Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Než něco nabarvíte – vyberte si barvu správně

Než něco nabarvíte– vyberte si barvu správně

Akrylátové barvy -  obsahují akrylátové polymery (vyrábějí se polymerací esterů kyseliny akrylové a methakrylové) a mohou být ředěny vodou nebo organickými rozpouštědly, záleží na způsobu výroby. Barvy ředěné rozpouštědly lépe odolávají povětrnostním vlivům, disperzní jsou zase pružnější. Akrylové barvy jsou  vícesložkové barvy na bázi polyakrylových pryskyřic ředitelné vodou. Po zaschnutí je však nelze vodou smývat. Lze je míchat mezi sebou a nejčastěji se používají při umělecké malbě, kde díky rychlému zasychání konkurují olejovým barvám.

Asfaltové - jde o ropný produkt, který slouží k penetraci betonu, cihel nebo kovů. Dodává se ve třech modifikacích: jako penetrační lak obsahující organická rozpouštědla (odb. rozpustidla), která umožňují pronikání laku do pórů v podkladu a která se poté odpaří a hmota pevně přilne (rozpouštědla jsou toxická, proto laky nelze používat v uzavřených místnostech); jako emulze nebo suspenze, které nepronikají do podkladu, nýbrž zůstávají navrchu, na druhou stranu se ale k jejich ředění používají takové přísady, které při usychání vypařují pouze vodní páru; a jako horký asfalt pokládaný v horkém stavu (využívá se jen výjimečně). Asfaltové hmoty samy o sobě ale neodolávají povětrnostním vlivům, proto potřebují další izolační vrstvy, a nefungují ani jako hydroizolace.

Disperzní barvy - výraz disperze se užívá jako synonymum slova rozptyl a u nátěrových hmot si tento pojem můžeme zjednodušeně vysvětlit jako rozptyl nejméně dvou látek, z nichž jedna je rozptýlená v druhé – konkrétně jde o polymer, který je rozptýlený ve vodě, a to za účasti dalších látek. Princip vytvoření krycího filmu je založen na odpařování vody, proto se výrazem disperzní obvykle obecně označují všechny barvy, které jsou ředitelné vodou.

Epoxidové - tyto barvy obsahují epoxidové pryskyřice (tzv. polyepoxidy – nezreagované epoxidy; epoxid je ether reaktivnější než jiné ethery) a nejčastěji je známe jako dvousložkové laky nebo tmely. Aby ztvrdly, potřebují další látku – tvrdidlo nebo tužidlo. Právě tyto látky jsou toxické, samotné epoxidové barvy ne. Epoxidové pryskyřice však mají různou podobu a mohou v oblasti barev posloužit k výrobě různých hmot – například práškových nátěrových hmot, pojiv, rozpouštědel, zmíněných dvousložkových nátěrových hmot, vypalovacích laků, penetrací či vodou ředitelných barev a laků

Fermež - je vžitý název pro lněný olej tepelně upravovaný tak, aby na vzduchu vysychal a vytvářel pevnou hmotu. Dříve se používal hojně, dnes je nahrazován umělými materiály, i tak se vyrábějí fermeže, které nejčastěji slouží k impregnaci pórovitých podkladů (dřeva, betonů, omítek) a obsahují proto rozpouštědla. Pod pojmem fermežová barva nebo fermežový lak lze tedy chápat olejové nátěrové hmoty, v nichž je použit lněný či jiný rostlinný olej (resp. pigmenty a plnidla jsou do těchto olejů přidávány); přidáním pryskyřic pak vznikají emaily. Viz též heslo olejové.

Latex -  latex je v tomto případě obecný obchodní název pro syntetickou nátěrovou hmotu vyrobenou na bázi polyvinilacetátů. Barvy jsou ředitelné vodou, nehořlavé, rychle zasychají a po-užívají se nejčastěji na savé podklady.

Lazurovací barva -  jde o nátěrovou hmotu, která zcela nekryje, ale na druhou stranu není ani plně průhledná. Tím se liší od laku, který je průhledný. Když lazurou například přetřeme konkrétní svrchní barvu, změníme tím její barevný odstín a další charakteristiky, zejména pokud použijeme více vrstev. Lazurovat lze především čisté dřevo – dáme mu tím jiný nádech a zároveň je ochráníme před vnějšími vlivy. Vyrábějí se také speciální lazury, které na rozdíl od běžných lazur nebo laků povrch neuzavřou, nýbrž dřevu umožní dýchat. Tenkovrstvou lazuru lze použít i jako napouštědlo. 

Lihové barvy - hlavní složkou rozpouštědla v těchto barvách je alkohol, čímž je zřejmá jedna důležitá vlastnost: Barvy velice rychle schnou, takže jsou někdy vidět i navazující tahy štětcem. Lihové barvy nejčastěji používáme k moření nebo lazurování dřeva.

Nitrocelulózové - při jejich výrobě jsou používány nitrocelulózové pryskyřice, jejichž základem je takzvaná průmyslová nitrocelulóza (sloučenina, která působením kyseliny dusičné a dalších látek vznikne z buničiny). Různé typy nitrocelulózy umožňují vyrábět celou škálu barev od tvrdých laků až po elastické nátěry. Tyto barvy rychle schnou, ale obsahují větší množství hořlavých látek.

Polyesterové barvy - základem jsou nenasycené polyesterové pryskyřice, které barvám dodávají požadované vlastnosti, zejména barevnou stálost při vyšších teplotách nebo při jejich častém střídání. Obvykle bývají v prášku a k nanesení potřebují speciální zařízení.

Polyuretanové - pokud je u tmelu, barvy, laku, emailu či jiné nátěrové hmoty přívlastek polyuretanová, znamená to, že obsahuje plasty (polymery), které díky specifickému uskupení molekul dodají hmotám zajímavé vlastnosti. Především vysokou odolnost ke všem vnějším vlivům, proto se také tyto nátěrové hmoty používají na střechy, velmi namáhané dřevěné i želené konstrukce nebo na betonové plochy vystavené odírání.

Práškové barvy - podobají se prášku, protože neobsahují žádná rozpouštědla, nýbrž jsou směsí syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů a dalších přísad. Na ošetřovaný podklad se nanášejí souvislým stříkáním, zpravidla v jedné vrstvě, a poté se vypalují při teplotách kolem 200 °C. Výsledkem jsou matné, lesklé nebo strukturované povrchy.

  KV                                                        Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení