Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Způsobují 3D televizory oční vady?

Na českém trhu se letos objevily 3D televizory, na kterých lze se speciálními brýlemi sledovat trojrozměrný obraz. Zároveň se ale začalo mluvit o negativním vlivu dlouhodobějšího sledování 3D obrazu na lidské oko. Jaká jsou tedy skutečná rizika?

   3D televizory, ale i mobily a další komunikační prostředky pravděpodobně nevyvolávají žádné zrakové vady.  Je to stejné jako s UV zářením, o kterém se v okamžiku, kdy bylo objeveno, že k nám proniká atmosférou, začalo tvrdit, že by také mohlo těžce poškozovat zrak. Není to pravda. V populaci ale existuje početná skupina lidí, kteří mají dioptrické, neboli refrakční vady, což jsou vady lomivosti oka. Mezi ně patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Všichni tito lidé by mohli mít při usilovném sledování 3D televize potíže, pokud nemají svůj zrak správně korigován brýlemi nebo kontaktními čočkami. V určitém věku hraje roli i presbyopie neboli ztráta schopnosti zaostřování zraku na blízko. Také u této skupiny lidí je třeba správná korekce, jinak se mohou vyskytovat potíže hlavně s viděním na blízko a čtením.

Syndrom „office eyes“ při nadměrné zátěži očí
    Při intenzivnějším sledování 3D televize pak u takto již postižených lidí může vést nadměrná oční námaha ke zčervenání očí, bolestem hlavy nebo zvýšené únavě. Pro lidský organismus je taková náhlá koncentrace pozornosti nadměrná a mozek může ono vnímání stereoskopických obrazů vypouštět. Ale netýká se to jen případů sledování 3D televize, stejný problém u těchto lidí nastává i u klasické televize nebo při delší práci s počítačem. Tento problém se vyskytuje u vytížených manažerů, a onomu syndromu se dokonce odborně říká „office eyes“. U takto přetěžovaných očí dochází k osychání rohovky a spojivky oka, protože člověk je tak zaujat prací, že zapomíná normálně mrkat a nesvlažuje si fyziologicky oči.
 
   Tento problém může vznikat i u těch, kteří v dětství šilhali a mají určitým způsobem narušenou rovnováhu optických os. Šilhání vzniká v mozku, poruchou koordinace motorických a senzorických center, které řídí pohyb očí, vnímají nejrůznější objekty a zrakové vjemy složitě zpracovávají. U šilhajících pacientů vzniká porucha binokulárního vidění, česky řečeno vázne dokonalé zpracování zrakových vjemů oběma očima. Binokulární a prostorové vnímání, ale také zraková ostrost, se u člověka vyvíjí od narození postupně až do šestého roku života. Jakékoliv narušení tohoto vývoje, právě například šilháním, se pak odrazí ve schopnostech používat dobře obě oči. Proto v dospělosti lidé, kteří byli v dětství pro šilhání léčeni nebo operováni, mohou mít poruchy stereoskopického, neboli prostorového vnímání. Jakmile tedy člověk nemá vyvinuté hloubkové, trojdimenzionální vidění, při sledování 3D televize má pocit, že se mu obrázky vlní, nevidí obraz hloubkově, nýbrž jen plošně jako v dvojrozměrné verzi. Při delším sledování televize mohou nastat někdy funkční potíže. Tito lidé dokonalé prostorové vidění již nezískají. To samé se týká pacientů, kteří měli v dětství špatně léčenou nebo neléčenou tupozrakost a v podstatě tedy správně vidí jen na jedno oko.
 
