Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Novodobé mansardové střechy

   Tak se můžeme s mansardovou střechou setkat nejen na bytových domech, ale například i na hotelovém komplexu, penzionu, peněžním ústavu nebo i na nových rodinných domech. Široké uplatňování mansardových nástaveb na bytových panelových domech podpořilo vývoj různých typů lehkých stavebních systémů, konstrukčně i materiálově rozdílných, usnaňujících i zrychlujících proce realizace nástaveb. Navržené nosné konstrukce umožňují stavět mansardová obytná podkroví jednopodlažní i dvoupodlažní. U dvoupodlažní varianty se mohou navrhovat buď podlaží samostatně přístupná ze společného schodiště i výtahu, nebo podlaží propojená samostanými vnitřními schodišti, čímž vzniknou mezonetové prostory. Nosné konstrukce obytných podkroví se realizují ve dvou materiálových variantách – ocelové a dřevěné. U obou variant je nosná konstrukce navržen ajednak jako prvkový konstrukční systém, jednak jako velkoplošný konstrukční systém. U ocelové variatny jde o konstrukční systém z prostorových prvků, u dřevěné varianty o systém z velkoplošných panelů.

 

Ocelové nosné střešní konstrukce
Střčšní ocelové nástavby jsou navrženy ve třech konstrukčních variantách. První varianta používá pro mansardové zastřešení rámy s příhradovou příčlí doplněnou příhradovými nosnými prvky, jež slouží pro vytvoření spodní střešní plochy. Základem druhé varianty jsou rámy se svislými stojkami a s doplňkovými šikmými nosnými prvky pro spodní část mansardového zastřešení. U třetí varianty je rámová konstrukce se šikmými stojkami navržena tak, že vytváří zároveň zvojelný tvar mansardového zastřešení. Konstrukce jsou navrženy buď z tenkostěnných profilů, nebo z válcovaných ocelových prvků. U všech variant se uplatňují doplňkové konstrukce, jako například střešní a obvodový plášť, obvodová stěna, strop, zavěšený podhled, podlaha apod.
   Všechny konstrukční soustavy dovolují individuální architektonické řešení i požadované dispoziční přizpůsobení )čelu, ke kterému je nástavba určena. V současné době se často setkáváme s další variantou – kombinovanou. Základní nosnou konstrukci tvoří ocelové rámy s potřebným množstvím vaznic i ztužujících prvků. Dřevěné krokve se střešním pláštěm pak tvoří doplňkové konstrukce vlastního zastřešení.

 

Dřevěné nosné střešní konstrukce
Tuto skupinu střešních nástaveb tvoří materiálové varianty dřevěné, které jsou svým tvarovým i konstrukčním řešením podobné variantám ocelový. Základním konstrukčním prvkem současného mansardového zastřešení dřevěných variant jsou příhradové vazníky, vyráběné kombinovanou technologií z dřevěných deskových přířezů vzájemně spojovaných zalisovanými ocelovými deskami, vyrobenými z poznikovaného nebo nerezového plechu. Při návrhu vazníků se využívá výpočetní technika, umožňující nejen maximální využití statických vlastností použitých materiálů, ale také téměř neomezené řešení jejich tvarů.
   Individuálně navrženým tvarům mansardového zastřešení jsou vždy přizpůsobeny vlastní nosné příhradové vazníky. Vyrábějí se buď vcelku ve tvaru budoucího zastřešení, nebo se sestavují na stavbě ze samostatných vazníků tvořících horní střechy a ze spodních prvků, plnících nosnou část spodní střešní plochy, předsazených před svislou obvodovou stěnu.

   Současné tvary mansardových střech se značně liší od klasických. Novodobé mansardové střechy ztratily původní tvarovou měkkost. Nové realizace se vyznačují rovnými liniemi střešních ploch. Vznikají ovšem i realizace, u kterých se projektanti snaží uplatnit tvary klasické mansardové střechy. Zpravidla ale i u těchto případů převládají rovné střešní plochy. Obzvláště jde o ukončení střechy u okapu, nad římsou a o přechod římsy na obvodovou nosnou stěnu. Námětek ukončující krokev je vynechán a výrazná stupňovitá římsa je nahrazena tenkou železobetonovou deskou, nebo jen rovným d řevěným podbitím. Proto mnohé nástavby s mansardovou střechou působí jako cizí prvek nesourodý se spodní částí budovy.
   Současné mansardové střechy se většinou realizují jako tzv. falešné mansardové střechy. K normálně vyzděnému podlaží se u obvodových stěn předsadí pomocná konstrukce pro vytvoření spodní střešní plochy. V rovině stropní konstrukce nově vzniklého podkrovního podlaží je zlom stešních rovin, ve kterém spodní střecha přechází do střechy horní. Lom střešních ploch bývá buď zdůrazněn římsou, někdy i okapovým žlabem, nebo je upraven méně výrazně lomenou taškou střešní krytiny.

KV-Ilustrační foto:Stock.XCHNG

Přihlášení