Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Pnoucí rostliny v bytě – výsadba, ošetření, konstrukce pro ně

 Pnoucí rostliny jsou botanicky různé druhy spojuje je ale charakteristický způsob růstu. Tvoří dlouhé tenké výhony,zpravidla bez pevného kmene, i když některé dorůstají značné výšky. To je však možné jen tehdy, naleznou-li oporu, která jim kmen nahradí. Způsoby, jak se při cestě za světlem přidržují opory, se liší. Rostliny úponkaté se přidržují úponky, které vznikly přeměnou částí stonků či listů. Roslitny ovíjivé otáčí kolem opory své stonky. Rostliny kořenující tvoří na stoncích krátké a jemné kořínky, jimiž se přidržují. Poslední skupinou jsou rostliny, které se o okolní dřeviny opírají nebo se o ně zachytávají trny. Někdy se jim říká vzpěrné nebo rostliny s jiným způsobem popínání.
   K úponkatým pokojovým dřevinám patří mučenka (Passiflora), Tetrastigma, žumen (Cissus), k ovíjivým patří především voskovka (Hoya). Kořenující pnoucí pokojová rostlina může být například fíkovník šplhavý (Ficus pumila), Epipremnum a další.

Konstrukci vkládáme do květináče rovnou s rostlinkou
   Pnoucí pokojové rostliny kupujeme již zapěstované, v nádobě, jejíž velikost odpovídá velikosti rostliny i jejího kořenového balu. Pokud je již pěstební nádoba prorostlá kořeny, přesadíme rostlinu do nádoby o něco větší, která je úměrná velikosti rostliny. Příliš malá nádoba neumožní správný rozvoj rostlin a výživu kořenů. Naopak v příliš velké nádobě, kterou nestačí rostlina prokořenit, dochází k přemokřování substrátu a následnému zahnívání kořenů. V obou případech rostliny špatně prospívají. Dobu, za jakou je nutné rostlinu přesadit, nelze jednoznačně určit, záleží na velikosti rostlin a rychlosti jejich růstu. Pro většinu rostlin je nejvhodnějším obdobím k přesazování začátek jara.
   Po vyklepnutí přesazované rostliny z nádoby uvolníme příliš stočené kořeny a odstraníme původní drenážní vrstvu i zeminu z povrchu kořenového balu. Nádoba, do které přesazujeme, by měla být o málo větší než původní, s otvorem ve dně, aby přebytečná voda mohla odtékat. Na dno dáme drenážní vrstvu z drobnějšího štěrku nebo hrubého psíku. Na ni nasypeme vrstvu substrátu, do kterého rostlinu přesazujeme, a na ni posadíme kořenový bal přesazované rostliny. Mezi bal a nádobu sypeme substrát, který průběžně (pomocí kolíčku) jemně přitlačujeme. Substrát dosypeme i na povrch tak, aby rostlina byla v zemi stejně hluboko jako dříve. Povrch zeminy by měl být 1 až 2 cm pod okrajem nádoby, abychom mohli rostlinu dobře zalévat. Budeme-li dávat k rostlině konstrukci (drátěný oblouk, mechový sloupek), vkládáme ji přímo do nádoby zároveň s rostlinou. Vyšší konstrukce by měly být u dna nádoby rozšířeny, aby se pod tíhou rostlin nevyvracely. Pokud jsou rostliny již příliš velké a nezvládli bychom je přesadit, postačí vyměňovat vrchní vrstvu substrátu a pravidelně se zálivkou doplňovat živiny.

Pozor, aby vám nezbyly jen holé šlahouny
   Nesmíme zapomínat všechny pokojové rostliny pravidelně přihnojovat. Při přesazování můžeme ke kořenům umístit tabletová nebo jiná vícesložková, pomalu rozpustná hnojiva. Během dalšího růstu pravidelně přihnojujeme tekutými hnojivy, která aplikujeme přímo se zálivkou. Těchto hnojiv je na trhu velký výběr. V současné době můžeme při přesazování pokojových rostlin využít hotové pěstební substráty, kterých je ve specializovaných obchodech více druhů. Při náležité péči vydrží pnoucí pokojové rostliny v bytě mnoho let. Některé ovšem při přeschnutí substrátu shodí listy a z pěkné rostliny zbudou pouze zelené šlahouny, olistěné jen na koncích (např. Epipremnum). Pak je lépe si koupit nebo vypěstovat rostlinu novou, protože listy na holých výhonech již nikdy nenarostou.
   Takzvané fyziologické poruchy rostlin (žloutnutí či shazování listů) jsou způsobeny nesprávným ošetřováním (zálivka, světelné podmínky) a je možné rostliny vyléčit. Mnohdy však tyto poruchy nedokážeme bez laboratorního vyšetření odlišit od chorob houbových, bakteriálních nebo virových. Léčení takových chorob je již složitější, podobě jako při napadení rostlin některými škůdci (puklice, třásněnky, molice). V těchto případech je lepší rostlinu vyhodit a po čase si opatřit jinou.

Konstrukce by měly být dekorativní i bez rostliny
   Nejjednodušší konstrukcí pro pnoucí pokojové rostliny je silnější nerezový drát ohnutý o oblouku, oběma konci ukotvený ve stejné nádobě, v níž je vysazena rostlina. Průměr oblouku by měl být minimálně 30 cm. K této konstrukci rostliny vyvazujeme nebo je okolo ní ovíjíme. Opora se hodí pro ovíjivé nebo úponkaté rostliny, jako jsou voskovka (Hoya), mučenka (Passiflora), jasmín (Jasminum) atp.
   Pro kořenující liány je nejvhodnější oporou tyčka ze dřeva nebo umělé hmoty obalená mechem. Mech udržujeme stále vlhký. Zpočátku rostliny vyvazujeme, později se přichycují kořínky podkladu již samy. Stejný efekt mají i kokosové kmínky, které se běžně prodávají. Takto se pěstují například filodendrony, fíkovník šplhavý, prodarovec, Epipremnum a další. Máme-li dostatečně prostorný byt, můžeme použít různé druhy ozdobných mřížek ze dřeva, bambusu, loupaného proutí, kovu i umělé hmoty, podle možností a vkusu pěstitele. Konstrukce mohou být umístěny na zdi nebo mohou sloužit k předělení velkých místností. V každém případě by měly být dokonale řemeslně zpracované, aby byly dekorativní i bez rostlin. Jsou vhodné pro rostliny úponkaté (Tetrastigma), ale i pro mnohé další, kterým na konstrukci pomůžeme (voskovka). Většině pokojových rostlin stačí pouze silnější silonové lanko s uzlíky nebo provázek, ať již umístěné svisle, nebo vodorovně pod stropem. Rostliny pak otáčíme okolo nebo je přivazujeme.

KV

Přihlášení