Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Škůdci drobného ovoce našich zahrad

Škůdci drobného ovoce našich zahrad

Vinovník rybízový
Mění listové a květní pupeny rybízu v drobné, ale nápadné hálky. V nich přezimuje velké množství drobných bělavých roztočů. Vylézají na jaře, nejvíce v době květu a část populace v létě kolonizuje nové pupeny. V době květu rybízu je škůdce roznášen hmyzem navštěvujícím květy, včetně včel. Jelikož vlnovník rybízový může přenášet zvrat rybízu, je jím tato choroba zároveň i šířena. Při větším napadení dochází k vyholování větví a snižování výnosů. Napadá všechny rybízy, nejsilněji však černý rybíz.
Ochrana: Je velmi obtížná. Při velmi slabém napadení je nutné vylamovat v předjaří napadené pupeny, nebo vyřezávat napadené větve. Doporučuje se též totální zmlazení celých keřů, ovšem musí být komplexní na celé zamořené lokalitě, aby se na nově vyrašené výhony nezavlékali další roztoči z okolí. Chemická ochrana je málo účinná i ve velkovýrobních podmínkách. V případě použití chemické ochrany je povolen Omite 57 E.

Mšice na rybízech a angreštech
se vyskytují nejčastěji zjara. Hnízdovité nahloučení listů, krnění a kroucení výhonků způsobuje na obou druzích mšice angreštová. Krvavě červené výdutě různé velikosti na listech rybízu vyvolává mšice rybízová. Obě přezimují na keřích a stromech rybízů a angreštů.
Ochrana: Na jaře lze ničit postižené orgány rostlin. Zcela spolehlivý je i předjarní postřik.

Pilatka rybízová
a pilatka angreštová bývají na angreštu a rybízu původci náhlých holožírů. Jejich housenice ožírají listy až k řapíkům. Oba druhy se od sebe v praxi nerozlišují, někdy i škodí společně. Mají dvě až tři pokolení do roka. Přezimují v půdě pod keři. Ochrana: Osvědčilo se setřásání housenic na podložené plachty, nebo na půdu pokrytou vápenným prachem. Rostliny je třeba během léta pravidelně kontrolovat a při prvních známkách žíru soustavně mechanicky ničit housenice.

Nesytka rybízová
je dalším významným škůdcem na rybízech, zřídka i na angreštech a lísce. Housenky vyžírají dřeně výhonů a větví, které uvadají a usychají.
Ochrana: Vyřezávání a ničení výhonů a větévek ihned při začátku vadnutí.

Mšice na maliníku a ostružiníku
Je to mšice maliníková a mšice ostružiníková. I když svým sáním na mladých listech a vrcholech výhonů mohou způsobit vážnější škody, přece jen jejich největší škodlivost spočívá ve schopnosti rychlého a velmi účinného přenosu virových chorob. tím mohou v krátké době znehodnotit vysazený viruprostý materiál maliníku a ostružiníku. Ochrana:V tomto případě je namístě rychlý zásah Pirimorem DP od rašení až do květu, neboť mechanická ochrana by nemusela  být zcela účinná.

Malinovník šedý a malinovník plstnatý
Jejich larvy působí červivost malin. Brouci se líhnou v půdě nebo v různých úkrytech již v květnu. Zprvu se zdržují na kvetoucích plevelech teprve na začátku květu maliníků a ostružiníků přilétají na jejich květy a kladou vajíčka.
Ochrana: Je velmi nesnadná. Lze sklepávat brouky, důkladně sklidit všechny plody a nenechávat je přezrát, aby larvy nevylezly. Pokud je to možné, lze pouštět do prostoru i drůbež. Chemická ochrana má své problémy, neboť by bylo třeba ničit brouky v květech. Je možné použít např. Zolone EC na začátku kvetení, ovšem nezasáhne později nalétlé brouky.

Bejlomorka ostružiníková
a žlabatka ostružiníková a nesytka maliníková občas škodí na prutech maliníku. Larvy všech tří druhů škůdců ničí pruty maliníku. Bejlomorka maliníková způsobuje hálky, uvnitř se zhnědlým pletivem a oranžovými larvami. Jsou-li hálky velké (kolem 10 cm) a uvnitř mají komůrky s bělavými larvami, pak je původcem žlabatka maliníková. Chřadnoucí pruty, uvnitř s chodbičkou, v níž žere od kořenů vzhůru drobná housenka, jsou postiženy nesytkou maliníkovou.
Ochrana: Je společná pro všechny tři škůdce. Všechny napadené pruty je třeba ihned po zjištění napadení vyřezat a zničit. V případě nesytky je třeba vylamovat pruty až od kořene.

Roztočík jahodníkový
Žije v srdíčkách jahodníku a vyvolává kadeření, krnění a odumírání nejmladších listů a květenství. Přezimuje na rostlinách.
Ochrana: Napadené trsy je třeba odstranit ihned na jaře, protože roztoči později přelézají na odnože. Chemická ochrana není na zahrádkách efektivní. Je nutné používat pouze zdravou sadbu.

Květopas jahodníkový
Je nosatcovitý brouk, škodící na květenství jahodníků, maliníků, ostružiníků. Napadá i divoce rostoucí porosty, které mohou být jeho rezervoáry, zvláště v blízkosti lesů. Brouk klade vajíčka do poupat a pak nahryzává jejich stopky. Ve zvadlých poupatech probíhá celý vývoj larev a v červnu vylézají brouci.
Ochrana: V zahradách se vyplatí sběr a ničení napadených poupat, která jsou na záhonech velmi nápadná.

Lalokonosci
Lalokonosec vejčitý, libečkový a rýhovaný jsou další nosatcovití brouci, místy silně škodící na velkoplodých jahodnících. Samičky kladou na jaře vajíčka do půdy k rostlinám a larvy pak škodí po dva, někdy až tři roky na kořenech jahodníků. Napadají i další zahradní a polní plodiny. Larvy jsou velmi odolné vůči všem chemickým zákrokům. Není vzácností nalézt pod odumírající rostlinou jahodníku až 50 larev lalokonosce.
Ochrana: Je velmi nesnadná. Napadené rostlinky je nutné vyrýt i s okolní půdou a zničit např. prolitím horkou vodou apod. Chemická ochrana je málo úspěšná, v domácích zahradách zbytečná.

KV                                                         Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení