Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Sláma a konopí - netradiční ale trendy stavební materiály

Budete-li se pozorně rozhlížet,uvidíte kolem sebe velký návrat přírodních materiálů a nárůst obytných i komerčních budov, které jsou z nich postavené. A je tu jedna věc – nepoužívají se jenom a pouze tam, kde rostou, ale i stovky či tisíce kilometrů daleko, jako je to třeba v případě staveb z bambusu. Vždyť kolik lidí třeba v roce 1990 nebo 2000 u nás stavělo ze dřeva a kolik je jich dnes?

Rákos
Výtečný lehký izolační materiál. Najdeme ho ve stropech a stěnách starých domů. Dnes přichází jeho renesance nejen v této jeho „neviditelné“ roli, ale i v roli zcela přiznané, kdy je dokonce dominantou domu – jako klasické a u nás nově objevené rákosové došky.
Konopí
Kulturní rostlina s velkým hospodářským významem v průběhu dějin. Množství vlákniny vyrostlé v jedné rostlině za rok je pozoruhodné. A tak se, stejně jako jiné rychle rostoucí rostliny, dostává do popředí zájmu některých stavebních firem i stavitelů - nadšenců a různých jejich sdružení. Bohužel to první převážně v zahraničí, to druhé u nás. Konopí je zajímavé pro stavební průmysl, protože představuje materiál doplňující dřevo, ale také materiál, který dřevo zcela zastoupí. Má srovnatelné vlastnosti a některé parametry dokonce ještě lepší. Z pazdeří se mohou vyrobit dobře izolující stavební desky na způsob desek dřevovláknitých (OSB, dřevotříska). Podle některých výzkumů je konopná deska pevnější. Zkouší se také výroba konopného betonu, který je logicky zase mnohem lehčí při zachování pevnosti.

Sláma
Všestranný stavební materiál. Na nosné stěny, šikmé stropy, příčky i různé vnitřní obklady se využívají panely ze slámy, které mají výbornou požární odolnost. Nehoří, protože jednoduše neobsahují ani kyslík, ale ani pryskyřice, adhesiva, alkoholy, terpentýn či další chemikálie, které by uvolňovaly hořlavé výpary. Také pro absenci těchto složek jim přísluší název ekopanely.

Nepálená hlína
Hlíny je napohled dostatek. I když to není tak úplně pravda – k výrobě nepálených cihel se nehodí úplně každá. Je to velmi zajímavý materiál, který si rychle získává oblibu a pozornost. Předností nepálené hlíny je energetická nenáročnost. Podle amerických pramenů se při výrobě pálené cihly běžného formátu spotřebuje energie, která se rovná přibližně 2,0 kW. U stejně velké cihly vyrobené za studena z hlíny se spotřebuje na výrobu pouze 0,05 kW, tj. 40krát méně. Mezi další její výhody patří nekonečná recyklovatelnost, hlína udržuje stálou vlhkost interiéru bez velkých výkyvů. Zdivo vlhko „nasává“, ale vydává je zpět do vzduchu pomalu, postupně. A tato vzdušná vlhkost je navíc pro pobyt v místnosti zcela optimální. I náklady na dopravu se při použití nepálené hlíny snižují na minimum, protože se většinou používá hlína vytěžená přímo v místě stavby.
   Hlína jako konstrukční materiál má ale dva hlavní nedostatky: Je citlivá na vlhkost, která vyvolává velké objemové změny a v důsledku toho způsobuje destrukci. V přímém kontaktu (například při dešti) narážející kapky a stékající voda vedle navlhnutí i mechanicky rozrušují její strukturu. Druhou nevýhodou je, že při porovnání s ostatními, běžně používanými stavebnými materiály, vykazuje slabou odolnost při mechanickém namáhání.

Kámen
Kámen stále patří mezi materiály vzbuzující respekt. Je znám svou odolností, trvanlivostí a svébytnou krásou. I zub času bývá proti kameni často bezmocný. Zdi ve starých kamenných domech ještě dnes vzbuzují obdiv svou tloušťkou 70 – 90 cm. Kamenné stavby však mají i své nevýhody. Obvykle jsou chladné a vlhké, ale dokáží akumulovat teplo.

   V současnosti se kamenné zdivo využívá pouze jako základová konstrukce, případně do opěrných zdí při rekonstrukcích. Nejčastěji se používá lomový kámen o šířce minimálně 150 mm. Neopracovaný kámen bývá součástí neomítaného zdiva, z částečně opracovaného kamene se dělá řádkové zdivo. Kromě zdí a staviva je kámen ale zajímavým materiálem i pro vnitřní povrchy v domě. Dlažba, kuchyňské pracovní desky, obklady – tam všude najde kámen své uplatnění. Obklady a dlažby vznikají rozříznutí bloků přírodního kamene tloušťky 8 - 80 mm. Kamenné obklady se využívají k obložení fasád, reprezentačních místností, vestibulů, umýváren, ale i na parapetní desky, ostění oken a dveří, obklady sloupů a pilířů. Obklad se montuje a realizuje pomocí ocelových kotev nebo se lepí lepicím tmelem.
   Nesmíme zapomenout ani na dlažební kamenné kostky, které jsou určeny k dláždění vnějších ploch. Kámen se uplatňuje téměř všude i při stavbě plotů, skalek a drobných zahradních prvků. Populární alternativou přírodního kamene je kámen umělý, který však nemá stejnou odolnost jako přírodní. Výchozím materiálem pro výrobu umělého kamene je práškový minerál a živice.

  KV                                                Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení