listech způsobené sáním mšic, roztočů a křísů. Při pečlivějším pozorování zjistíme na rubu listu stopy po sání hmyzu nebo dokonce i zbytky hmyzu (mšic). Mimoto může vlivem sání vzniknout stočení, zkrabatění nebo znetvoření listů. Sáním bývají poškozeny zpravidla všechny nebo převážně vrcholové listy letorostů, mozaikou jen některé listy, zpravidla naspodu letorostu. S příznaky viróz nelze také zaměňovat změny na listech způsobené nedostatkem někerých prvků ve výživě ovocných stromů (např. manganu, železa, hořčíku, zinku) nebo strupovitostí v počátečním stadiu, projevující se světlejšími skvrnami nebo chlorózou. Mozaika se přenáší rouby nebo očky z nemocných stromů.

Nejzhoubnější viróza švestek – šarka                                                 
Všimli jste si již někdy předčasně dozrávajících a padajících švestek, které mají na svém povrchu vpadlé klikaté proužky a prstence? Povrch plodů je hrbolatý jako od neštovic a dužnina je v místech pod znetvořeninami červenohnědá. Tak se projevuje šarka (bulharský název pro neštovice). Ovoce má méně cukrů a je kyselejší. Na listech bývají proti světlu bledě zelené nebo žlutozelené nezřetelné rozplývavé skvrny, zejména na mladých výhonech vyrůstajících z kořenů. Šarkou bývají napadeny kromě švestek renklódy, mirabelky, slívy, meruňky i broskvoně. V oblastech zamořených šarkou se nedoporučuje zakládat nové výsadby uvedených druhů peckovin, pokud se všechny nemocné stromy i v okolí nevykácí. Chcete-li zde přesto pěstovat některou ze slivoní, lze doporučit Zelenou renklódu, švestku Stanley nebo Mirabelku nancyskou, které jsou sice také virózou napadeny, ale škody na nich jsou menší. K vymícení šarky je nutný celý soubor opatření. Vysazujte zaručeně bezvirózní sadbu ze školek, ničte mšice jako hlavního přenašeče choroby a do vzdálenosti 1 km od výsadby vykopejte kromě nemocných stromů i keře trnky a kustovnice, které mohou být nositeli choroby. Po dobu aspoň 5 let po výsadbě stromky pečlivě během vegetace prohlížejte, zda na ně nebyla nemoc přenesena, protože pak byste je museli ihned vykopat, abyste zabránili dalšímu přenosu choroby mšicemi.

Některé další virózy ovocných dřevin
Kroužkovitost se projevuje na listech třešní, višní i ostatních peckovin světle zelenými rozplývavými kroužky, které jsou patrné zejména proti světlu a jejichž střed často odumře a listy jsou pak dírkovité. Okraje dírek jsou zelené, kdežto u houbové choroby nazývané suchá skvrnitost listů jsou červenofialově zbarvené. Příznaky virózy se projevují zpravidla na nejdříve vyvinutých listech. Příznakem Stecklenberské  virózy višně je zakrňování letorostů, žlutavá skvrnitost listů, někdy i vytváření zvláštních lístkovitých výrůstků na spodní straně listů. Květní pupeny většinou nerozkvetou, ale uvadnou, uschnou a opadají. Drsnost slupky u jablek některých odrůd se projevuje zvláště za chladného počasí na mladých plodech nepravidelnými rezavými skvrnami, trhlinami a korkovatěním slupky.

      KV                                                    Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení