Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Podzim je vhodný čas pro výsadbu živého plotu

Listnaté opadavé dřeviny, které by měly tvořit živý plot, vysazujeme obvykle na podzim, když opadají listy, nebo pak na jaře, dříve než začnou rašit. Jehličnany a stálezelené listnáče se vysazují hlavně v dubnu a květnu, ale v kontejnerech, můžeme vysazovat po celou dobu vegetace.
   Výška živého plotu může být rozmanitá, záleží vždy na funkci, kterou má tento plot plnit. K olemování záhonu kolem cestičky použijeme živý plůtek vysoký třeba jen 30 cm. Abychom však dosáhli potřebné intimity odpočívadla a oddělili je od ulice, vybudujeme kolem něho z jedné strany neprůhledný živý plot vysoký až 2 m. Nejdříve se musíme rozhodnout, zda chceme vytvořit plot stříhaný a přísně tvarovaný, nebo jen volně rostoucí. Tvarované živé ploty zaberou méně místa, ale jejich údržba je mnohem pracnější. U volně rostoucích živých plotů postačí jen občasný prosvětlovací řez, nebudeme se přece zbytečně připravovat o květy či plody.

Všechny vhodné dřeviny pro tvarovatelné živé ploty
   Jednou z nejvděčnějších dřevin pro tvarovaný živý plot je u nás habr obecný (Carpinus betulus). I když nemá trny, vytváří téměř neproniknutelný plot, který si udržuje listy až do jara. Habr  je nenáročný, ale přesto se mu nejlépe daří ve vlhčí vápenité půdě. Dorůstá výšky až 3 m. Buk lesní (Fagus sylvatica) se podobá habru, ale má hladké listy, na podzim žlutohnědé vybarvené. Používají se i červenolisté formy. Vyžaduje těžší a vlhčí půdu a dorůstá výšky asi 3 m. Velmi oblíbenou stálezelenou dřevinou pro výsadbu nízkých či středně vysokých živých plotů je zimostráz (Buxus sempervirens). Snáší dobře tvarování i poměrně hluboký řez. Daří se mu na vápenitých půdách, a to i v prostředí se znečištěným ovzduším. Jeho tmavě zelené listy vytvářejí pěkné pozadí jiným rostlinám. Také cesmína (Ilex aquifolium) s lesklými tmavě zelenými listy vytvoří hustý plot, ale bohužel hůře snáší řez. Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) se často vysazuje do stálezelených živých plotů. Dorůstá výšky až 2 m, bohatě kvete a plodí. Hodí se však spíše do teplejších poloh, a i tam mnohdy zmrzne.
   Zimolez (Lonicera nitida) je stálezelený keř s drobnými tmavě zelenými lístky. Vytváří husté větvoví. Bujně roste, a proto se musí častěji stříhat. Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) dorůstá výšky až 1, 5 m. Má velké lesklé tmavě zelené neopadavé listy. Za silnějších holomrazů občas namrzne, ale od kořenů brzy znovu obrazí. Také některé druhy konifer se vysazují do tvarovaných živých plotů. Jednou z nejoblíbenějších a také nejrychleji rostoucích je mezirodový hybrid x Cupressocyparisleylandii s krásně tmavě zelenými větvičkami. Jeho rodiče jsou Chamaecyparis nootkatensis a Cupressus macrocarpa. Cypřišek (Chamaecyparis lawsoniana) se poněkud podobá předchozímu druhu, ale roste pomaleji. Dobrá tmavě zelená odrůda je ´Green Hedges´. Tis červený (Taxus baccata) se výborně hodí pro tvarované živé ploty, protože dobře snáší i silný řez. U nás je plně zimovzdorný, nevadí mu zastínění a daří se mu i na vápenité půdě. Potřebujete-li pouze nízkou tvarovanou obrubu záhonu nebo cesty, pak vám poskytne neocenitelnou službu Buxus sempervirens ´Suffroticosa´. Bývá pouze 30-50 vysoký, ale může být i nižší.

