Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Kodak – co znamená toto magické označení v historii fotografie?

Kodak – co znamená toto magické označení v historii fotografie?

Jak se zrodil tzv. „strippingfilm“
Začalo to skromně. Úředník jedné americké pojišťovny George Eastman (1854-1932) se v roce 1877 rozhodl, že už má právě dost sečítání nekonečných sloupců číslic a počítání bankovek, které mu nepatří. Pustil se do obchodního podnikání slibujícího pěkný zisk: do výroby fotografického materiálu. Neprohloupil. Poptávka po deskách i papírech stále stoupala a už roku 1881 mohl bývalý úředník se svým společníkem, zámožným Henry Strongem, založit v Rochesteru továrnu, která byla zárodkem obrovského výrobního fotografického podniku.
   Nebylo to snadné. Zpočátku se zdálo, že celé podnikání ztroskotá a že se Jiří Eastman brzy ocitne znovu s pokornou prosbou o přijetí v kanceláři ředitele pojišťovny – pomohl však výborný nápad: Eastman bude vyrábět papírové negativy! Myšlenku na pouhé zdokonalení kalotypie Eastman ovšem ihned zavrhl. Jeho závod pracoval zejména pro fotografy-amatéry, vlastníky poměrně malých přístrojů, kteří naprosto nemohli vláknitý papírový negativ potřebovat. Vynalezl tedy, řadu let po Varneckeovi, tzv. „strippingfilm“, papírový pás s citlivou vrstvou, kterou bylo lze stáhnout … Vyráběl i fotografický přístroj s dřevěnými cívkami, vážící pouhých 75 dkg a umožňující zhotovit několik desítek obrázků bez nabíjení přístroje citlivým materiálem. Možná, že by tento Eastmanův vynález nenalezl ohlas, že by opatrní a šetrní fotografové s nedůvěrou odmítli podivný nový přístroj, kdyby nebylo dvou dalších Eastmanových nápadů – názvu firmy a jejího reklamního hesla.

Kodak – úderný název o ničem
Co to znamená Kodak? Zkratku jako Drutěva? Jméno města? Továrníka? Ale kdež! Poslechněte si samotného Eastmana: „Slovo Kodak je tak bezvýznamné jako prvé žvatlání dítěte. Krátce a jadrně, příkře a tvrdě, až k hranicím hrubosti udeří slovo Kodak do tváře jako cvaknutí štěrbinové závěrky. Více od něho nelze též požadovat.“
   Tedy pouhé slovo, umělé, nic neznamenající. Tímto slovem byly však popsány ploty Spojených států, ocitlo se na letácích, v novinách. Pouhé slovo neobyčejně přispělo ke světové slávě a proslulosti výrobku. Podivné jsou cesty kapitalistické reklamy... Ještě geniálnějším „objevem“ Eastmanovým bylo heslo: Stiskněte spoušť, vše ostatní uděláme za vás! Každý, kdo si koupil desku, papírový film nebo fotografický přístroj značky Kodak, každý, kdo otevřel noviny nebo nahlédl do výkladní skříně obchodníka fotografickými potřebami, dozvěděl se o této báječné nabídce. Z první dílničky v Rochesteru, vystavěné nákladem 7000 dolarů, vznikla dílna, továrna, tovární město. Kodak se stal okřídleným slovem.

Celuloid místo slonoviny
Vynález však přesto nebyl dosud dokonalý. „Strippingfilm“ se ukázal být proklínanou příšerou, nepřítelem dělníků, vyvolávajících a zpracovávajících v rochesterských laboratořích amatérské fotografie. Vrstva se trhala, vrásnila, zákazníci se zlobili a rozčileně psali, že to pan Kodak docela jistě dělá schválně, když z celého pásu bezvýznamných obrázků právě onen nenahraditelný snímek nenahraditelné tety Kateřiny přetrhne. Hledal se tedy znovu nový materiál. Průhledný jako sklo, pružný, nerozbitný a lehký jako papír. Těžký úkol, ale vlastně kupodivu již vyřešený. Již roku 1869 obdržel totiž Američan John Wesley Hyatt z Newarku patent na novou umělou hmotu, vyrobenou ze směsi nitrocelulózy a kafru – celuloid.
   Zpočátku ovšem nikdo nepomyslel na použití celuloidu ve fotografii, ani Hyatt sám. Byl dost spokojen, že vynalezl slušnou náhražku – slonoviny. Ptáte se, k čemu právě slonoviny? Tolik oblíbený kulečník se hrál třemi koulemi, dvěma bílými a jednou červenou, které tehdy musely být vysoustruženy ze slonoviny. Trojice kvalitních, neošizených, neslepovaných kulečníkových koulí stála nekřesťanské peníze, a proto svět bohatě odměnil vynálezce celuloidu Hyatta, jehož nová hmota vyřešila všecky obtíže a umožnila výrobu neomezeného množství tohoto sportovního náčiní.
   Jaksi mimochodem zřídil Hyatt továrnu na drobné galanterní předměty, dosud vyráběné z kaučuku nebo z rohů. O celuloidu jako fotografickém materiálu se sice počalo uvažovat již roku 1876, ale teprve roku 1884 vyrobila firma Carbutt ve Philadelphii dobré ploché filmy na celuloidové podložce, lehké, stejnoměrné průhledné, schopné nahradit desky.

Pan Kodak zlodějem 
Fotografové se zaradovali a vzápětí zase posmutněli. Mnoho nezískali. Materiál byl sice lehčí, ale zato se v přístrojích vlnil, obrázky byly často neostré, a výměna plochých filmů se ukázala stejně zdlouhavou jako výměna desek. Bylo třeba objevit způsob, jak napnout v přístroji celuloidové filmy tak, aby ležely dokonale rovně, a zároveň umožnit jejich rychlou výměnu k dalšímu snímku. Vynález byl už téměř na dlani. Netrvalo dlouho, objevil se i vynálezce. Nebyl to ani optik, ani chemik, ale … kněz, ctihodný reverend Hannibal Goodwin z Newarku, města, kde žil a pracoval také vynálezce Hyatt. Goodwin přišel na geniální a prostou myšlenku: rozstřihal ploché filmy, slepil je a používal jako filmového pásu – svitkového filmu – do přístroje, který si sám sestrojil. Svůj vynález přihlásil dne 2. května 1887 k patentování.  Jak velké bylo jeho rozhořčení, když o necelý rok později zjistil, že Eastman, pan Kodak, zcela klidně a nestydatě jeho vynálezu používá v nových, halasně reklamou vychvalovaných přístrojích, že vydělává další milióny dolarů a na chudého anglikánského duchovního si ani nevzpomene. Ten tedy zahájil největší a nejurputnější patentní spor, jaký znají dějiny fotografie. Proces se táhl 26 let – až do března roku 1914, kdy byl konečně vynesen rozsudek: George Eastman je vinen neoprávněným odcizením vynálezu a je povinen vyplatit továrně Ansco, právoplatnému majiteli patentů zesnulého Hannibala Goodwina … několik miliónů dolarů. Kodak si zamnul vesele dlaně. V roce 1914, kdy už byla jeho továrna díky ukradenému vynálezu největší a nejbohatší na světě, zaplatil obrovskou pokutu snadno. Kdyby se však byl Goodwinova vynálezu slušně vzdal již před šestadvaceti lety, možná že by nikdy nebyl tím panem Kodakem, ale pouhým úředníkem...

  KV                                                          Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení