Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Pelyněk – to co se nedá, ale musí pít

 Pelyněk (Artemisia) je rozsáhlý rod dvouděložných rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Zahrnuje asi 300 druhů, z nichž nejznámější je pelyněk pravý (Artemisia absinthium), pelyněk okoličnatý (Artemisia unbelliformis), vysokohorský druh z Alp, Pyrenejí a Apenin, kterému byly připisovány magické vlastnosti, dále pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) zvaný boží dřevec, pelyněk kozalec (Artemisia dracunculus) neboli estragon, pěstovaný jako kuchyňské koření. Silně voní a obsahuje množství silic. A pak je tu ještě pelyněk cicvárový (Artemisia cina), jehož semínka se kdysi používala proti cizopasníkům, například škrkavkám.
   Pelyněk pravý, latinským názvem Artemisia absinthium dostal podle legendy jméno podle řecké bohyně Artemis, na jejíž počest se pořádaly jarní slavnosti spojené s konzumací pelyňku. Absinthium v překladu znamená to, co se nedá pít. Pelyněk si toto jméno získal pro svoji výrazně hořkou až odpornou chuť. Léčivé účinky pelyňku byly ale známy už ve starověkém Egyptě, záznamy z papyrových svitků jsou z období 1550 př. n. l. Ze starého Řecka je doložena zmínka o pelyňkovém víně absinthites oinos, výtažky z pelyňku se v Řecku používaly jako lék. Zmínky o pelyňku najdeme i v bibli.
   Pelyněk pravý je asi metr vysoká trvalá bylina. Daří se mu na slunných suchých místech v půdě bohaté na živiny a dusík. Původem je pravděpodobně ze západní Asie, dnes roste volně v přírodě podél cest, na stráních a mezích i na kamenitých a skalnatých místech v mírném pásu v Evropě, v severní i jižní Americe, v Asii a na Novém Zélandě. Můžeme se s ním setkat i u nás. Lodyha i listy pelyňku pravého jsou stříbrošedě plstnaté a listy tvoří přízemní růžici. Drobné žluté květy jsou v bohatých latách. V červenci a v srpnu se sbírá kvetoucí nať, nejlépe list sdrhnutý společně s květem. Suší se ve stínu nebo uměle při teplotě do 40° Celsia. Pelyněk obsahuje těkavé silice, jejichž nejdůležitějšími složkami jsou toxický tujon, tujol a azulen, dále kandiden, felandren, glykosidní hořčiny absintin a anabsintin, flavonoidy, fenolové kyseliny, ligniny, třísloviny, pryskyřice, organické kyseliny a další látky.

Přírodní lék pro špatné trávení
   Pelyněk pravý má vynikající protizánětlivé účinky. Požívá se při horečnatých onemocněních, nechutenství, střevních kolikách a proti křečím, při průjmu a zánětech žaludku. Hořčiny obsažené v pelyňkové nati podporují tvorbu žaludečních šťáv, činnost žlučníku a jater. Pozitivně ovlivňuje vstřebávání živin ve střevě a zlepšuje celkový metabolizmus organizmu. Působí dezinfekčně, tlumí křeče. Zevně se používá při svrabu, abscesech a některých očních onemocněních. Působí i na psychiku. Podporuje údajně odvahu a nebojácnost, uvolňuje zlost a napětí, pomáhá při depresi a letargii. Dávkovat se musí opatrně. Pouhých patnáct gramů pelyňkové silice způsobí lehkou otravu, nevolnosti, křeče až bezvědomí.
   Nejvýznamnějším přínosem je velice efektivní působení pelyňku na trávení. Látky obsažené v této bylině mají téměř okamžitý povzbuzující účinek v případě nedostačující činnosti žaludku, žlučníku a jater, výrazně stimulují produkci žaludečních šťáv a žluči. Pelyňkový čaj odstraňuje pocit plnosti, nadýmání, pálení žáhy, pomůže i při otravách jídlem, pocitech žaludeční nevolnosti a podobně, a to většinou do několika minut po požití. Máte-li problémy s trávením tučných a těžkých jídel, pelyněk je pro vás tím pravým přítelem, dokáže nahradit i mnohé syntetické preparáty, určené na stimulaci trávení a podporu činnosti žlučníku. 

Pelyněk odedávna nachází využití i v kuchyni. Do pokrmů se přidávají jeden dva lístky, které pečeným masům dodají zvláštní chuť. Hodí se například k vepřovému bůčku, ovaru, uzenému masu, kachně, huse i skopovému. Používá se také jako dochucovadlo nápojů, například vermutu a fernetu. Je základní složkou absintu, jemně zeleného alkoholického nápoje. Kouř ze spálené natě a olej z pelyňku vetřený do pokožky odhání komáry a větvička zabalená do šatů chrání oblečení před moly. Dodnes se na dotěrný hmyz v Rusku používá nať pelyňku, která se rozprostře po podlaze.
   Někteří léčitelé příliš nedoporučují aplikaci pelyňku vnitřně, a to kvůli látce jménem thujon, která může při vysokých dávkách a dlouhodobém užívání způsobit otravu. Pravdou však je, že onen obáváný thujon se ve vodním nálevu téměř neuvolňuje, umírněné pití pelyňkového čaje je proto téměř bez nebezpečí, negativní účinky thujonu se projevují až při vysokých dávkách, což nám v případě vodního nálevu nehrozí.
Pouze těhotné ženy by se měly pití pelyňkového čaje a užívání preparátů s jeho výtažkem úplně vyvarovat, tato bylina totiž pomáhá vyvolat měsíční krvácení u žen a mohlo by dojít k potratu.

Recept na léčivý čaj z pravého pelyňku
  Pelyňkový čaj má výrazně hořkou chuť, která nás při prvním požití určitě zaskočí. Ne nadarmo se říká "hořký jako pelyněk". Dá se však na ni zvyknout, dokonce se nám může stát příjemnou. Nezmírníme ji přidáním jakéhokoli množství cukru nebo medu, jediná možnost, jak ji trochu potlačit, je přidáním byliny s mentolovou nebo anýzovou příchutí, jako je máta, fenykl, nebo anýz, které mají také příznivý vliv na trávení.
Recept na pelyňkový čaj: 1 čajovou lžičku řezané suché drogy na větší šálek horké vody, necháme 5-10 minut louhovat, přecedíme a pijeme teplý po doušcích (pro zlepšení chuti můžeme přidat výše zmíněné byliny). Čaj pijeme v případě potíží, není vhodné ho užívat dlouhodobě bez přestávky.

KV-Ilustrační foto:sxc.hu/atreesgarden.com

Přihlášení