Volně rostoucí živé ploty se hodí zejména dřišťály
   Pro volně rostoucí živý plot dosahující výšky kolem 2 m přichází v úvahu mnoho atraktivních druhů dřevin. Zejména dřišťály (Berberis) vytvářejí husté, trnité, neproniknutelné ploty. U nás se nejčastěji vysazuje Berberis thunbergii, asi 1 m vysoký keř s čerstvě zeleným olistěním a korálově červenými plody. Forma ´Atropurpurea´má sytě hnědočervené olistění. ´Atropurpurea Nana´je pouze 30 cm vysoká. všechny druhy dřišťálů s opadavým listem snášejí i lehké, sušší půdy. Stále zelené listy má Berberis x stenophylla a B. darwinii. Kvetou drobnými žlutými květy, a proto je nestříháme příliš často. Pouze v nejteplejších oblastech můžeme zkusit také eskalonie, především druh Escallonia macrantha a jeho odrůdu E. m. ´Crimson Spike´. Oba keře mají červené olistění. Chráněné a teplé prostředí potřebují také levandule, které nám vytvoří nepříliš vysoký živý plůtek. K tomuto účelu se nejlépe hodí Lavandula angustifolia. Hlohyně (Pyracantha coccinea) může dorůst výšky až 2 m. Má úzké stálezelené listy a oranžově červené plody. Nejlépe se osvědčuje odrůda ´Lalandei´.

Příprava půdy – nezapomeňte na zábrany pro kořenový systém
   Při přípravě půdy nejdříve pečlivě odstraníme veškerý vytrvalý plevel. Později se s ním již nedá nic dělat a způsobil by nám mnoho nesnází. V případě potřeby můžeme půdu ošetřit herbicidními přípravky ničícími plevel, ale dostatečně dlouhou dobu před vlastní výsadbou. Pro založení živého plotu zpracujeme asi 1 m široký pás půdy. Pro listnáče ji prokypříme do hloubky asi 40 cm, pro jehličnany dokonce 60 cm, aby mohl jejich kořenový systém proniknout hluboko do půdy. Při rytí zároveň zapracujeme do půdy organická hnojiva, jako je dobrý kompost, zetlelá chlévská mrva, hnojivá rašelina a hašené vápno či stará omítka.
   Aby kořeny okrasných dřevin neprorůstaly do sousedních květinových záhonů, zapustíme ve vzdálenosti asi 50 cm od vysazovaných keřů kolmo do země 30-40 cm široký pruh dehtové lepenky nebo eternitu. Jeho hořejší okraj necháme asi 5 cm pod povrchem půdy. Potom půdu několik týdnů necháme, aby se usadila, a krátce před výsadbou do ní ještě přidáme plné hnojivo, a to v dávce asi 135 g na 1m².

Vysazujte nejlépe za podmračeného počasí
Dřeviny se většinou vysazují podle napnuté zahradní šňůry do jedné řady. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami bude záviset na použitém druhu. U nízkých živých plůtků (do výšky 40 cm) vysazujeme na metr délky asi pět keříků, u středně vysokého plotu (100-150 cm) tři rostliny. U vysokého živého plotu postačí dva keře na 1 m. Jehličnany sázíme jen tak daleko od sebe, aby se vzájemně dotýkaly. Když vysazujeme do dvouřádku, použijeme spon 30 x 50 cm. Keře pro volně rostoucí živý plot sázíme na vzdálenost 100-150 cm od sebe. Výhony opadavých dřevin před vlastní výsadbou zkrátíme asi na polovinu až třetinu původní délky. Upravíme jim rovněž kořeny a namočíme je do jílovité kaše, aby tak rychle nevyschly. Keře zasadíme tak hluboko do země, jako rostly ve školce. Po vysazení mírně přišlápneme zem kolem kořenů a rostliny pořádně zalijeme.
   Rostliny pěstované v kontejneru opatrně vyjmeme z nádoby a po vysazení k nim pěkně přitlačíme zeminu. Stálezelené listnáče a jehličiny vysazujeme nejlépe za podmračeného počasí, Zeminu kolem vysazených rostliny pokryjeme vrstvou mulče, která ušetří mnoho vody. Může to být asi 5-8 cm vysoká vrstva organických látek, rašeliny či dobrého kompostu.

KV                                                                     Ilustrační foto:.sxc.hu

Přihlášení