3D televize zdravé oči nepoškozuje
   3D televize zdravé oči nepoškozuje, může jen za určitých okolností „vyvolat“ funkční problémy u oční vady, kterou měl člověk už předtím. Týká se to tedy například zhoršení dioptrických vad, vyvolání astenopeických obtíží spojených se šilháním v dětství, potíží u presbyopů, apod. Viditelným a subjektivně vnímaným odrazem těchto změn jsou doprovodné problémy: bolest hlavy, zčervenání očí, pocit svědění a škrábání ze suchého oka, alergické projevy, atd. Všechny tyto potíže jsou způsobeny nadměrným úsilím zrakového orgánu. Ten při svém fylogenetickém vývoji na tento způsob vnímání a vidění nebyl uzpůsoben.
 
Někteří výrobci 3D televizorů varují před nebezpečím epileptických záchvatů.
   Poslední skupinou lidí, kterým může sledování stereoskopického obrazu nějakým způsobem uškodit, kteří mají zároveň oční problém a  nějaký doprovodný psychologický. V literatuře jsou popisovány případy, že z intenzivního zážitku při sledování 3D televizoru a při duševním pohnutí může u některých predisponovaných jedinců vzniknout epilepsie. Takové případy se již staly.  Pacient s těžkou krátkozrakostí a neurologickým postižením dostal při sledování 3D filmu v kině epileptický záchvat. Příliš se vžil do děje a tento emoční zážitek u něj vyvolal záchvat. Tato vazba může skutečně nastat, ale člověk musí mít k epilepsii predispozici, aby v kombinaci s větší oční dioptrickou vadou a psychickou zátěží 3D obrazu mohla taková situace nastat. 
    Při emočních zátěžích a koncentrované pozornosti jsou zatíženy také cévy v mozku, ve výjimečných případech tak může nastat také cévní mozková příhoda. Na světě byly zatím popsány dva případy, kdy se pacient při intenzivním sledování televize, ale klasické dvojrozměrné, tak emočně „vzrušil“, že dostal náhlou ataku ztráty zraku. Po chvíli se mu ale zase spontánně vrátil. Znovu je ale nutné zdůraznit, že takoví lidé jsou k takovým příhodám určitým způsobem predisponováni, stejně jako k cévní mozkové příhodě. Mají už primárně špatné cévy nebo sklerózu.

Děti by měly sledovat 3D televizi méně než televizi normální
    Poslední výzkumy také říkají, že rizikovou skupinou jsou v naší problematice děti. U těch se nedoporučuje, aby 3D televizi, ale i obecně televizi a počítače sledovaly delší dobu. Denní limit by měl být maximálně dvě až tři hodiny. U dospělého člověka je to pět až šest hodin. Existují různé teorie, jak vzniká krátkozrakost, a jedna z nich hovoří o tom, že při dlouhodobém sledování televize nebo monitoru počítače dítě intenzivně zaostřuje zrak a tím značně působí na sklivec, čímž může urychlit vývoj krátkozrakosti. Sama televize tuto vadu nezpůsobí, ale mohla by urychlit její vývoj. Namáhání oka při sledování 3D televize je pak mnohem větší než u normální televize. Dá se říct, že když se děti mají na normální televizi dívat maximálně dvě hodiny denně,  u 3D televize by to mělo být ještě méně. Pro vývoj dětského oka by to nemuselo být dobré, oko na to není stavěné. 
  O zrak bychom si měli pečovat všichni, a především ti, co ho potřebují pro svoji profesi, třeba řidiči. Neškodilo by, kdyby si před Vánoci nadělili jako dárek vyšetření očí, aby lékař zjistil i malé nuance a opravil korekci jejich zraku do dálky. Důležité to je u presbyopie, která vzniká věkem již po čtyřicátém roce. V tomto věku vůbec neuškodí zjistit, zda nemám šedý zákal, glaukom, či nějaké změny na sítnici. Pokud by člověk nevěděl, že v dětství trpěl tupozrakostí, která mu zůstala, nebo má nevycvičené binokulární a prostorové vidění, možná by byl překvapen, že mu 3D televizor nepřinese takový vjem, jaký by si představoval a jak jej popisuje výrobce. Takový člověk nebude mít dokonalé prostorové vidění nikdy.

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení