Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Základní truhlářské práce zvládnete hravě

Orýsování
Máte-li potřebný dřevěný materiál pohromadě, musíte jej roztřídit prodanou práci podle nejvýhodnějších délek. Přitom berte v úvahu i polohu suků – nesmí být v místech, kde budete později dělat drážku nebo jiný spoj. Všímejte si i kresby let, zvláště u tvrdého dřeva, a vybírejte pro daný výrobek nejvhodnější plochu. Vždy platí nejdůležitější zásada: dvakrát měř, jednou řež Dříve než začnete řezat, zkontrolujte měření tak důkladně, abyste měli naprostou jistotu. Vyznačte předepsanou délku např. hranolu (na každém konci nechtě něco navíc) a pak na jeho obvodu podle úhelníku nakreslete tužkou od značky kolmici kolem dokola. Nesejdou-li se začátek a konec těchto čar přesně, je dřevo křivé nebo zkroucené a budete je muset rovnat. Pro kreslení značek si vyberte nejlepší plochu a hranu.
   Rejsek se používá k narýsování čar rovnoběžných s hranou prkna. Přiložte jeho dorazovou plochu pevně k prknu a přitlačte hrot na jeho čelní plochu. všimněte si směru kresby let a táhněte nástroj takovým směrem, aby léta táhla hrot směrem od vodicí hrany. Rejsek se dvěma hroty je obdobný nástroj, kterým se rýsují současně dvě rovnoběžné čáry, určující polohu a šířku drážky a čepu. Pokud se obě spojované části orýsují při jednom nastavení nástroje, jdou teoreticky dokonale sesadit k sobě. Šikmé (kosé) čáry narýsujete pokosníkem, jehož otočné rameno umožňuje nastavit a opakovaně vyznačovat libovolný úhel.

Hoblování
Pracujte tak, aby byly hobliny stále jemné (důležitá je správná poloha želízka), a berte v úvahu směr dřevních vláken – vždy hoblujte po létech. U většiny prken můžete vidět směr let na hranách: jestliže vystupují k povrchu prkna na jeho levé straně, musíte hoblovat zprava doleva a naopak. Tato metoda není úspěšná vždy, protože někdy jsou na ploše místa, kde mají léta nepravidelný průběh. Na některých kusech dřeva, například mahagonového, je prozrazuje tmavé zabarvení a hrubší povrch při dotyku. Tato místa lze přehoblovat dvěma způsoby: zkuste pootočit hoblík o 45° ke směru jeho pohybu, nebo potřete jeho spodek trochou včelího vosku.
   Malý hoblík se drží v dlani jedné ruky a užívá se při začišťování konců prken a ke sražení nebo zkosení hran. Sražení (nepatrné zkosení) hran napomáhá rovnoměrnějšímu rozdělení barvy u hran při lakování nábytku. K rychlému hoblování bez velké námahy slouží elektrický hoblík; pracuje se s ním obdobně jako s ručním nástrojem, ale musí se pracovat pozorněji na začátku a při dokončování tahů. Když tělo hoblíku při přiblížení k hraně prkna poklesne, vznikne nepěkná prohlubeň. Elektrickým hoblíkem neubírejte nikdy materiál hlouběji než do vzdálenosti 0,5 mm od vyznačené rysky, dokončete práci ručním hoblíkem. Ten se lépe ovládá a výsledný povrch je mnohem lepší.
 
Řezání
Vždy se ujistěte, že je řezaný kus dobře upnut a vyrovnán. Používejte elektrickou pilu, ověřte si, že je kabel dost dlouhý, abyste mohli dokončit celý řez bez zadrhnutí. Jednoruční pila se drží s ukazováčkem nataženým ve směru držadla, aby vedl list pily ve správném směru v obou rovinách. Když začínáte řezat, přiložte k vyznačené čáře palec druhé ruky – poslouží jako vodítko (doraz), o něž se list pily boční plochou opírá. Uchopte držadlo pily volně a několika lehkými tahy dozadu a dopředu bližší polovinou listu začněte řez. V západních zemích se pily brousí tak, aby řezaly, když jsou tlačeny (japonské naopak při tahu), takže řežete plynulým pohybem vpřed, zpátky táhnete pilu volně.
Vždy kontrolujte, je-li rovina listu pily kolmá na stěny řezaného kusu. Úhel ovládáte nataženým ukazováčkem. Při dořezávání zajistěte, aby byl odřezek podepřen nebo držen, jinak by se mohlo dřevo vyštípnout. Při řezání (ruční i elektrickou pilou) se nejčastěji chybuje tím, že se nesleduje, po které straně rysky se vede řez. Vždy označte odpadový kus a řežte podél rysky v jeho ploše. Řežete-li tenký materiál nebo rozřezáváte-li prkno elektrickou pilou, použijte vodicí doraz, připojený svěrkami na opracovávaný kus. To platí jak pro přímočarou, tak pro okružní pilu, u níž musíte zajistit, aby svěrky nebránily pohybu motorové části pily.

Frézování
Frézka se často využívá jen k zhotovení ozdobných prvků a opracování hran, pro amatérského truhláře však má zdaleka největší význam tím, že umožňuje dělat všechny spoje přesně, takže i nevyučený kutil je při práci se dřevem úspěšný. S dostupným sortimentem fréz můžete dělat drážky, polodrážky, čepy a rozpory i rybinové spoje. Při práci s frézkou musíte mít na paměti některé její vlastnosti; především velkou rychlost otáčení fréz Pracujte proto opatrně a raději používejte bezpečné provedení frézky, u níž je fréza před a po každém „řezu“ zasunuta. Vyzkoušejte si v praxi na kusu hrubého dřeva frézy, které si koupíte, dříve než je začnete používat: jednak si tím ověříte, jak se s nimi pracuje, ale i proto, abyste mohli zvolit tu nejvhodnější pro daný úkol. Projeďte materiálem 2-3x. Jestliže se dřevo pálí nebo otáčky frézy klesají ubíráte na jeden záběr příliš mnoho materiálu; přestaňte, oddalte na chvilku frézu a zkuste frézovat znovu. Než zasunete frézku do záběru, nechte ji roztočit na plné otáčky; nikdy ji nespouštějte, dotýká-li se fréza dřeva.
   Mnoho frézek má odnímatelnou boční opěrku; přidáním ještě jedné se značně usnadní frézování drážek do hrany prkna, frézka nemůže ujíždět ze strany na stranu.
   Někteří truhláři dokáží po delší praxi vést frézku volnou rukou (stejně i přímočarou pilou), ale nováček by měl vždy používat boční opěrku nebo jiný vodicí doraz. Stačí i lať připevněná svěrkami k materiálu.

  KV                                                   Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení