Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Výhody a nevýhody různých typů zateplení

Vnější zateplení
Pro většinu budov je vhodnější použít venkovní zateplení. Zejména u panelových domů je to i účinná cesta k prodloužení jejich životnosti. Zateplení chrání v zimě před mrazem a v létě před slunečním žárem, takže klesne namáhání dilatace. Ocelové spojovací prvky jsou více chráněny před povětrností a tedy i korozí. Pozor však na nesprávný návrh zateplení, při kterém naopak dochází ke kondenzaci vody v konstrukci, která korozi ocelových prvků urychlí! Zateplením se řeší i tepelné mosty ve spárách mezi panely a při správném návrhu i u okenních otvorů.
Výhody a nevýhody
+ zdivo je „v teple“ a není tolik manáháno výkyvy teplot a povětrností;
+ zvýší se akumulační schopnost domu;
+snáze se eliminují tepelné mosty v konstrukci (okenní překlady, věnce, stropy aj.);
+riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci je minimální;
+budova získá novou fasádu, což vede k úsporám nákladů na údržbu;
+ při instalaci se příliš neruší pobyt osob uvnitř;
-potřeba lešení a prostoru okolo domu;
-izolaci je potřeba provádět naráz v celé ploše stěny;
-rozšíří se vnější obrys domu (může dojít k přesahu na cizí pozemek);
-vyšší náklady

Vnitřní zateplení
   V některých případech (např. Je-li fasáda domu historicky cenná) lze uvažovat o vnitřním zateplení. Velkou nevýhodou je to, že stavební práce probíhají v bytě a že se plocha bytu sníží. Podmínkou je samozřejmě kvalitní návrh i realizace zateplení. Vnitřní zateplení může spočívat v přizdění stávající zdi tepelně-izolačním materiálem, omítnutím speciální omítkou nebo i vybudováním nové vnitřní stěny s izolací v meziprostoru. Uvědomíme-li si, že pro vnější zateplení se běžně používá izolace v tloušťce 15 až 20 cm, je zřejmé, že vnitřní zateplení bude vždy kompromisem mezi požadavkem na úsporu tepla a velikostí obytného prostoru.
   Protože však nemůžeme izolovat také vodorovné konstrukce, vznikají velké tepelné mosty. Původní obvodová stěna je po zateplení oddělena od teplého vnitřního prostředí vrstvou izolace, a proto je po zateplení mnohem chladnější. V místech, kde se napojuje na příčky, stropy a podlahy, ochlazuje tyto přilehlé konstrukce tak intenzivně, že se v místech styku může objevit plíseň. Mezi původní stěnou a izolací také vzniká chladná zóna, kde se s velkou pravděpodobností objeví zkondenzovaná voda uvnitř konstrukce. V důsledku může být narušena nejen obvodová stěna, ale také nosné prvky stropů a podlah (hniloba zhlaví trámů apod.).
Výhody a nevýhody
+možnost izolovat jen jednu místnost;
+snadný přístup, bez lešení;
+možnost instalovat bez ohledu na počasí;
+snáze se provádí svépomocí;
-riziko kondenzace vlhkosti ve stěnách domu;
-riziko promrzání vnějšího zdiva;
-riziko růstu plísní, zejména v oblasti tepelných mostů;
-zmenšení plochy místností.

Kontaktní zateplení
   Jde o nejvíce rozšířený způsob zateplení, kdy je izolant přilepen k podkladu a ukotven hmoždinkami (jak kvůli gravitaci, tak kvůli větru, který by ho mohl odtrhnout). Na izolant se pak nanáší stěrková omítka se ztužující síťkou. Jako izolant se používá nejčastěji polystyren, někdy tuhé desky z minerálních vláken (zejména ve vyšších patrech budov, kvůli požární bezpečnosti). V zahraničí se používají i korkové desky, jako přírodní materiál. Největší výhodou je poměrně nízká cena a bohatý výběr dodavatelských firem. Další výhodou je to, že se v izolaci nevyskytují tepelné mosty. Zateplení lze použít i na poměrně členité plochy. Na izolaci je možné přilepit i drobnější tvarové prvky (šambrány, pilastry, římsy aj.) z polystyrenu, polyuretanu nebo sádry. Díky tomu může mít dům i po renovaci stejný výraz jako před ní. K dispozici jsou omítky v mnoha barvách a s různou strukturou povrchu (hladká, škrábaná). Je možné použít i keramický obklad, např. Jako imitaci režného zdiva.
   Nevýhodou je to, že systém vyžaduje pevný a únosný podklad. Kontaktní zateplení nikdy nepoužíváme na vlhké zdivo! Některé technologické operace se dají provádět jen za příznivého počasí, což může stavbu prodloužit. Důležité ej, aby jednotlivé prvky (izolant, lepicí a omítkové hmoty, lišty, hmoždinky a další) tvořily dohromady systém se zaručenými parametry. Kombinovat různé prvky, vybírané způsobem „aby to moc nestálo“, se nemusí vyplatit – v zateplení mohou vznikat trhliny, životnost může být kratší a případná reklamace velmi složitá. V případě panelových domů vybízejí velké jednolité plochy k jejich ozvláštnění originálním barevným řešením. Zde je ovšem zapotřebí jistá obezřetnost při kombinaci a napojování velkých světlých a tmavých ploch. V letním slunečním žáru může být teplota na různě barevných omítkách velmi odlišná a vlivem různé tepelné roztažnosti tyto „švy“ praskají.

Zateplení s odvětranou mezerou
   V tomto systému je mezi izolantem a vnější fasádou odvětraná vzduchová mezera. Vnější fasáda může být z libovolného materiálu – od prken přes nejrůznější deskové materiály až po mramor či fotovoltaické panely. Nejčastěji se vška používají plastové lamely nebo betonové tvarovky. Na zeď se připevní rošt, který nese vnější fasádu, a izolant se vkládá do roštu. Rošt může být ze dřeva nebo z ocelových prvků, vždy však tvoří větší či menší tepelný most a snižuje tak efekt izolační vrstvy. Protože rošt je kotven k podkladu, nezáleží na stavu venkovní omítky.
   Výhodou je, že se může použít pro mírně vlhké zdi. Systém lze také bez větších problémů demontovat a opakovaně použít, což je výhoda v případě,že chystáme přístavbu. Snáze se také provádí svépomocí. Nevýhodou tohoto systému je obtížnější aplikace na členitější plochy. Vzduchová mezera a vnější fasáda znamená celkovou silnější tloušťku systému. Obvykle také dojde k velmi výrazné změně vzhledu budovy.

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení