Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Správný jídelníček pro králičího vegetariána

Zelenou píci netrhejte u silnice
   Při výběru krmiva nelze spoléhat pouze na instinkt králíka. Ten je dobře rozvinutý jen u divokých zvířat, jejich ochočeným potomkům však chybí. Zelená píce nesmí nikdy pocházet z bezprostředního okolí továren nebo rušných ulic. Dokonce i na chemicky neošetřeném ovoci a zelenině mohou být nebezpečné látky, například zbytky ptačího trusu obsahujícího baktérie rodu Salmonella. Zelená píce zase může být z území, na kterém se vyskytuje myxomatóza. Onemocnění králíka lze předejít jen pečlivým opráním krmiva. Opranou zelenou píci musíme před podáním pečlivě osušit. Králíkům nesmíme podávat vlhkou trávu ani jiné orosené rostliny, neboť jim mohou způsobit trávicí potíže.
   Zvíře, které v zimě nedostávalo žádnou zelenou píci, je nutno na jaře pozvolna a postupně na tuto potravu přivyknout. Totéž platí o mladých zvířatech, která dosud nikdy nebyla krmena zelenou pící. Zpočátku podáváme jen malé porce, které postupně zvolna zvyšujeme. Mrkev je známou pochoutkou všech zajícovitých, ale podávaná ve velkém množství působí projímavě. Nesmíme proto králíkům dávat více než jednou malou mrkev denně.

Zpočátku dávejte krmiva více, pak dávku snižujte
   Jadrné krmení a objemnou píci je vhodnější podávat odděleně, v různé době, ale každého dne ve stejnou hodinu. Množství krmiva závisí na velikosti králíka, neboť ne každý malý králík zůstane skutečně zakrslý. Ráno musí náš chráněnec dostat velkou hrst suchého jadrného krmiva, tj. 20 až 30 g. V poledne mu dáme šťavnatou píci. Její množství musí být stanoveno tak, aby během jednoho krmení byla zkonzumována celá podaná dávka. Zpočátku je vhodnější dávat trochu větší množství a postupně dávku snižovat, až do stanovení správné porce. Nelze uvést konkrétní množství v gramech nebo počet centimetrů mrkve, ale obvykle postačí čtvrtka středně velkého jablka denně. Po celých čtyřiadvacet hodin musí mít králík k dispozici čerstvé seno, tvrdé krmivo a čerstvou vodu, kterou je třeba nejméně jednou denně vyměnit.
   Granulové krmivo je praktické, ale má jednu velkou vadu. Pro dlouhodobější krmení králíků je příliš jednotvárné. Zvířata, stejně jako lidé, nepřijímají potravu jen proto, aby žila, i králík má chuť na různé věci. Plnohodnotné krmivo je tedy dobré, ale s různými doplňky je ještě lepší. Rovněž do bohaté směsi obilných zrn je možno dodat občas jiné složky. K obohacení se používají ovesné nebo kukuřičné vločky, suchárky, křehké pečivo i svatojánský chléb. Výrobci krmiv pro zvířata nabízejí i různé lahůdky, jako například jogurtový drops nebo zeleninové krekry.

Tvrdé krmivo je důležité pro otírání řezáků
   Objemným krmivem je čerstvé seno, které má králík mít stále k dispozici. Nedostatek sena se projeví poruchami funkce trávicí soustavy králíka. Seno uchováváme na vzdušném a suchém místě, aby neplesnivělo. Správně uložené seno voní příjemně bylinkami, plesnivé naopak páchne zatuchlinou.  Takové králíkovi nelze podávat. Není vhodné ani jako podestýlka, neboť králík si občas uškubne i z vlastního lože. Seno je k dostání v sáčcích ve specializovaných obchodech nebo přímo u rolníků. Sláma není ke krmení králíků vhodná, používáme ji výhradně jen jako podestýlku.
   Tvrdá krmiva jsou pro králíka stejně důležitá jako jadrná směs. Králík sice není hlodavec, ale podobně jako hlodavci vyhledává tvrdá krmiva, aby si jejich konzumací otíral stále dorůstající dlátovité řezáky. Divocí králíci se neživí jenom trávou a pampeliškami, ale okusují také kůru stromů. Mohl by vám to potvrdit každý zahradník nebo hajný. Nevytvoříme-li zvířeti vhodné podmínky pro otírání řezáků, vyrostou mu tak, že mu budou vyčnívat z pysku a ztěžovat sbírání potravy. Divoký králík s takto znetvořenými zuby je odsouzen k zániku. Domácím králíkům může odborník zkrátit zuby kleštěmi, ale mnohem vhodnější je nadměrnému růstu řezáků předcházet.
   Králíkovi je vhodné dávat pravidelně suchý tvrdý chléb, pochopitelně neplesnivý, nebo větve listnatých stromů, nejlépe ovocných, neošetřených chemickými přípravky. Pokud nedáte svému miláčkovi tvrdou stravu, odreaguje si svoji potřebu hryzání na nábytku. Není to zlomyslný záměr ničit nábytek, ale projev životně důležité instinktivní činnosti.

Oblíbená rostlina pro králíčky je pampeliška, pozor na pryskyřník
   Každý chovatel by měl znát nejdůležitější rostliny, aby je mohl sám sbírat jako píci. Zpočátku budete určitě potřebovat klíč k určování rostlin. Oblíbenou rostlinou všech králíků je pampeliška. Kromě ní králíci rádi konzumují trávy, kokošku pastuší tobolku, chrastavec rolní, šťovíky, bolševník obecný, mléč rolní, jitrocele, mladé kopřivy, jetel ladní, vojtěšku, seradelu – ptačí nožku a vičenec. Chovatelé dále doporučují i vratič obecný, podběl obecný, pelyněk černobýl, řebříček obecný, svlačec rolní a další. V žádném případě nesmíte králíkům dávat pryskyřníky, ocún jesenní, tis, tetluchu kozí pysk, rulík zlomocný, bolehlav plamatý, rozpuk jízlivý, lilek černý, neboť všechny  uvedené rostliny jsou jedovaté. Jedovaté jsou také klíčky brambor a syrové fazole.
   Vhodnými krmivy, která králíci rádi přijímají jsou mrkev, ředkve, kedlubny, štěrbák, čekanka, krmná řepa, tuřín, celer, špenát, jablka, hrušky, topinambury, čínské zelí, měkké palice kukuřice a petržel. Velice opatrně podáváme syrové brambory, salát, kapustu, jetel červený, bílý a luční, neboť mohou u králíků vyvolat silné nadýmání. 

KV - Ilustrační foto:.sxc.hu

Přihlášení